Variabilní úložný nábytek

Variabilita je ze strany zákazníka jednou z preferovaných vlastností u současného moderního nábytku. Umožňuje např. při použití typizovaných prvků vytvářet různé variace a sestavy podle dispozičních možností prostoru a podle představ uživatele bez nutnosti přistupovat k atypické výrobě. Vedle toho nabízí i možnost dodatečných změn v uspořádání sestavy. O tom, že se jedná o dlouhodobý trend, se přesvědčujeme např. při pravidelných návštěvách zahraničních veletrhů. Každý rok jsou zde prezentovány systémy přinášející zajímavé, neotřelé nápady.

Korpusy spojené svorkami

Skladebný úložný systém dánské společnosti Muuto, jehož autorem je Julien De Smedt, je založen na principu jednoduchých skříněk tří velikostí, přičemž rozměry korpusů jsou násobky základního rozměru 218 mm: 218×436 mm, 436×436 mm a 654×436 mm. Hloubka korpusů je jednotná 350 mm. Korpusy mohou být buď otevřené, nebo opatřené vloženými dveřmi. Skříňky lze skládat na sebe a vedle sebe v libovolné poloze, tzn. horizontálně (naležato) i vertikálně (nastojato), těsně k sobě anebo s odstupem, čímž v sestavě vytvoříme otevřený úložný prostor. Skříňky lze stavět přímo na podlahu anebo na 200 mm vysokou podnož, kterou výrobce nabízí v jednotné šířce 1310 mm i hloubce 350 mm. Sestava může být na koncích buď zarovnaná s konci podnože (resp. podnoží, použije-li se více podnoží pro širší sestavu), anebo může přes konce podnože přesahovat.

K zajištění stability celé sestavy slouží malé ocelové svorky ve tvaru „U“ o rozměru 40x40x24 mm, dokončené práškovou povrchovou úpravou a na vnitřních plochách opatřené pryžovou vrstvou. Svorky se nasazují přes přední hrany dvou sousedních korpusů, a tím je stahují k sobě.

Skříňky i podnož jsou vyrobeny z MDF dokončené buď třemi vrstvami pigmentového PU laku (v provedení bílá, světle šedá, šedá), nebo dubovou dýhou v přírodním provedení.

Moduly posuvně uložené na sobě

Jiný princip variabilního úložného nábytku představují systémy skříněk uložených na sobě tak, že na jedné straně jsou zajištěny proti vzájemnému pohybu ve směru hloubky korpusů, na druhé straně ale umožňují libovolný pohyb ve směru šířky korpusů. Tím nabízí takřka neomezenou možnost vytvářet různě široké a různě vysoké sestavy. Tyto možnosti jsou dále rozšiřovány nabídkou modulů různých velikostí. Na ukázku jsme vybrali systémy od tří výrobců, které se od sebe liší použitým materiálem i většími či menšími rozdíly v konstrukci.

Německá firma Pure Position zvolila pro svůj dětský regálový systém s názvem „brick for kids“ (cihla pro děti) jako základní materiál březový multiplex v přírodním provedení nebo s barevným povrchovým HPL laminátem. Systém se skládá ze dvou základních modulů – otevřených skříněk s šířkou 80 cm a ve dvou výškách (20 a 40 cm). Každý z těchto modulů má dvě varianty: buď je na přední a zadní straně opatřen rámečkem přesahujícím vnější konturu korpusu, nebo je bez rámečků. Při vytváření sestavy se dodržuje základní pravidlo, že ve vodorovném směru se vedle sebe skládají moduly vždy stejné varianty (buď s rámečky nebo bez nich) a při skládání na sebe se obě varianty pravidelně střídají. Díky tomu jsou jednotlivé moduly zajištěny proti pohybu ve směru hloub­ky sestavy. Rámečky zároveň slouží jako vodicí lišty, umožňující vodorovné posouvání modulů v sestavě ve směru její šířky. Rámečky přesahují vnější konturu korpusu o tloušťku multiplexu, takže překrývají čelní hrany obou na sobě ležících korpusů. Vnější rohy rámečků jsou zakulacené, což opticky rámečky zvýrazňuje a zároveň „změkčuje“ jejich vzhled.

Součástí systému jsou dále multiplexové krabice, které se vkládají do korpusů a slouží jako zásuvky, respektive úložné boxy.

Podobný systém představila i německá společnost Müller Möbelwerkstätten. Materiál použila stejný – březový multiplex s barevnou povrchovou úpravou, drobné rozdíly jsou pouze v konstrukci. Přední a zadní rámečky jsou vyříznuty z jednoho kusu multiplexu, zatímco předchozí výrobce je má zhotovené z lišt. Vnější rohy jsou v tomto případě ostré, zatímco zakulacené jsou vnitřní rohy. Rámečky jsou po stranách a nahoře zároveň s korpusem, pouze na spodní straně korpus přesahují. To umožnilo typový počet modulů zredukovat pouze na jeden. Aby bylo možné stohovat moduly na sebe s požadovaným efektem, tedy aby spodní přesahy rámečků na horních skříňkách překryly horní hrany spodních skříněk, musí celková hloubka na horní straně modulu (včetně rámečků) odpovídat světlé hloub­ce na spodní straně modulu (mezi rámečky). Toho výrobce docílil tak, že boky korpusů jsou kónické a směrem nahoru se zužují.

Francouzská společnost Parisot, jeden z největších evropských výrobců nábytku z laminované DTD, použila tento materiál poněkud neobvyklým způsobem i u svého regálového systému Smart Storage. Systém se skládá ze 4 typů skříněk s jednotnou výškou 310 mm a hloubkou 400 mm v šířkách 1200, 800, 600 a 400 mm a ze dvou doplňkových desek délky 1200 a 400 mm. Korpusy skříněk jsou řešeny tak, že boky jsou vsazené mezi půdou a dnem. V horní části každé skříňky je umístěna přední a zadní lišta s otočeným a dvakrát zalomeným L-profilem. Tyto lišty společně s půdou skříňky vytváří jakousi rybinovou drážku. Dna skříněk mají obě podélné hrany částečně zkosené, takže mají podobu rybinového svlaku. Při skládání sestavy se dna horních skříněk zasouvají do rybinových drážek na horní straně spodních skříněk. Rybinové vedení jednak umožňuje libovolný horizontální posuv skříněk v sestavě, zároveň ale jednotlivé moduly zajišťuje proti nežádoucímu pohybu ve směru hloubky, ale i ve svislém směru.

Doplňkové desky, které mají rovněž obě podélné hrany zkosené, se používají na ukončení horní strany sestavy nebo na vytvoření volného úložného prostoru mezi skříňkovými moduly.

Skříňky výrobce nabízí v provedení plně otevřené (bez zad, přičemž stabilitu korpusu zajišťuje výztužná podélná mezi­stěna), oboustranně opatřené sklopnými dveřmi nebo s oboustranně výsuvnou zásuvkou. To umožňuje vytvářet sestavy umístěné volně v prostoru (např. pro přepažení místnosti) s úložným prostorem dostupným z obou stran.

Společnou výhodou všech tří představených systémů je to, že při sestavování jednotlivých modulů k sobě není zapotřebí žádné spojovací kování a tudíž ani nářadí.

Autor: Radomír Čapka
Kontakt: radomir.capka@gmail.com
Foto: autor