Slovenčina
Loňská, co se výše obratu a ziskovosti týče, negativní situace malých a středních pilařských provozů v ČR, zaměřených na výrobu stavebního řeziva, se v podstatě nijak nezlepšila ani v I. pololetí letošního roku 2024, ale naopak došlo k jejímu zhoršení. Jimi nejčastěji zpracovávaná smrková, borová či stále více poptávaná modřínová kulatina totiž ve srovnání s rokem 2023 znovu podražila v řádech stokorun, zatímco stavební řezivo ve většině sortimentech naopak více či méně zlevnilo, např. borové až v průměru o více jak dvanáct stovek na kubík. Pod nadále přetrvávajícím, byť v závislosti na období proměnlivým tlakem, a to především v sousedních zemích, zůstávají také ceny všech lepených výrobků (KVH, BSH, BSP), k mírnému ale setrvalému zhoršování v podobě klesajících cen dochází u cen pilin a pilařských štěpek a potažmo i z pilin lisovaných pelet.
Výše nastíněná situace v pilařském a lesnickém sektoru v období letošního I. pololetí, zejména pak v průběhu jeho II. kvartálu, byla hlavní náplní programu tradičního jarního odborného setkání Společenstva dřevozpracujících podniků v ČR, z.s. (SDP), spojeného s volbou nového výboru a kontrolní komise pro období 2024–2026, které proběhlo v pátek 31. 5. 2024 v Brumově-Bylnici na Zlínsku nedaleko hranic se Slovenskou republikou.
Organizátorem akce, proběhnuvší za účasti více než 60 zástupců z 35 členských firem SDP, byla lesnicko-dřevařská společnost Kloboucká lesní s.r.o., která s lesem, respektive dřevem coby přírodním bohatstvím hospodaří takříkajíc od semínka až po hoblované prkno a lepený hranol.
Důvodem této co do počtu firem zatím rekordní účasti, vzhledem k nezřídka velkým dopravním vzdálenostem některých ze zúčastněných odborníků z oblasti zpracování dřeva a lesnictví zejména z oblastí západních, středních, jižních a severních Čech, byla s akcí spojená a před ní proběhnuvší exkurze v jejím od roku 2015 průběžně se rozšiřujícím 12ti hektarovém výrobním areálu s manipulačním skladem kulatiny, dvěma pilnicemi s pásovkovou technologií umožňující firmě zpracovat v podstatě jakoukoliv přesílenou kulatinu jak z vlastní realizované těžby, tak i z více jak 50 % nakoupené od jiných dodavatelů, sušárnami vytápěnými vlastní kotelnou, výrobnou pelet, hoblárnou a v roce 2019 zprovozněnou výrobní halou s technologií na produkci lepených KVH a BSH profilů, jehož chod v současné době zajišťuje 135 zaměstnanců ve dvou směnách.
Nejeden z mnou oslovených účastníků také neváhal absolvovat dlouhou, někdy i více jak pětihodinovou cestu do místa dění pro možnost prohlídky nové administrativní budovy Kloboucké lesní s.r.o., zkolaudovaná v prosinci 2022. Jde o třípodlažní dřevostavbu s nosnou rámovou konstrukcí z firmou produkovaných BSH profilů, která získala řadu ocenění jako např. cenu poroty v soutěžích Kanceláře roku 2022, Interiér roku 2022, Dřevěná stavba roku 2023 (za konstrukci i interiér), cenu Grand Prix Arch. Pavla Nováka v soutěži Stavba roku 2022 Zlínského kraje, Top Estate & Business 2024 (za realizovaný projekt udržitelné a inovativní architektury) včetně GRAND PRIX ARCHITEKTŮ – národní ceny za architekturu pro rok 2023.
V neposlední řadě pak nelze neuvést především zájem účastníků o v úvodu nastíněnou situaci v oblasti cen a odbytu stavebního řeziva, jakož i situaci v oblasti zásobování pilařských provozů dřevní surovinou.
Jak se žije a bude žít pilařům v Česku?
Po prohlídce výrobního závodu a administrativní budovy následovala teoretická část odborného setkání SDP, v jejímž úvodu byla jako obvykle představena hostitelská společnost Kloboucká lesní, která se vedle dřevozpracující výroby věnuje také její prvotní a dodnes provozované lesnické činnosti, v níž zaměstnává dalších cca 200 lidí. Z úst majitele Ing. Vojtěcha Dorňáka se přítomní mimo jiné dozvěděli, že kromě těžebních strojů firma provozuje i lesní školku, kde vypěstuje a posléze vysadí do lesů kolem 6 miliónu sazenic ročně. V rámci těžební činnosti část dřevní hmoty těží pro zpracování ve svých pilnicích, pro které určitý objem kulatiny pak dále nakupuje, a další část těžby realizuje v rámci lesnických zakázek pro jiné vlastníky lesů včetně s.p. Lesy ČR (dále jen LČR).
Samotný program SDP pak tradičně zahájil předseda sdružení Ing. Petr Pražan, Ph.D., jednatel společnosti Dřevozávod Pražan s.r.o. z Poličky na Svitavsku, informacemi o stavu skupinové certifikace PEFC C-o-C, kterou SDP pro své členy centrálně připravuje a realizuje, a do které je v současné době zapojeno 44 firem a živnostníků.
Na tyto informace pak navázal člen výboru SDP a ředitel dřevařské a lesní výroby společnosti KATR Stará Ves u Rýmařova Antonín Velička přehledem situace na lesnicko-dřevařském trhu v ČR. Ve svém vstupu se zaměřil především na region severní Moravy, kde působí velkokapacitní pila Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o. a celá řada menších s tím, že v I. čtvrtletí letošního roku cena smrkové kulatiny stoupla oproti IV. čtvrtletí 2023 v průměru o 100–150 Kč/m3 a ve II. čtvrtletí 2024 šla cena kubíku nahoru v průměru o 200–250 Kč.
„Navíc se jednalo hlavně o kulatinu slabších průměrů, byť sice čerstvou, jelikož v té době neprobíhaly ani tak mýtné úmyslné těžby, jako spíše probírky, respektive zanedbané zásahy z let minulých kalamitních, čímž bylo na trhu více dříví slabého a čerstvého, než je nějaký standardní průměr. Z mého pohledu to proto bylo zdražení zcela zbytečné, protože to nikomu nepomohlo, neboť pilařské provozy stejnak nedostanou větší objemy dříví, akorát se jim zdražily vstupy a jenom komplikují tu celkovou situaci, která nyní na trhu je,“ zkonstatoval na úvod Antonín Velička s tím, že na severní Moravě v I. čtvrtletí jako tradičně, hlavně ve vztahu k těžbám kulatiny u LČR, byl leden a únor opět v útlumu.
S příchodem jara se pak těžba postupně rozbíhala, nicméně vzhledem k značnému objemu dešťových srážek vázlo přibližování vytěžené hmoty k odvozním cestám. Tím podle A. Veličky došlo k značnému časovému výpadku v trvání tří až čtyř týdnů, kdy se tok dřeví z lesů na pily zcela zastavil, což u zpracovatelů samozřejmě vyvolávalo určitou nervozitu a někteří velcí začali v rámci II. kvartálu cenu nárazově a takříkajíc bonusově zvedat.
„Částečně se také rozběhl kůrovec, nevím jak v rámci republiky, ale u nás na Moravě má za sebou první rojení a začali se pokládat lapáky, čímž se ta situace nějakým způsobem rozběhla, a tudíž si myslím, že momentálně je dřeva na trhu tak akorát, ale za hodně vysoké ceny. Obecně to znamená, že kdo za dříví bude chtít zaplatit, tak ho zcela určitě nakoupí,“ zhodnotil situaci pilařů A. Velička a v závěru svého vstupu dodal, že vývoj situace na trhu pro nadcházející období III. a IV. čtvrtletí bude záviset na počasí a potažmo na tom, jak se bude vyvíjet působení kůrovce. A to v závislosti na té či oné oblasti, neboť v některých lokalitách je v tomto už prakticky „odlesněno“, zatímco např. v západních a severních Čechách kůrovcová kalamita ještě zcela neodezněla.
V neposlední řadě také na postoji LČR, které ve II. čtvrtletí na trhu sice nabízely dříví nad rámec plánovaných těžeb, ale s tím, že to bude na úkor celkového stanoveného ročního objemu, který nehodlají překročit.
A jak za naší jižní a západní hranicí?
Na výše uvedené informace pak plynule navázal předseda sdružení Ing. Petr Pražan, Ph.D., který se již tradičně věnoval aktuálnímu vývoji nákupu a odbytu kulatiny a řeziva ve střední Evropě, především pak v zemích našich jižních a západních sousedů, tedy v Rakousku a Německu, z čehož si přítomní mohly odvodit i možný vývoj u nás.
Stejně jako jeho předřečník začal kulatinou, respektive jejím zásobováním, které se počátkem I. kvartálu na středoevropských pilách v porovnání s prosincem (december) 2023 zlepšilo a většina pil byla dostatečně zásobena. Počasí v lednu (január) přálo těžbě a dopravě a z pilařského sektoru se tak do jisté míry vytrácel strach z nedostatku suroviny. To ale neplatilo v případě vloni avizovaných stoupajících cen, které byly regionálně v rozmezí 100–110 eur/m3, ve východní Evropě ještě vyšší. Koncem ledna se pak ceny smrkové kulany ve třídě B 2bn plus (franko odvozní místo) pohybovaly například v Rakousku v rozmezí 100–110 eur/m3, v Bavorsku 99–108 eur/m3 (s malým podílem kvality C) a v Bádensku-Württembersku 99–106 eur/m3.
Graf 1: Import jehličnaté kulatiny do Rakouska v tisících m3 v období 1–2/2024
Proto byla ekonomická situace středoevropských pil stále velmi napjatá, neboť pokud by cena na pile dosáhla 130 eur/m3, pak i při dobré výtěži nelze prodávat řezivo pod 200 eur/m3, což při výše uvedených cenách nebyla pravda.
K uvolnění situace pak nepřispěla ani prognóza místních lesníků pro nadcházející půlrok, kdy se rovných 54 % shodlo na dalším zvyšování cen kulatiny, zatímco podle 35 % by měly zůstat stejné a podle 11 % by mohly klesnout. V měsíci únoru (február) se zásobení jehličnatou kulatinou oproti lednu nijak zásadně nezměnilo a většina producentů nemusela kvůli nedostatku suroviny snižovat pořez, pokud akceptovala vyšší ceny, které se nadále pohybovaly v rozmezí 99–108 eur/m3 franco odvozní místo.
Koncem I. čtvrtletí pak stále bezproblémovou těžbu a transport kulatiny částečně ovlivnily těžby kalamitního dříví z větrných polomů (Německo, Rakousko) a nadále i menší podíl kůrovcového dřeva. To v německy mluvících zemích vedlo k mírnému poklesu cen o 0,5–2,0 eur/m3, přičemž velké pily (např. v Bavorsku) vyvíjely tlak na další snížení až na cca 93 eur/m3. Nicméně v tom čase byla psychologická hranice 100 eur/m3 pro majitele lesů těžko překročitelná.
Dobrá situace v zásobování jehličnatou kulatinou panovala i v průběhu II. čtvrtletí, kdy ceny např. v Rakousku zůstaly stabilní, a to mezi 98–120 eur/m3 s očekáváním, že na podobné úrovni zůstanou i ve III. čtvrtletí. Největší tlak na snížení přetrvával v Bavorsku, kde dochází k exportu do Rakouska, ale i opačným pohybům hmoty, kde se ceny pohybovaly v rozmezí 94–102 eur/m3, zatímco v Bádensku-Württembersku v rozmezí 98–105 eur/m3. Mezi tuzemskými pilaři hodně kritizovaný export jehličnaté kulatiny z ČR do Rakouska klesl vloni meziročně o 19 % na 2 628 tis. m3/rok. Za leden a únor 2024 ale opět stoupl o 55 % na 564 tis. m3.
Obrat v cenách a odbytu řeziva k lepšímu, započatý podle informací Ing. Pražana koncem loňského roku (viz eDM 1-2/2024), pokračoval i na začátku letošního I. čtvrtletí, kdy odbytový indikátor stoupl o 10 %, tj. na 133 %. Stejně jako u řeziva se zvýšily i ceny produktů z něj vyráběných, a to meziměsíčně dle sortimentů o 9–15 %. O měsíc později v únoru ale ceny řeziva začaly naopak stagnovat nebo i mírně klesat, a to zejména vlivem nižšího odbytu, kdy odbytový indikátor kles klesl o 1,6 % na 131,6 %. Tržní situace pilařských provozů tak začala být opět napjatá z důvodu neuspokojivých cen řeziva a nižší poptávce po něm či o výrobky z něj. Žádné výsledky, které by rozhodly o tom, zda trh poroste nebo bude klesat, nepřinesl ani měsíc březen (marec), kdy odbytový indikátor znovu klesl meziměsíčně o dalších 1,1 % na 130,5 % a hledal definitivní směr, zda vzhůru nebo opět dolů. V odbytu řeziva se ukázalo, že v prostoru německy mluvících zemí bude letos ještě markantně nižší než v roce 2023, kdy byl už o 20 % nižší než v roce 2022.
Graf 5: Výroba řeziva v Německu v období 2016–2024 v mil. m3
Kritická situace pak byla u většiny výrobků KVH, ale i BSH a BSP. Zvýšení cen těchto produktů se na trhu nepodařilo prosadit a se zvyšující se cenou středového řeziva není jejich zisková výroba vůbec myslitelná. Nejhorší situace je u KVH, kde řezivo, ze kterého se vyrábí stojí 250–255 eur/m3 a výsledný produkt 310–340 eur/m3, což je podle jednoho z výrobců opravdu fatální situace. U středového řeziva byly meziměsíčně prakticky ve všech sortimentech zaznamenány stejné nebo i mírně zvýšené ceny, u bočního řeziva došlo k malému snížení. Např. cena řeziva 2×4, exportovaného do USA, stoupala jen mírně a skončila na hodnotě 272 eur/m3, což byla pro letošní rok zatím nejvyšší cena.
Graf 6: Porovnání cen nesušeného SM stavebního řeziva v Německu za období 2/2023–5/2024 v €/m3
V případě odbytu pak žádné výsledky vedoucí k jeho zlepšení nepřineslo ani následující II. čtvrtletí, kdy odbytový indikátor v dubnu (apríl) opět meziměsíčně klesl o 0,4 % na 130,1 % a následně v květnu (máj) o dalších 1,7 % na 128,3 %, čímž dokumentoval stále se zhoršující tržní situaci. Odbytová dynamika chyběla jak v Evropě, tak i zámoří, což potvrzuje např. export z Evropy do USA, který v období leden–květen klesl o 25 %. Podle exportérů tím pádem chybělo v ceně skoro 100 eur/m3 k tomu, aby byly dodávky cenově uspokojivé. Příkladem může být výše zmíněné řezivo 2×4, jehož cena se průběžně snižovala v řádu desítek eur a koncem května skončila na hodnotě 229 eur/m3, což bylo ještě o 13 eur na kubík méně než na počátku roku. Není tedy divu, že si pilaři stěžovali na odbyt a nízké ceny jednotlivých sortimentů.
Podobná situace byla i u lepených produktů, kde stále nízký odbyt, způsobený hlavně nízkou dynamikou stavebnictví, tlačil ceny řeziva na nízkou úroveň. U středového řeziva ve srovnání s I. čtvrtletím ceny stagnovaly nebo se i mírně snížily, stejně jako u řeziva bočního. Co se týče jejich konkrétní hodnoty, tak v Evropě, konkrétně pak v Itálii, se např. smrkové 4 m dlouhé a 22 mm silné hoblerky (I/IV) v květnu prodávaly v cenách 245–290 eur/m3, boční řezivo ze sekačky (17–21 x 95–115 mm) za 164–180 eur/m3 či nesušené lamely pro BSH, tentokrát v Německu, za 255–265 eur/m3. K mírnému zdražení o cca 5 eur/m3 došlo u lepených BSH hranolů, jejichž ceny se např. na trhu v Itálii pohybovaly v úrovni 500–520 eur/m3 a v Německu 495–510 eur/m3 a u KVH hranolů (Německo, Rakousko) v úrovni 310–340 eur/m3.
Graf 7: Cenový index štěpek a pilin v Rakousku v období 2022–3/2024 (100 % = 1/2001)
K naopak mírnému poklesu cen došlo v Rakousku u pilin a pilařských štěpek. Piliny (franko pila) se zde prodávaly za 11,0–12,8 eur/prm, štěpky za 14,6–17,1 eur/prm. V Německu pak ceny pelet oproti I. čtvrtletí klesly o dalších 5,3 %, tedy na 280 eur/t., v Rakousku o 8,5 % tedy na cca 302 eur/t.
Foto: archiv autora a Ing. Petra Pražana, Ph.D.
