Slovenčina
Schodek státního rozpočtu ČR ke konci listopadu vzrostl na 269,1 miliardy Kč z říjnových 210,7 miliardy Kč. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že se za celý rok podaří dodržet plánovaný deficit 295 miliard Kč. Stejný názor mají i analytici. Hospodaření státu ke konci listopadu je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrté nejhorší v historii Česka. Loni ke konci listopadu byl rozpočtový schodek 337,1 miliardy Kč.
Zdroj: ČTK
Nezaměstnanost v ČR v říjnu meziročně mírně vzrostla. Podíl zaměstnaných k celé populaci 15–64letých dosáhl 75 %. Oproti říjnu 2022 se snížil o 0,7 procentního bodu. Podíl nezaměstnaných k ekonomicky aktivním, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných, dosáhl v říjnu 3 %. Meziročně se zvýšil o 0,7 procentního bodu.
Zdroj: ČSÚ
Počet seniorů v příštích desetiletích výrazně vzroste. Základním rysem demografického vývoje bude výrazné stárnutí obyvatelstva. Ukazuje to nová projekce obyvatelstva České republiky pokrývající období let 2023 až 2100. odle střední, nejpravděpodobnější, varianty projekce se počet obyvatel bude z počátečních 10,83 milionu (k 1. lednu 2023) dále zvyšovat jen do roku 2024, a to díky zvýšenému objemu zahraniční migrace. Po většinu projekčního období se naopak očekává jeho snižování, případně stagnace. Trvalým rysem populačního vývoje v příštích 35 letech bude nárůst počtu obyvatel ve věku 65 a více let. Počet seniorů, který na počátku letošního roku činil 2,2 milionu, se do konce 50. let vyšplhá na 3,25 milionu. Ještě v polovině století by přitom mohly nejpočetnější skupinu obyvatel představovat silné ročníky narozených v druhé polovině 70. let 20. století, které budou v té době patřit již mezi sedmdesátníky. Posilovat bude i váha seniorů v populaci, a to ze současných 20 % na přibližně 30 % v polovině století. Opačným směrem se bude časem vyvíjet počet i podíl obyvatel ve věku 15 až 64 let. Největší úbytky se očekávají na sklonku 30. let a v první polovině 40. let. Zatímco na počátku roku 2023 bylo v populaci Česka 6,9 milionu 15–64letých (63 % populace), na konci 50. let by jich mělo být již jen 6 milionů (57 % populace).
Zdroj: ČSÚ
Podle zpřesněného odhadu klesl hrubý domácí produkt ČR ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 0,7 %. Meziroční pokles HDP byl ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a úbytkem zásob, naopak pozitivně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu i zahraniční poptávka. Hospodářský útlum byl silnější, než předpokládala Česká národní banka (ČNB). Podle analytiků z aktuálních dat vyplývá, že za celý rok 2023 už se česká ekonomika poklesu nevyhne, pokles HDP odhadují na 0,5 %.
Zdroje: ČSÚ, ČTK
Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v listopadu dál zhoršily, ale tempo zhoršení bylo nejpomalejší od března. Index nákupních manažerů (PMI) vykázal hodnotu 43,2 bodu, zatímco o měsíc dříve to bylo 42 bodů. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru.
Zdroj: ČTK
Míra inflace v zemích eurozóny v listopadu překvapivě výrazně klesla a dostala se na 2,4 %, což je nejnižší hodnota od léta roku 2021. V říjnu činila 2,9 %. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Meziměsíčně pak ceny klesly o půl procenta a dál se snižují zejména ceny energií. Meziroční tempo růstu cen výrazně klesá už tři měsíce, což zpochybňuje tvrzení Evropské centrální banky (ECB), že inflace zůstává příliš vysoko. Mezi analytiky tak sílí přesvědčení, že ECB už na jaře začne snižovat základní úrokové sazby. S jejich zvyšováním začala v červenci loňského roku a základní sazbu postupně zvýšila na 4,5 %.
Zdroj: ČTK
Vysoce rizikově se v posledním roce při půjčování peněz chovalo 11 % Čechů, před rokem to bylo 10 %. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace a agentury Ipsos mezi tisícovkou respondentů. Lidí, kteří se nechovají rizikově, podle výsledků průzkumu zároveň výrazně přibylo. Jejich podíl stoupl ze 33 na 42 %. Výrazně problematicky se zadlužují zejména lidi ve středním věku s nižším vzděláním. Nejzodpovědněji se chovají mladí do 26 let a senioři s maturitou nebo vyšším vzděláním. Lidé si v minulosti nejčastěji půjčovali na praktické věci, jako jsou automobily a motocykly, rekonstrukce bytů nebo spotřební elektroniku. Naopak nikdy by si nejčastěji nepůjčili na zážitky nebo dovolenou. Odmítlo to 72 % oslovených. Na sportovní vybavení by si nepůjčilo 46 % respondentů a na běžnou spotřebu 38 %.
Zdroj: ČTK
Dluhy českých domácností u bank v říjnu meziměsíčně stouply o 9,3 miliardy Kč na 2,24 bilionu Kč. Zadlužení firem vzrostlo o 21,3 miliardy na 1,36 bilionu Kč. Také meziročně byly dluhy domácností i firem vyšší, u domácností to bylo zhruba o 103,5 miliardy Kč a u firem o 65 miliard Kč. Vyplývá to z předběžných údajů zveřejněných Českou národní bankou (ČNB).
Zdroj: ČTK
Životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru mírně snížila. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele vyjádřený ve standardech kupní síly se snížil o 1 procentní bod na 91 % průměru Evropské unie. Česko tak je na úrovni Kypru a Slovinska (shodně 92 %) a mírně zaostává za Itálií (96 %), je na tom ale nejlépe ze zemí Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) ve Statistické ročence 2023.
Zdroj: ČTK
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v listopadu překvapivě výrazně kleslo, a to jak podle národní metodiky, tak podle metodiky harmonizované se způsobem výpočtů v Evropské unii. Podle harmonizovaných údajů inflace zmírnila na 2,3 % z říjnových 3 %, uvedl v předběžné zprávě Spolkový statistický úřad. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od poloviny roku 2021. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že inflace zvolní na 2,6 %.
Zdroj: ČTK
V Německu letos v důsledku slabé ekonomiky výrazně přibylo insolvencí velkých podniků. Počet insolvencí podniků s ročním obratem minimálně 50 milionů eur (zhruba 1,2 miliardy Kč) se v letošních prvních třech čtvrtletích zvýšil na 45 z 26 ve stejném období loňského roku. Největší počet insolvencí mezi podniky všech velikostí v období od ledna do září vykázal stavební sektor, nejvýraznější vzestup pak zaznamenal počet insolvencí v maloobchodě. Milo Bogaerts ze společnosti Allianz Trade navíc varoval, že maloobchod letos čeká slabá vánoční sezona.
Zdroj: Novinky.cz
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 2,9 %, zatímco dosud počítala s 3% růstem. Příští rok tempo růstu dál zpomalí a dosáhne 2,7 %, globální ekonomika se ale vyhne takzvanému tvrdému přistání. V celosvětovém měřítku OECD očekává, že růst v rozvíjejících se ekonomikách bude lepší než v průmyslových zemích. V roce 2025 pak organizace počítá s růstem o 3 % s tím, jak příjmy porostou a klíčové úrokové sazby pravděpodobně klesnou. Letošní prognózu pro Spojené státy OECD zvýšila na 2,4 % z dosud předpokládaného růstu o 2,2 %. Výhled na příští rok zvýšila z dosavadních 1,3 na 1,5 %. Odhad letošního růstu eurozóny organizace ponechala na 0,6 %, na příští rok jej ale snížila na 0,9 z dříve uváděných 1,1 %.
Zdroj: ČTK
