Slovenčina
Důvěra spotřebitelů v listopadu v ČR meziměsíčně poklesla, podnikatelé jsou oproti tomu mírně optimističtější. Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně mírně zvýšil o 0,3 bodu na hodnotu 93,1, při rozdílném vývoji jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl o 0,7 bodu na hodnotu 93,5 a indikátor důvěry spotřebitelů se snížil o 2 body na hodnotu 90,7. Důvěra v ekonomiku se zvýšila v odvětví stavebnictví (+6,6 bodu), ve vybraných službách (+1,3 bodu) a mírně v obchodě (+0,2 bodu). V odvětví průmyslu se důvěra ve srovnání s říjnem mírně snížila (-0,3 bodu).
Zdroj: ČSÚ
V příštím roce plánuje zvýšení mezd 84 % podniků v ČR. Ve většině případů půjde o zvýšení v průměru do 10 %. Vyplývá to ze zářijového průzkumu Asociace malých a středních podniků provedeného mezi 152 firmami. Vzhledem k poklesu inflace, kterou například Česká bankovní asociace odhaduje v roce 2024 na 2,5 %, většině zaměstnanců mzdy stoupnou i v reálném vyjádření. Nadpoloviční část firem, 52 %, nezvažuje podle průzkumu kompenzaci zaváděného nemocenského pojištění. Naopak čtvrtina toto zvažuje a zhruba stejná část o tom zatím neuvažovala. Zhruba 38 % firem pak již omezilo či hodlá omezit práci na DPP a DPČ (dohoda o provedení práce, resp. činnosti).
Zdroj: ČTK
Dvě pětiny zaměstnavatelů v reakci na konsolidační balíček sníží poskytované zaměstnanecké benefity nebo omezí jejich počet. Omezovat budou hlavně víceúčelové programy typu Cafeteria či Flexi Pass a méně rozšířené benefity, jako jsou finanční příspěvky při výročích, odchodu do důchodu nebo svatbě, ale i různé vzdělávací programy. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory, do něhož se zapojilo 451 podniků.
Zdroj: ČTK
Nálada českých firem a podnikatelů se proti jaru zhoršila, v meziročním srovnání je ale lepší. Nálada se zhoršila kvůli rizikům spojeným s energiemi, vývojem ekonomiky a legislativními změnami, nicméně investiční aktivita zůstala vysoká. Vyplývá to z aktuálního průzkumu ČSOB Index očekávání firem. Základem projektu je průzkum agentury Datank, kterého se zúčastnilo přes 400 respondentů z různých oborů. Aktuální hodnota Indexu očekávání firem ve srovnání s jarem klesla o 10,5 bodu na -6,8 bodu. Ze tří složek indexu se udržela v plusovém poli pouze ta, která sleduje rozšiřování podnikání. Co se týká poptávky, její růst v letošním 4. čtvrtletí čeká 39 % firem, stabilizaci 17 % a pokles 44 %. S nárůstem objemu celoročních investic počítá 36 % dotazovaných, se stagnací 15 % a s omezením 49 %.
Zdroj: FXstreet.cz
Náklady vlastního bydlení v Česku začaly v roce 2020 rychle růst a nyní výrazně přesahují náklady bydlení v nájmu. Důvodem je výrazné zvýšení cen bytů na trhu za současného zdražení hypoték v situaci, kdy se mzdy tak rychle nezvyšovaly. Vyplývá to z analýzy společnosti Deloitte představené 23.11. na konferenci o nájemním bydlení, kterou uspořádala společnost BTR Consulting.
Zdroj: ČTK
Češi dál šetří s elektřinou. Za tři čtvrtletí letošního roku snížili meziročně její spotřebu o 4,8 %, celkem spotřebovali 42,76 terawatthodiny (TWh) elektřiny. Spotřeba klesla i v samotném 3. čtvrtletí roku, nejvíce u domácností. Informoval o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Klesá i výroba.
Zdroj: ČTK
Ceny palivového dřeva se v letošní topné sezoně nezvýší. V tiskové zprávě to uvedl státní podnik Vojenské lesy a statky. Podnik sdělil, že letos výrazně navýšil výrobu dřeva na otop a zároveň na jaře snížil jeho ceny v průměru o 25 %.
Zdroj: ČTK
Česká ekonomika letos klesne o 0,4 % a v příštím roce vzroste o 1,2 %. Uvádí to hodnotící zpráva mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Česku, kterou zveřejnilo ministerstvo financí. V říjnovém výhledu přitom MMF očekával, že letos český hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 0,2 % a příští rok o 2,5 %. Mise MMF také předpokládá, že inflace dosáhne dvouprocentního cíle České národní banky (ČNB) na počátku roku 2025.
Zdroj: ČTK
Německá vláda kancléře Olafa Scholze hledá způsob, jak v rozpočtu nahradit ztrátu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč), které v klimatickém fondu zablokoval ústavní soud. Cestu k řešení komplikuje výrazná nejednota vládních stran, která v německých médiích vyvolává spekulace o soudržnosti koalice. Spolkový účetní dvůr (BRH), který je nezávislým kontrolním úřadem, navíc poukazuje na to, že pochybné je i financování Hospodářského stabilizačního fondu (WSF). Nejistota tak visí nad dalšími desítkami miliard eur. Pro letošní rok chce ministr financí Christian Lindner sporné finance vyřešit rozpočtovým dodatkem, rozpočet pro rok 2024 je zatím otevřený.
Zdroj: ČTK
Německá ekonomika v tomto čtvrtletí pravděpodobně opět klesne a její oživení bude obtížné, uvedla ve své měsíční zprávě německá centrální banka. Zmínila zároveň známky zlepšení na začátku příštího roku. Německo letos zaznamenalo čtvrtletní hospodářský růst pouze ve 2. čtvrtletí, a to 0,1 %. Ve 3. kvartálu ekonomika o 0,1 % klesla, v 1. čtvrtletí stagnovala. Ohledně příštího roku chová centrální banka mírný optimismus. Ve zprávě poukázala na vysokou zaměstnanost, silný růst mezd a stabilizaci ukazatelů ekonomické nálady. Německá vláda na letošní rok počítá s propadem hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 %, na příští rok očekává růst o 1,3 %. Komise, která je poradním orgánem vlády, je ve svém výhledu na příští rok pesimističtější a počítá s růstem o 0,7 %.
Zdroj: ČTK
V roce 2022 se výdaje domácností na konečnou spotřebu v EU ve srovnání s rokem 2021 zvýšily o 4,7 %, zatímco ve srovnání s rokem 2019 byly o 1 % vyšší. Ve srovnání s rokem 2021 byl v roce 2022 pozorován výrazný růst spotřeby domácností u zboží a služeb, která v roce 2020 bezprecedentně poklesla v důsledku pandemie COVID-19. V roce 2022 vzrostly v objemech výdaje za restaurace a hotely o 33,8 %, za rekreaci a kulturu o 14,7 %, za oděvy a obuv o 11,5 % a za dopravu o 4,7 %. Spotřeba domácností vzrostla u všech skupin kromě potravin a nealkoholických nápojů (-3,1 %) a alkoholických nápojů, tabáku a omamných látek (-1 %). Přestože spotřeba domácností v roce 2022 překročila úrovně před covidem, některé kategorie stále zaostávaly. Konkrétně v roce 2022 byla spotřeba domácností stále pod objemem roku 2019 v dopravě (-7,8 %), restauracích a hotelech (-2,4 %) a vzdělávání (-1,5 %).
Zdroj: EUROSTAT
V roce 2022 lidé v EU ušetřili v průměru 12,7 % svého disponibilního příjmu. Míra byla výrazně nižší než v roce 2021 (16,4 %) a přiblížila se hodnotám před pandemií COVID-19. Nejvyšší hrubá míra úspor ze zemí EU byla v roce 2022 zaznamenána v Německu (19,9 %), Nizozemsku (19,4 %) a Lucembursku (18,1 %). 12 členských zemí EU zaznamenalo v roce 2022 míru úspor pod 10 %, mezi nimiž Polsko a Řecko měly zápornou míru, -0,8 % a -4,0 %. To naznačuje, že domácnosti utrácely více, než činil jejich hrubý disponibilní příjem, a proto buď využívaly úspory z předchozích období, nebo si k financování svých výdajů půjčovaly.
Zdroj: EUROSTAT
V roce 2022 reálný hrubý disponibilní příjem domácností upravený na obyvatele v EU zaznamenal pokles o 0,8 %, zatímco v eurozóně došlo k poklesu o 0,9 %, což je první pokles od roku 2013. Podíváme-li se na vývoj za poslední dvě desetiletí, po negativních sazbách mezi lety 2010 a 2013 v důsledku globální finanční a hospodářské krize reálný hrubý disponibilní příjem domácností upravený na obyvatele od roku 2014 do roku 2021 rostl. V roce 2020, během počátečního roku krize COVID-19, se tempo změn zpomalilo, ale zůstalo pozitivní. Po rekordním 2,8% růstu v roce 2021 – nejvyšším za poslední dvě desetiletí – byl v roce 2022 nárůst nominální hodnoty (+6,3 %) nižší než růst cen (+7,2 %), a byl tedy pozorován pokles reálné hodnoty.
Zdroj: EUROSTAT
Hodnota vývozu a dovozu zboží z EU nadále klesá – vývoz klesá již 3. čtvrtletí v řadě a dovoz již 4. čtvrtletí v řadě. Ve 3. čtvrtletí roku 2023 se dovoz a vývoz EU ve srovnání s předchozím čtvrtletím snížil o 4,6 % a vývoz o 1,2 %, což vedlo k přebytku obchodní bilance EU ve výši přibližně 18 miliard EUR. Naposledy byl přebytek pozorován ve třetím čtvrtletí roku 2021 (6,9 miliardy EUR).
Zdroj: EUROSTAT
Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o 5 procentních bodů na 40 %. Měnový výbor tak pokračuje ve zpřísňování měnové politiky, aby snížil vysokou inflaci. Turecko má zdaleka nejvyšší úrokové sazby v Evropě.
Zdroj: ČTK
