K pasivním dřevostavbám začal inklinovat již ve studentských letech

Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

V rámci programu loňského 23. ročníku mezinárodního odborného semináře DŘEVOSTAVBY 2019, pořádaného VOŠ a SPŠ Volyně (16.– 17. 4. 2019), bylo vedle odborných přednášek a workshopů možné se seznámit také s výrobky a službami 52 prezentujících se domácích i zahraničních firem. Mezi nimi byla i poprvé zde se prezentující rodinná firma Pasivní dřevostavby s.r.o. Miroslava Honse z Popic u Jihlavy, který se od studentských let zabývá projekcí a následně i výstavbou dřevostaveb v pasivním standardu. A to za použití konstrukčních „I“ nosníků a foukané dřevovláknité tepelné izolace obálky, aplikované v současné době vlastní zakoupenou technologií.

Od teoretické přípravy přes projekci až ke stavbě

Stavět pasivní dřevostavby si dnes čtyřiačtyřicetiletý Miroslav Hons, rodák z Jihlavy, vysnil již při studiu na ČVUT v Praze, kam nastoupil po absolvování čtyřletého gymnázia v Kolíně, kde posléze vyrůstal. Přestože vysokoškolské studium nedokončil, zde nabyté vědomosti mu umožnily získat v roce 1999 živnostenské oprávnění v oborech příprava a vypracování technických návrhů, designérství a aranžérství a posléze i zaměstnání v jisté projekční kanceláři v Praze na pozici samostatného projektanta.

V roce 2010 se rozhodl zužitkovat v praxi nabyté zkušenosti pro potřebu vlastního bydlení. V tehdejším zaměstnání zažádal o pětiměsíční neplacené volno a s pomocí kamarádů, majících s pasivními dřevostavbami rovněž jisté zkušenosti, si v Popicích nedaleko rodné Jihlavy postavil svůj první dvojpodlažní pasivní dům. S ohledem na s ním spojený zájem svého letitého kamaráda z jeho předchozího bydliště – Kolína, se od jara následujícího roku začal stavební činnosti věnovat jako OSVČ. A to od návrhu přes projekci až po komplexní dodávku stavby takříkajíc na klíč, realizovanou s pomocí 3 zaměstnanců a několika externích řemeslníků. Kvůli rostoucími zájmu ze strany dalších kamarádů a jejich známých od listopadu 2016 podniká jako právnická osoba (Pasivní dřevostavby s.r.o.) s 6 zaměstnanci a v případě některých prací si vypomáhá rovněž pomocí externistů.

Vsadil na „I“ nosníky a foukanou izolaci

Pro vlastní nosnou konstrukci realizovaných pasivních staveb Miroslav Hons od začátku své činnosti využívá lepené „I“ nosníky, tvořené dvěma dřevěnými pásnicemi, vzájemně propojenými stojinou z tenké OSB nebo tvrdé dřevovláknité desky v kombinaci s foukanou tepelnou izolací.

„Při hledání cesty, jak a z čeho pasivní dům postavit, mi bylo jasné, že konstrukce bude vyžadovat nadstandardní vrstvu tepelné izolace. Při tom jsem se ale snažil vyhnout takové difuzně otevřené skladbě obálky, kdy je na stavbu nalepen polystyrén. Na internetu jsem naštěstí narazil na systém s využitím ‚I‘ nosníků, který v podstatě tu požadovanou tloušťku vytvoří takříkajíc v jednom kroku. A to po pouhém zaklopení nosníků z interiérové a exteriérové strany příslušným deskovým materiálem, což je podle mne nejefektivnější řešení,“ říká Miroslav Hons na adresu používané konstrukce s tím, že na svůj vlastní dům použil „I“ nosníky s pásnicemi z KVH hranolů propojených OSB deskou z produkce tuzemské firmy Palco s.r.o. Prostor mezi nimi zateplil foukanou izolací ve formě skelného tzv. panenského vlákna.

Počínaje svým druhým domem, realizovaným již v rámci výše zmíněné živnosti, se přeorientoval na ucelený stavební systém dřevostaveb od německého koncernu Steico, tvořený tzv. LVL (Laminated Veneer Lumber – lepené vrstvené dřevo) konstrukčními prvky zhotovenými slepením 3 mm silných švarten. Těmito prvky jsou vedle samotných „I“ nosníků (s LVL pásnicemi a stojinou z tvrdé DVD, vyráběných v šířkách od 160 do 500 mm), ještě plošné LVL prvky (hranoly a desky), které při montáži nosníků do stěn tvoří spodní a horní práh, překlady stavebních otvorů pro okna a dveře, a nebo se používají pro zaklopení stropních nosníků apod. Součástí systému je také difuzně otevřená dřevovláknitá izolace (desková i foukaná), regulující vlhkost, která díky vysoké akumulaci podle M. Honse zamezuje nejen tepelným ztrátám v zimě, ale i vstupu tepla do budovy v létě.

Veškerá montáž na staveništi

Většina pasivních dřevostaveb od stejnojmenné firmy Miroslava Honse je stavěna na tzv. plovoucích základech. Jedná se o zespodu hydroizolovanou betonovou desku s armaturou vytvořenou na cca 50 cm silné a mechanicky zhutněné vrstvě granulátu z tzv. pěnoskla (tepelně izolační pěnové sklo), nasypaného do předem vyhloubené jámy vyložené geotextilií. Konkrétní hloubku jámy, respektive tloušťku vrstvy určuje projektant (statik), přičemž pěnosklo pak plní kromě tepelně izolační funkce (bez vzniku tepelných mostů) také díky nulové nasákavosti i funkci drenážní. Obvodové stěny, stropy a střecha se pak montují přímo na staveništi.

„V případě obvodových stěn příslušný počet nosníků vyskládáme ve vodorovné poloze na základovou desku nebo sousední rovnou plochu v předepsané vzdálenosti od sebe. Poté je na koncích vzájemně propojíme spodním a horním prahem (pomocí vrutů) a v místě stavebních otvorů přišroubujeme překlady. Takto zhotovenou konstrukci pak vyzvedneme (vyklopíme) do svislé polohy a provizorně zafixujeme proti pádu,“ vysvětluje jednatel a dodává, že po zhotovení všech stěn a jejich sešroubování v rozích se obvodová konstrukce zevnitř uzavře OSB deskou. Z venkovní strany se zaklopí tepelně izolačními dřevovláknitými deskami, v ploše spojenými na pero a drážku. Do vnitřních dutých prostor mezi nosníky se pak aplikuje foukaná dřevovláknitá izolace kruhovými otvory vytvořenými vykružovacím vrtákem v horních partiích jednotlivých sektorů.

„Po zaizolování a uzavření aplikačních otvorů se vnější DVD deska může opatřit buď přímo omítkou, nebo, což je podle mne pro stavbu vhodnější, dřevěným roštem větrané mezery. Na něj pak přijde vlastní fasáda tvořená dle designu domu např. dřevěným obkladem, cementovými deskami s klasickou omítkou, cetrisovými deskami apod.,“ doplnil M. Hons s dovětkem, že lepené „I“ nosníky v řadě jeho zakázek tvoří základ i pro stropní a střešní konstrukce.

Každá technologie si holt žádá i svoje zařízení

Při prvním použití foukané dřevovláknité izolace M. Hons využil služeb externí firmy specializované na celulózu. Výsledný efekt však neodpovídal jeho představám, ale hlavně parametrům garantovaným výrobcem dřevovláknité izolace.

„Pro její aplikaci je potřeba výkonnější stroj, než pro foukání celulózy a dalších materiálů. K vytvoření kvalitní izolační vrstvy je totiž nutné, aby se materiál vláken přesně přizpůsobil tvaru konstrukce bez vzniku nežádoucích dutin. Tudíž musí být foukán pod vysokým tlakem, na který zařízení dodavatelů jiných materiálů není stavěné, a tak jsem si tím v očích zákazníka takříkajíc pošramotil reputaci,“ vysvětluje jednatel, který se proto, po prvním nevydařeném „pokusu“ o spolupráci při foukání, na určitou dobu přeorientoval na deskovou dřevovláknitou izolaci. K foukané se opětovně vrátil před cca 6 lety, kdy se jeho firma podílela coby subdodavatel na přístavbě patra soukromé Školy ekonomiky a cestovního ruchu v Jihlavě.

„V našich podmínkách šlo o velkou a lukrativní zakázku, pro níž jsem se rozhodl investovat do vlastního foukacího stroje věříc, že se mi vynaložená investice brzy vrátí. To se mi z většiny podařilo již přímo na této zakázce. Nicméně i přesto by si toto zařízení žádalo větší využití, a tak se pro aplikaci foukané izolace v kombinaci s ‚I‘ nosníky snažím najít uplatnění také při zateplování např. zděných staveb, ale na to se zatím lidé moc nechytají“ pochlubil se M. Hons, který v současné době své stavby izoluje výhradně deskovým a foukaným materiálem z dřevovlákna. A to s pomocí již zmíněných šesti zaměstnanců, respektive všestranných řemeslníků z Ukrajiny, které mu vyhledává jeho manželka, rovněž Ukrajinka, v oblasti odkud pochází a z okruhu lidí, které zná. Díky tomu je dnes firma až na některé výjimky (např. elektro rozvody) soběstačná prakticky ve všech potřebných řemeslech.

Kromě prezentace na volyňském semináři Dřevostavby a vlastních webových stránek funguje bez jakékoliv reklamy a své zakázky získává výhradně na doporučení známých a dřívějších zákazníků. Většina jí zhotovených staveb proto vyrostla v regionu Kolína, kde jednatel prožil dětství a dále pak ve středních Čechách, zejména pak v okolí Prahy a v poslední době také v Brně a okolí.