Slovenčina
V posledním loňském vydání Dřevařského magazínu (DM 12/2018) jsme představili dvě z pohledu odborné poroty a hlasující veřejnosti nejlepší soutěžní práce z loňského 6. ročníku studentské soutěže „Stavby s vůní dřeva 2018“ v kategorii „Dřevěné stavby – malé“, zpracované autorskými kolektivy studentů Fakulty architektury a Fakulty stavební na VUT Brno. Opomenout však nelze ani druhou soutěžní kategorii „Dřevěné stavby – velké“ a v ní odbornou porotou oceněné architektonické a technické řešení Kontemplatívneho centra slovenského studenta Jakuba Kendera a hlasující veřejností oceněný projekt Materskej školy, zpracovaný jeho krajankou Kristínou Valachovičovou.
Kontemplatívne centrum
Nejlepším soutěžním dílem 6. ročníku „Staveb s vůní dřeva“ v kategorii „Dřevěné stavby – velké“ se z pohledu odborné poroty stal projekt studenta Fakulty architektury na ČVUT Praha Jakuba Kendera s názvem Kontemplatívne centrum (centrum pro rozjímání a modlitbu), kterým se autorovi podařilo vytvořit originální prostor pro spočinutí a meditaci v objetí přírody s dotekem historie. Jedná se totiž o stavbu na bázi lehkého dřevěného skeletu, levitující na mikropilotech nad původními základy a zbytky kamenného zdiva někdejšího kláštera v opatství cisterciáků. Nachází se asi 15 minut chůze od obce Bélapátfalva v Maďarsku v přírodní scenérii obklopené lesem s krásným výhledem na horu Bél-kö (815 m n.m.). Toto opatství, které v minulosti tvořil románský kostel vybudovaný po roce 1232 a klášter řádu Cisterciáků, nacházející se na jižní straně kostela, bylo v 16. století zničeno požárem. Jeho následná obnova v roce 1737 započala rekonstrukcí kostela, který byl posléze přestavěn do barokního slohu, ale k rekonstrukci kláštera už nedošlo. V současné době proto opatství jako takové tvoří pouze výše zmíněný kostel, dochované zbytky klášterních kamenných základů a zdí a malý zděný objekt postavený ve 20. století, který dnes slouží jako informační centrum pro návštěvníky a prodejna suvenýrů.
Navržené kontemplační centrum, které by podle autora mělo sloužit jako útočiště pro lidi hledající vnitřní sílu, bylo situováno do místa původního kláštera na pozemek o ploše 1230 m2. Nachází se tak v těsné blízkosti kostela, s nímž je stejně jako kdysi klášter propojeno tzv. sakristií, přičemž pozůstatky někdejšího kláštera tak díky navržené konstrukci stavby a jejímu založení na pilotech zůstávají zachovány i pro budoucí generace. „Základným rysom štúdie, ktorá slúžila ako podklad dokumentácie pre stavebné povolenie, bol návrh kontemplačného centra na pôvodných základoch zrúcaniny kláštora. Návrh zohľadňoval integráciu stavby do historického kontextu a prírodnej krajiny. V návrhu bolo kľúčové zachovanie pôvodných stien zrúcaniny a výstavba novostavby nad ich rovinou. Ľahká drevená konštrukcia umožňuje v prípade potreby stavbu rozobrať bez poškodenia pôvodných základov. Vzhľadom na nízky počet cisterciánov v Maďarsku sa nepočíta s výstavbou kláštora, avšak demontovateľný objekt poskytuje priestor pre alternatívu do budúcnosti. Kontemplačné centrum vychádza z kláštornej typológie a pretvára ju do modernej podoby,“ říká Jakub Kender k projektu stavby, navržené z architektonického hlediska jako komplex tří samostatných budov (2 jednopodlažní a 1 dvojpodlažní), které spolu hmotově vytvářejí typickou klášterní formu.
Jednotlivé budovy jsou stejně jako někdejší klášterní objekt umístěny do tvaru písmene „U“ a z vnitřní strany vzájemně propojeny „ambitem“ (křížovou chodbou), přičemž spolu s kostelem tak obklopují uvnitř komplexu se nacházející meditační zahradu. Dřevo, jakožto hlavní materiál pro jejich zhotovení, bylo použito pro svoji menší objemovou hmotnost (ve srovnání se zdícími materiály či betonem), která umožňuje stavbu vyzdvihnout nad základy a v případě potřeby ji jednoduše odstranit. Mimo to je dřevo také výrazným architektonickým prvkem, umocňujícím propojení stavby s přírodou. Pohledová fasáda ze svislých vlysů o tloušťce 20 mm, s povrchovou úpravou opálením japonskou technikou Shou-sugi-ban, nejenže zvyšuje její odolnost vůči povětrnostním vlivům, ale dodává hmotě stavby na robustnosti a mohutnosti klášterní architektury. „Toto gesto je taktiež akýmsi odkazom na vypálenie pôvodného kláštora počas tureckých vpádov do Maďarska. V interiéri je drevo naopak v prírodnej podobe bez špeciálnych úprav,“ dodává autor s tím, že dispoziční řešení komplexu vychází naopak ze současných požadavků.
Jednopodlažní objekty, mající přímé napojení na křížovou chodbu, slouží především pro ubytování poutníků v jednoduchých celách, kde se každý návštěvník může v klidu věnovat duchovní literatuře a meditaci. Ve východním bloku se mimo to nachází ještě výše zmíněná sakristie s průchodem do kostela a byty pro správce centra, kteří současně vedou bohoslužby a poskytují návštěvníkům duchovní pomoc. Multifunkční dvojpodlažní objekt naopak poskytuje možnost pro setkávání poutníků při společných přednáškách, modlitbách, rozhovorech a stravování. V 1.NP je umístěna vstupní hala s přístupem do velké multifunkční místnosti, která je prostorově otevřená přes obě podlaží, a dále pak k hygienickým zařízením, kancelářím, jídelně s kuchyní, do technické místnosti a ke schodišti vedoucího do 2.NP. V něm se nachází oddělené prostory pro individuální duchovní rozhovory, společenská místnost a knihovna.
Z konstrukčního hlediska se jedná o dřevostavbu založenou na mikropilotech ze silnostěnných ocelových trubek o průměru 120 mm, opatřených kovovými fixačními hlavicemi. Na tyto hlavice je upevněn nosný rošt podlahy 1.NP, navržený jako rámová konstrukce z lepených KVH profilů 240×280 mm, které jsou příčně propojené fošnovými nosníky 80×280 mm v rastru 625 mm. Prostor mezi nosníky je vyplněný minerální tepelnou izolací a z obou stran uzavřený OSB deskou, na kterou jsou z vnitřní strany objektů aplikovány 30 mm silné dubové podlahovky. Ze spodní strany podlahového roštu je z důvodu zachování původních základů, kde nelze provádět žádné výkopy, navrženo speciální pouzdro pro vedení vodovodních a odpadních instalací. Je tvořené 12 mm silnou OSB deskou a proti zamrznutí vyplněné tepelnou izolací a vybavené výhřevným kabelem.
Základem obvodových stěn (difúzně otevřených) jsou svislé nosné KVH sloupky o průřezu 60×120 mm, umístěné v rastru 625 mm, mezi nimiž je vložena 120 mm silná vrstva minerální izolace. Tyto nosné prvky jsou z interiérové strany prostorově vyztuženy (opláštěny) 15 mm silnou OSB deskou, fungující jako parozábrana. Na ni pak navazuje instalační předstěna vytvořená z latí 60×60 mm, vyplněná tepelnou izolací zakrytou 12 mm silnou OSB deskou, opatřenou bílým nátěrem Primalex Plus nebo v případě přednáškové haly svisle vedeným dřevěným obkladem. Z exteriérové strany jsou nosné sloupky opláštěné sádrovláknitou deskou tl. 12,5 mm, na níž je aplikována přídavná tepelná izolace uložená mezi vodorovnými latěmi 60×60 mm a potažená 2 mm silnou difúzní fólií. Dalšími vrstvami skladby obvodové stěny ve směru do exteriéru jsou odvětrávaná mezera tvořená roštem z diagonálních latí (45°) 40×40 mm, 12 mm silná protipožární OSB deska a již zmíněný dřevěný, svislý, opálený fasádní obklad. Základ stropních konstrukcí do rozponu 4,5 m tvoří pohledové fošny 80×280 mm, v místech rozponu nad 6 m lepené stropní nosníky, zaklopené OSB deskou a cca 420 mm tepelné izolace. Všechny objekty jsou zastřešeny nepochozí extenzivní zelenou střechou.
Materská škola
Hlasující veřejnosti se v kategorii „Dřevěné stavby – velké“ nejvíce líbil projekt Materská škola Ing. Kristíny Valachovičovej, loňské absolventky Stavebnej fakulty Slovenskej technickej univerzity v Bratislave, řešený v rámci její diplomové práce. Jeho cílem bylo vypracování realizačního projektu pro mateřskou školu s dřevěnou nosnou konstrukcí, s ekologickým konceptem celé stavby, při jehož řešení se autorka inspirovala mateřskou školkou Fagerborg Kindergarten v norském Oslu.
Hlavním výrazovým prvkem stavby o půdorysu cca 17×86 metrů je pochozí zelená střecha přirozeně formující svah, který mohou děti v zimním období využívat k sáňkování a výuce lyžování. Objekt mateřské školy je účelově navržený do oblasti západního Slovenska s vesměs rovinatým terénem, kde jsou možnosti sáňkování jen velmi malé. V letním období pak zelená střecha, svažující se ve směru délky z nejvyššího bodu objektu ve výšce 6,65 m na úroveň terénu, navyšuje dětem prostor pro trávení času v exteriéru. „Zo stopy deformovanej šikmej strechy potom ťaží aj vnútorný priestor, ktorý je čiastočne rozdelený na dve podlažia. Na prvom podlaží sú umiestnené 4 triedy určené pre celodenný pobyt detí. Dve triedy pre deti vo veku 3–5 rokov a dve triedy pre deti vo veku 5–7 rokov. Kapacitne sa uvažuje o 14 deťoch v každej triede. Pre možnosť priestory denných miestností kedykoľvek oddeliť alebo spojiť, sú triedy oddelené posuvno-skladacími priečkami. V strede podlažia je situovaný spoločný priestor určený pre rôzne školské podujatia a vystúpenia. Každá z tried má vlastný vstup, šatňu, dennú miestnosť, spálňu a toalety. Pre lepší dohľad učiteliek nad deťmi sú spálne a toalety od hlavného priestoru denných miestností oddelené oknom,“ popisuje autorka dispoziční řešení 1.NP, přecházejíc při tom plynule do 2.NP, kde je situována tělocvična, která bude využívaná především pro dětské hry a tělesnou výchovu. Mimo tělocvičny se zde nachází také zázemí pro učitelky, ředitelna a 2 třídy pro speciální výuku např. jazyků apod.
Z konstrukčního a materiálového hlediska jde o dřevostavbu, jejíž podélný nosný systém tvoří stěny z pětivrstvých CLT panelů o tloušťce 100 mm (s vnitřní pohledovou stranou), které doplňují nosníky podepřené sloupy z lepeného lamelového dřeva (LLD). Tytéž panely jsou použity také v konstrukci extenzivní vegetační střechy (zateplené 380 mm silnou vrstvou dřevovláknitých desek a s tloušťkou substrátu 120 mm), kde jsou uložené na sekundárních nosnících (vaznicích) z LLD. Vnitřní 150 mm silné nenosné stěny jsou tvořeny ocelovým roštem, vyplněným zvukovou izolací a oboustranně opláštěným sádrokartonovou deskou tl. 12,5 mm.
Tělocvična, situovaná na jihovýchodní straně budovy a částečně procházející přes obě podlaží, je založena na vykonzolovaných nosnících 200×600 mm s délkou konzoly 6,2 m. Tyto nosníky, vycházející z vnitřního prostoru objektu, kde mají délku 8,3 m, jsou zaklopeny 220 mm silnými dřevěnými panely, které jsou základem skladby podlahy. Na druhém nadzemním podlaží je z důvodu vytvoření volného prostoru tělocvičny navržený dřevěný rám se sloupy 200×600 mm a nosníky s proměnlivým průřezem 200×600–1100 mm. Na druhé straně tohoto objektu se střecha přirozeně svažuje k terénu, přičemž prostor pod ní je nevytápěný a oddilatovaný od vnitřního. Nosnou konstrukci v této části tvoří systém nosníků z LLD, položených na obvodových stěnách a sloupech. Takto navržený nosný systém ještě doplňují dvě železobetonová schodiště. „Tie môžu zároveň slúžiť na akumuláciu tepla a zlepšujú tak rovnováhu vnútorného priestoru medzi dňom a nocou,“ upřesňuje autorka s tím, že CLT panely obvodových stěn jsou z vnější strany objektu zateplené 240 mm silnou izolací z dřevovláknitých desek, potažených difúzní fólií. Na ni navazuje fasádní rošt 40 mm široké provětrávané mezery a vlastní fasáda vytvořená z kombinace svislých borových profilů tl. 19 mm (v provedení termodřevo) a 8 mm silných barevných vláknocementových desek. Ty jsou použité jako obklad kolem okenních konstrukcí a také v závětří chránících vstupy do jednotlivých tříd, které jsou řešeny samostatně a barevně odlišeny (červená, modrá, zelená, žlutá). Na druhém podlaží je fasáda podél celé západní strany nahrazena výraznou prosklenou stěnou doplněnou o integrované žaluzie. Střecha je pro lepší prosvětlení opatřená střešními světlíky.
Autor: Ing. František Novák
Kontakt: novak.sd@tiscali.cz
Foto: archiv oceněných studentů
