Rekonstrukce Mahenova divadla v Brně

Rekonstrukce Mahenova divadla v Brně probíhá po etapách v době divadelních prázdnin. Letos, kromě z vnějšku viditelné rekonstrukce postranních částí pláště budovy, se město rozhodlo renovovat některé části hlediště. Došlo na opravy dřevěných prvků, část lakýrnických prací, zlacení, výměnu veškerého čalounění pevně spojeného se stavbou, včetně čalounění parapetů lóží a madel zábradlí v horních částech hlediště. Poprvé od zahájení provozu 14. listopadu 1882, tedy po téměř 140 letech, se všechno pevné čalounění odstrojovalo až na dřevěný základ, který čalouníci očistili od 140leté tvrdé prachové vrstvy.

Při odstrojování čalounění parapetů čalouníci s překvapením zjistili, že při všech předchozích opravách bylo poškozené slehlé čalounění včetně potahu ponecháno na místě a kompletně nově očalouněno dalším tvarovacím, kypřicím a potahovým materiálem. Na starý potah se provedlo nové čalounění vypovídající o době svého vzniku. A tak na sobě, jedna na druhé, vznikla 4 kompletní čalounění.

Nejspodnějším čalounickým materiálem byla, jak zjistili otec a syn Liškovi z provádějící brněnské firmy Čalounění Liška, mořská tráva a na ní černé koňské žíně a potah. Poslední čtvrtou tvarovací a kypřicí vrstvu z roku 1971 tvořila gumožíně (pryžožíně) překrytá polyuretanovou pěnou a potahem. Základní prvotní čalounění bylo čalounění duté. To je druh klasické technologie čalounění, kde tvar a rozměr čalounění dává hranovaná tvárnice tvořící hranu čalounění, na parapetu obrácenou do lóže. Vnější hrana na čalouněném parapetu má funkci zpevňující, s cílem zabránit přepadávání předmětů z parapetu do hlediště. Hrana je zvýšená a základem je dřevěná lišta samostatně očalouněná. Střed dutého čalounění se vyplňuje kypřicím materiálem, v r. 1882 mořskou trávou a žíněmi. Části parapetu jednotlivých lóží se oddělují úzkými zvýšenými čalouněnými předěly. Kumšt je očalounit všechny parapety stejně a udělat elegantně návaznosti jednotlivých čalouněných částí. Nové čalounění je ze samozhášivého gumokokosu (pryžokokosu) a ze samozhášivě upravených materiálů čalounické vaty a bavlněného plyše.

Již v době vzniku nynějšího Mahenova, tehdy německého Divadla na hradbách, byly změněny tehdejší požární předpisy a vedly Brno k zvýšení počtu a velikosti vchodů a zásadnímu rozhodnutí o elektrifikaci divadla, realizovaného podle plánů vynálezce Thomase Alvy Edisona. Pouze pro potřeby divadla byla postavena v Offermannově, nyní Vlhké ulici, parní elektrárna. Brněnské divadlo se stalo prvním plně elektricky osvětleným divadlem na evropském kontinentě.