Slovenčina
Návštěvníkům poslední oborové prezentační akce před příchodem vládních opatření spojených s Covid-19 – brněnského veletrhu nábytku a interiérového designu MOBITEX (26.–29. 2. 2020), se již podruhé za sebou představila čalounická firma Radima Šlechtického z Luk nad Jihlavou (viz ZDE). Stejně jako při loňské premiéře opět ve společném stánku s firmou JASYKO a za přítomnosti obchodního zástupce Jaroslava Frantála, který již za svého dřívějšího působení ve společnosti EXIT 112 téměř vždy dokázal příchozí překvapit nějakým marketingovým „experimentem“. Nejinak tomu bylo i letos, kdy se část firemní expozice proměnila v improvizovaný ateliér hodonínské malířky slovenského původu Lucii Krajíček, tvořící nejen na plátno, ale také na potahové látky čalouněných křesel značky RASL.
Výsledkem dvanáctiletého úsilí čalounického mistra Radima Šlechtického a jeho dnes desetičlenného pracovního kolektivu, je výroba komfortního čalouněného nábytku s originálním designem, dokonalou funkčností, estetikou a pohodlím. Je realizována ve spolupráci s cca desítkou architektů a designérů a ve spojení s moderními materiály a jejich tradičním zpracováním, tedy přesně v duchu na firemním webu uvedeného motta: co si vymyslíte, to Vám vyrobíme!
Mimo to se R. Šlechtický spolu se svým obchodním zástupcem Jaroslavem Frantálem snaží vycházet představám klientů takříkajíc naproti. Třeba jako v případě v úvodu nastíněné podoby letošní firemní expozice na veletrhu MOBITEX, v níž dominovalo čalouněné křeslo LYON typu ušák s potahovou látkou opatřenou ručně malovaným motivem slona, které z dálky působí jako skutečný obraz. Obrazový motiv vytvořila v expozici se rovněž prezentující malířka Lucia Krajíček z Hodonína. Jde o absolventku Súkromnej školy úžitkového výtvarníctva v Topoľčanoch v oboru Modelovanie a navrhovanie odevov, vyučovaném pod vedením akademické malířky Márie Nemčekovej Chmeliarovej, akademického malíře Emila Fulku a výtvarníka Jaroslava Halma. Poslední čtyři roky se věnuje výhradně malování, a to především portrétů a její srdcovou záležitostí jsou také obrazy zvířat a ptáků, které vytváří špachtlí akrylovými a olejovými barvami.
Co bylo impulzem?
Nápad R. Šlechtického spolupracovat s L. Krajíček vznikl vloni na přelomu podzimu a zimy v Jihlavě při jisté módní přehlídce, na jejímž pořádání se jeho firma RASL sponzorsky podílela a vystavila zde i několik křesel ze své produkce. Součástí přehlídky byla také výstava portrétů zmíněné malířky, která se hloučku účastníků mimochodem zmínila, že by se jí líbilo mít doma takové křeslo opatřené zezadu opěráku některým z jí namalovaných portrétů. Mezi účastníky přítomnému R. Šlechtickému se nápad zalíbil a vzal ji takříkajíc za slovo s tím, že ji tedy firma připraví jedno z křesel tak, aby na něj mohla vyobrazit nikoliv portrét, ale slona, jehož obraz malířka prezentovala na jedné z předchozích loňských výstav. Ale ne zezadu křesla, ale na přední straně opěráku a sedáku.
A jak to dopadlo?
Pro zhotovení potahu předmětného křesla firma zvolila modrou plátěnou režnou látku, která nenasává vodu. Pro vlastní malbu, a to nejen slona, ale nakonec celého křesla pro dosažení jeho uceleného vzhledu, realizovanou cca 60 hodin, malířka vybrala speciální barvy na látky (používané při ilustracích např. elastických gymnastických dresů), které jsou pružné a při zatížení nepraskají. Ty pak aplikovala stejně jako při své obrazové tvorbě špachtlí, což i prakticky demonstrovala na veletrhu v Brně. Takto provedený potah po dokonalém zaschnutí barev je podle ní v případě ušpinění možné čistit i vlhkou metodou bez rizika poškození motivu.
„Naším předpokladem nebylo to, že křeslo bude využíváno k běžnému intenzivnímu sezení, ale že se stane obrazem a poslouží jako dekorace v nějakém pěkném stylovém interiéru,“ upřesňuje firemní záměr Jaroslav Frantál a dodává, že míru možného uplatnění „obrazových“ křesel mezi zákazníky ukáže čas, neboť jde o něco, co ještě neviděli a musí to teprve vstřebat. „Nicméně z marketingového hlediska je důležité každý rok vymyslet nějakou novou zajímavost, která lidi přitáhne a zapamatují si ji, a s níž si vás jako firmu posléze spojí,“ doplnil s tím, že cena daného křesla včetně malby, která může být různá dle přání zákazníka, vychází kolem 50 tis. Kč.
Kromě obrazů ještě patchwork ze starých riflí
Další na veletrhu prezentovanou firemní novinkou ve fázi zkoušení zákaznického zájmu, která zaujala především mladší generace návštěvníků, bylo křeslo s patchworkovým potahem z rifloviny.
„Spousta riflového ošacení po použití končí v kontejnerech, což je podle našeho názoru škoda, neboť riflovina je velice kvalitní materiál, který je při prodeji v metráži poměrně dost drahý. A tak nás napadlo zkusit ho implementovat na křeslo využitelné např. v klubech, kavárnách apod., navštěvovaných hlavně mladými lidmi. A to formou patchworku, který je dnes obecně velmi populární a mezi našimi zákazníky poměrně hodně žádaný, přičemž někteří z nich si sami načrtnou, jak by se jednotlivé čtverce či jiné geometrické tvary měly sešít,“ vysvětluje J. Frantál s dovětkem, že na riflový potah si zákazník může dodat i svůj vlastní materiál např. ve formě 6–7 kusů obnošených riflí na jedno křeslo.
Poté se obchodní zástupce zastavil u dalšího patchworkového křesla, tentokrát určeného pro majitele domácích mazlíčků (psů a koček). A to kvůli jeho speciální před cca dvěma lety vyvinuté potahové látce ze španělské provenience, která podle J. Frantála odolává kočičím drápům, moči, roztočům apod., respektive která je na rozdíl od člověka pro zvířata nepříjemná.
Foto: autor
