Slovenčina
Hlavní slovo ve vývoji výrobního sortimentu truhlářských firem má zpravidla poptávka trhu na straně jedné a nabídka materiálů na straně druhé. A také to, jak pružně dokáže firma na tyto trendy reagovat. Někdy dokážou uvedené faktory změnit směřování firmy obrazně řečeno o sto osmdesát stupňů. Např. kroměřížská společnost Frajt začínala na počátku devadesátých let jako klasické zakázkové stolařství orientované na dýhovaný nábytek. Dnes patří k největším zpracovatelům kompaktních desek (HPL) na českém trhu a v posledních několika letech významně roste i podíl skla v jejich sortimentu, který tvoří program pro vybavování center volného času, aquaparků, bazénů a balneo provozů, rehabilitačních center, sportovních a kulturních zařízení, škol, administrativních budov, nákupních center, nemocnicí a laboratoří.
Z doby dřevěné do doby kompaktní
Stolařskou firmu založil Ing. Dušan Frajt začátkem devadesátých let v areálu bývalého zemědělského družstva v Pozlovicích. Specializovali se na zakázkovou výrobu dýhovaného nábytku pro německý trh. Souběžně s tímto sortimentem vyráběli ještě lehké montované dělicí příčky, šatní skříňky, WC kabiny apod. z LTD. Ve druhé polovině devadesátých let na náš trh začaly pronikat desky z vysokotlakého laminátu (HPL) neboli kompaktní desky. Pro svoji vysokou odolnost vůči vodě, vlhkosti a mechanickému poškození byly ideálním materiálem právě pro sortiment, na nějž se firma Frajt orientovala, takže ho velmi rychle začlenili do svého portfolia.
„Tím, že jsme byli stolařská firma se zaměřením na výrobu dýhovaného nábytku, jsme byli zvyklí zpracovávat ušlechtilé materiály, které našim výrobkům dávaly vyšší přidanou hodnotu. Do této kategorie materiálů patřily i HPL desky, které v té době začaly na náš trh přicházet, takže jsme je postupně začali do svého portfolia zařazovat v podobě šatních skříněk pro školy apod.,“ upřesňuje jednatelka a dcera zakladatele společnosti Ing. Daniela Frajtová.
Na přelomu tisíciletí ale v důsledku různých ekonomických výkyvů a kurzového vývoje začal firmě odbyt na německém trhu prudce klesat, až se zcela zastavil. Firma se proto začala naplno věnovat svému druhému sortimentu – dělicím příčkám, šatním skříňkám a kabinám. Podařilo se jí získat významnou zakázku – vybavení plaveckého bazénu v Příbrami, kam dodali velké množství šatních skříněk z HPL, a která odstartovala novou „kompaktní“ éru firmy. Kompaktní desky jí otevřely nové možnosti v oblasti bazénů, aquaparků a wellness.
HPL má svá specifika
Nový materiál znamenal i nové technologické postupy, a to zejména z hlediska zpracování. Vysokotlaký laminát má, jak známo, zcela jiné fyzikální vlastnosti než dřevo a materiály na bázi dřeva. Především je to jeho vysoká tvrdost. Ta klade vyšší nároky na ostrost nástrojů a zvyšuje jejich opotřebení. Na druhou stranu nevyžaduje žádné speciální nároky na technologie. Lze ho obrábět na běžných truhlářských strojích či CNC obráběcích centrech a s nástroji na obrábění aglomerovaných materiálů nebo lehkých kovů. Navíc boční plochy (hrany) není třeba olepovat. Nemusí se ho proto „bát“ ani běžná zakázková truhlářství, která se s tímto materiálem v poslední době setkávají stále častěji.
„V posledních několika letech se kompaktní desky staly trendovým materiálem i pro interiérové aplikace, zejména tam, kde se předpokládá větší kontakt s vodou či vlhkostí, jako je kuchyň nebo koupelna. A právě v těchto oblastech se dnes HPL dostává stále více do popředí zájmu architektů a bytových designérů. Na tento trend musí pochopitelně reagovat i zakázkoví truhláři. Přesto, že tento materiál má specifické vlastnosti, které kladou vyšší nároky na obrábění než např. dřevo, není důvod se ho bát. Stačí používat kvalitní a ostré nástroje. My pro obrábění používáme výhradně tvrdokovové nástroje, vrtáky na kov apod. Upozornila bych snad jen na docela vysokou křehkost vrchních dekoračních vrstev, kde při neodborném obrábění nebo použití tupých nástrojů hrozí vyštípání hran,“ sděluje své zkušenosti Daniela Frajtová. Důležitost dodržování této základní zásady podtrhuje i skutečnost, že kompaktní desky jsou relativně drahým materiálem, takže každý špatný řez nebo špatně vyvrtaná díra se dost prodraží. I z tohoto důvodu firma Frajt menším zpracovatelům z okolí nabízí jako službu opracování kompaktních desek.
Daniela Frajtová ale upozorňuje ještě na jednu specifickou vlastnost HPL desek, kterou je jejich reakce na vlhkost: „Ačkoli se jedná o materiál, který je vůči vlhkosti vysoce odolný, tak to ještě neznamená, že vlhkost vůbec nepřijímá. Naopak, vlhkost přijímá, i když ve velmi malé míře. I to ale může stačit k tomu, abychom se při nesprávném použití setkali s nepříjemným překvapením. Např. při jednostranném zvlhnutí se může prohnout. Kompaktní desku proto nelze přišroubovat přímo na stěnu. Vždycky musíme mezi stěnou a deskou ponechat odvětrávací mezeru.“
Akustické HPL panely
HPL desky ale pro firmu Frajt nejsou jen materiálem pro výrobu odolného nábytku či fasádních obkladů. Jako jedna z prvních využila kompaktní desky i pro výrobu akustických panelů, čímž pro svůj sortiment získala další přidanou hodnotu. Mezi její nedávné realizace patří např. obložení vnitřních stěn v O2 areně v Praze akustickými panely z HPL. Technologie, kterou firma k jejich výrobě používá, je v podstatě identická s technologií výroby standardních akustických panelů z MDF desek nebo podobných materiálů. Z hlediska principu jde zjednodušeně řečeno o to, vyvrtat do plochy panelu velké množství drobných otvorů. Jak ale Daniela Frajtová přiznává, není to zase až tak jednoduché:
„Výroba akustických panelů z HPL je poměrně náročná. HPL je velmi tvrdý materiál a vyžaduje upravené řezné podmínky, tzn. posuvové rychlosti apod. My jsme si speciálně pro jejich výrobu pořídili nové CNC obráběcí centrum se speciální vrtací hlavou s 36 vřeteny (3 řady po 12). Díky tomu se podařilo proces vrtání výrazně urychlit. Hlava má sice fixní rastr 32 mm, přesto může vrtat otvory i v mnohem hustších rastrech, a to tak, že se posouvá po menších vzdálenostech než 32 mm a postupně tak vyvrtá otvory mezi těmi prvními v základním rastru.“
Sklo s keramickým potiskem
Dalším ušlechtilým materiálem, s nímž firma Frajt pracuje a jehož podíl v realizovaných zakázkách rok od roku stoupá, je sklo. Přesněji řečeno potiskované sklo neboli Image Glass. To dnes z hlediska poměru obou zpracovávaných materiálů tvoří 30 %. Firma v něm však vidí velký potenciál a doufá, že v blízké budoucnosti by jeho poměr mohl vzrůst až na 50 %.
„Ke sklu nás přivedl vývoj trhu. Sklo se stalo trendovým materiálem a investoři, resp. architekti ho začali ve stále větší míře uplatňovat ve stavbách, a to jak v interiéru, tak v exteriéru. Spolu s tím přicházely pro nás další zcela nové materiály a technologie, jako jsou potištěné fólie zapékané do skel, zapékané potisky skel. Zpočátku jsme sklo brali jen jako doplněk k našemu základnímu sortimentu. Jeho podíl v poptávkách ale stále narůstal, takže jsme se museli vybavit i moderní technologií na jeho zpracování. V současné době tak disponujeme jak základními stroji od řezacího stolu přes vrtací CNC centra a obrábění hran až po vysoce sofistikované technologie, jako je např. potiskovací linka a kalicí centrum, kde dochází k zapečení potisku do skla,“ představuje Daniela Frajtová druhou divizi firmy.
Technologie pro potisk skla, kterou firma Frajt používá, nahrazuje dosavadní konvenční sítotisk. Digitální tiskárna nanáší s vysokou přesností anorganické keramické inkousty, jež se po vytvrzení ve speciální vypalovací peci při teplotě do 700 °C stávají součástí skleněné plochy. Výrobní linka se skládá z automatické myčky, která sklo zbaví nečistot a pomocí speciálního transportního systému se dostává do tiskové části stroje. Zde se na magnetickém polštáři pohybuje piezoelektrická tisková hlava, která dovoluje rozlišení 800 DPI s regulovatelnou velikostí tiskové kapky. Další část stroje tvoří infračervená sušicí jednotka, která tisk fixuje pro transport skleněné desky do vypalovací pece. V ní dochází k roztavení skleněných fritů obsažených v inkoustu, čímž se vytváří slinutá vrstva, která se stává součástí skleněného podkladu. Výsledným produktem je skleněná deska s vysoce odolným potiskem, rezistentním proti UV záření, mechanickému namáhání a povětrnostním vlivům. Jedná se tedy o ideálně využitelný produkt pro aplikace v exteriéru, interiéru, architektuře, nábytkářství, reklamě, výstavnictví a dalších oborech.
Autor: Radomír Čapka
Kontakt: radomir.capka@gmail.com
Foto: autor a archiv výrobce
