Slovenčina
Již delší dobu se zdá, že vývoj v oblasti izolačních skel z hlediska prostupu tepla jako by usnul. Poslední výraznou a trhem akceptovanou inovací byl přechod od klasických izolačních dvojskel na izolační trojskla. Tím se citelně posunul koeficient prostupu tepla (Ug) směrem do oblasti pasivního standardu. Zároveň s tím se ale o polovinu zvýšila hmotnost zasklení a téměř ztrojnásobila jeho tloušťka, což vyžadovalo zesílení celé okenní konstrukce. Cesta dalšího zvyšování počtu skleněných tabulí v izolačním skle se proto i z tohoto důvodu jeví jako málo pravděpodobná. A to i proto, že čtvrtá vrstva skla již výrazně snižuje prostupnost světla. Vývoj ale nespí…
V souvislosti s izolačním trojsklem je často diskutovanou otázkou, zda je s ohledem na reálné energetické úspory, potažmo ekonomickou návratnost investice, účelné investovat do lepšího zasklení, které má více komor, více inertního plynu (který časem unikne) i více skel. Odpovědí bývá, že nic lepšího zatím na trhu není…
Určité technické možnosti v minulosti ale naznačovaly speciální meziskelní fólie, které se souběžně s vývojem izolačního trojskla začaly používat jako alternativa za vnitřní skleněnou tabuli. Výrazně to snížilo hmotnost zasklení, ale i jeho tloušťku při zachování nebo i zlepšení tepelných a dalších parametrů (např. akustický útlum, prostup světla apod.), avšak úměrně k těmto výhodám se zvýšila hlavní nevýhoda – cena.
Zpočátku se používala pokovená fólie, dnes se již od ní ustupuje a nahrazuje se fólií bez pokovení (využívá se pokovení skel). Výhodou je lepší prostup světla i lepší tepelně izolační parametry celého zasklení, protože nepokovená fólie má menší odrazivost než sklo a tudíž i větší světelnou prostupnost.
S touto variantou pracují někteří výrobci izolačních skel i nadále, a to v souvislosti se snahou o další snižování hodnoty Ug při zachování všech ostatních parametrů minimálně na standardní úrovni. Můžeme se tak setkat např. s izolačním dvojsklem se dvěma meziskelními fóliemi. Toto zasklení získává parametry čtyřskla při současném odstranění všech jeho nevýhod: výrazná redukce úniku inertního plynu díky propojeným komorám, větší prostup světla díky fóliím, větší hlukový útlum (až poloviční hluk), a samozřejmě největší výhodou je téměř zachování hmotnosti dvojskla.
Jedno z nových řešení spadajících do této kategorie bylo představeno na letošních Stavebních veletrzích v Brně. Jednalo se o izolační trojsklo se dvěma fóliemi. Každý z obou meziskleních prostorů tak jedna fólie rozděluje na dvě komory. Podle výrobce dokáže toto zasklení izolovat stejně dobře, jako zateplená zeď, a navíc propouštět do interiéru světlo a teplo.
Uvnitř obou komor trojskla je napnutá fólie, vzniká tedy ekvivalent pětiskla (s Ug = 0,17 W/m2K), kterým uniká jen 3,4 W/m2 – tedy stejně jako zateplenou zdí. Přitom odpadají všechna negativa čtyřskel i pětiskel, protože komory jsou tlakově propojené, hmotnost je téměř stejná jako u běžného trojskla a zasklení má navíc i velmi velký akustický útlum. Cenově je toto řešení logicky dražší než obyčejná trojskla. Podle tvrzení výrobce ale ne o více, než kolik stojí zateplení stejné plochy fasády. A na rozdíl od zdi skla dávají trvale světlo a v zimě i zadarmo teplo.
Určitou nevýhodou je ale jejich tloušťka nad 60 mm, vyžadující rámy s šířkou profilů min. 100 mm.
Existuje i řešení v tzv. bezrámovém provedení, které dává těmto sklům nový rozměr. Vhodné je především pro fasádní prosklené systémy a velkoplošné zasklení. Kotevní profily lze integrovat přímo do struktury trojskla a vytvářet tak celoskleněné stěny (až do velikosti 3,2×18 m), a to včetně otvíravých elementů s integrovanými rámy a závěsy uvnitř zasklení.
Autor: Radomír Čapka s využitím technických informací Energy IN s.r.o.
Kontakt: radomir.capka@gmail.com
Foto: autor
