materiály

Jak velké je riziko zvlnění meziskelní fólie?

Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

V DM 6/2017 jsme zveřejnili článek o novém izolačním trojskle se dvěma meziskelními fóliemi rozdělujícími prostor na 4 komory, který mezi odborníky z oblasti výroby oken vzbudil velký zájem. Naše redakce obdržela mj. i jednu podnětnou připomínku, na jejímž základě jsme se rozhodli k tématu vrátit a rozebrat ho poněkud více do hloubky. Připomínka se týkala skutečnosti, že v článku nebylo zmíněno, jaký druh meziskelního rámečku byl použit, resp. jaký je jeho lineární součinitel prostupu tepla PSI, a dále, že v článku chybí informace o riziku zvlnění meziskelní fólie, které může celé izolační trojsklo (dvojsklo) znehodnotit.

Izolační trojsklo se 4 komorami

Nejdříve ještě jednou krátce představíme zmíněné izolační trojsklo se dvěma fóliemi, které meziskelní prostor rozdělují na 4 komory. Vzniká tak ekvivalent pětiskla (s Ug = 0,17 W/m2K), kterým uniká jen 3,4 W/m2 – tedy podobně jako zateplenou zdí. Přitom odpadají všechna negativa čtyřskel i pětiskel, protože komory jsou tlakově propojené, hmotnost je téměř stejná jako u běžného trojskla a zasklení má navíc i velmi velký akustický útlum. V trojskle byla použita fólie bez pokovení (v kombinaci s pokovenými skly), která nahrazuje dříve používanou fólii s pokovením. (Více v DM 6/2017)

Riziko zvlnění fólie

Jak je v článku uvedeno, dříve se používala pokovená fólie (konkrétně Heat Mirror). „U pokovené fólie představovalo největší problém právě pokovení, které absorbuje tepelné záření od Slunce. A to v takové míře, že při umístění za obyčejným sklem (floatem) dopadalo na její povrch tak velké množství energie, že 15 % absorpce znamenalo i více jak 100 W/m2 . Množství tohoto tepla ohřívalo fólii i nad 70 °C, a protože je to plast, tak se teplem výrazně roztahovala. Kvůli jejímu pevnému uchycení mezi dvěma rámečky a tepelnému napínání s využitím smrštění při vysoké teplotě (dnes je tato technologie již překonána) docházelo k většímu riziku zvlnění. I tak ale k tomu docházelo u méně jak 20 % všech vyrobených skel, kdy velmi záleželo i na pečlivosti při výrobě. Dnes se používá téměř výhradně nepokovená fólie (INTERM). Její schopnost absorpce tepelného záření od Slunce je minimální (asi jako u floatu, tedy méně než 2 %). Umisťuje se výhradně za pokoveným sklem, tedy dopadá na ni podstatně méně tepelného záření než dopadalo na Heat Mirror, umístěný za floatem. Riziko zvlnění je proto dnes zanedbatelné – výrobce eviduje u tepelně napínaných nepokovených fólií INTERM max. 0,2 % reklamací (2 kusy z 1000) v důsledku zvlnění fólie (a to výhradně díky lidské chybě při výrobě – podíl ruční práce při výrobě skel s fólií je větší než 50 %). Oproti Heat Mirror je tento po krok zásadním zlepšením – o dva řády,“ vysvětluje problematiku zvlnění mezi skelní fólie Michal Bílek ze společnosti Energy IN. Použití nepokovené fólie ale přináší i další výhody kromě eliminace rizika zvlnění, a to i oproti klasickým trojsklům. V článku je zmíněná hmotnost, lepší akustika (až dvojnásobný hlukový útlum oproti běžným trojsklům), ale co zmíněno není, je to, že i u dvojskla s meziskelní fólií naplněného argonem lze dosáhnout i Ug = 0,4 W/m2K při tloušťce 45 mm, tedy lepší hodnoty než u tlustšího trojskla s Ug = 0,5 W/m2K a s tloušťkou 48 mm. Výhodou dvojskla s fólií oproti klasickému trojsklu je dále to, že nehrozí riziko prasknutí vnitřního skla kvůli částečnému oslunění plochy. Navíc se stále vyvíjejí nové metody. Fotografie v článku zachycuje trojici skel, kde je napnutí fólie provedeno pouze mechanicky – a co je nejpodstatnější – s pružným uložením – jako trampolína. Systémem FILM in SPACER, kdy je fólie pružně uložena přímo uprostřed rámečku, lze docílit ještě jedné podstatné výhody – je potvrzený výrazně menší únik plynu než z běžných dvojskel/trojskel. Po proběhnutí cyklických testů v klimakomoře dle EN 1279-4 byl zaznamenán nulový únik plynu u všech tří testovaných vzorků. (Více k této metodě je k nalezení na www.energyin.cz/filminspacer.php) Tímto novým způsobem je možné dokonce používat i Heat Mirror zcela bez rizika zvlnění, protože pružné uložení je schopno případnou dilataci plastové fólie 100 % vykompenzovat. Přesto se ale stále preferuje nepokovená fólie, už kvůli výše zmíněným výhodám.

Lineární součinitel prostupu tepla

Při mechanickém napnutí fólie metodou FILM in SPACER se používá teplý rámeček. Protože je tento rámeček navíc v jedné stěně přerušený a je do něj vložený pružný adaptér napínající fólii, jsou tepelné vlastnosti takového rámečku lepší, než pokud by tento špičkový rámeček byl použit samostatně. „U tepelného napínání (způsob, který u Heat Mirror způsoboval zvýšené riziko zvlnění) se jeden ze dvou rámečků používá ocelový pro zajištění mechanické stability (u tepelného napínání vznikají velké síly a proto je třeba tuto sílu kompenzovat dostatečně stabilním rámečkem). Druhý rámeček však již může být teplý. Dnes se nejčastěji používá pro tepelné napínání fólie kombinace Ferrotechu a Chromatechu ULTRA, protože oba jsou barevně sladěné. I díky fólii, která od sebe oba rámečky odděluje, je přerušení tepelného mostu lepší než u trojskla s 2x Chromatech ULTRA,“ doplňuje Michal Bílek. Hodnotu PSI jsme v článku neuváděli z důvodu omezeného rozsahu, protože problematika je poněkud obsáhlejší a navíc se tyto hodnoty uvádí vztažené k rámům.

Autor: Radomír Čapka
Kontakt: radomir.capka@gmail.com
Foto: archiv Energy IN s.r.o.

(Za spolupráci děkujeme Michalu Bílkovi, Energy IN s.r.o., R&D, tel.: +420 608 968 027, e-mail: michal@energyin.cz)

 

Uložiť

Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

Nastaviť odber noviniek

Please enable the javascript to submit this form

sk_SKSlovenčina