Slovenčina
V Evropě je dnes k dispozici zhruba 1 miliarda metrů krychlových dřeva. Z toho se získá asi 0,5 miliardy tun dřeva. Trend ve společnosti naznačuje, že jeho spotřeba se bude dále vyvíjet a do roku 2030 možná bude kolem 250 milionů metrů krychlových chybět. Na panelové diskusi v rámci veletrhu WOOD-TEC to uvedl proděkan LDF Mendelovy univerzity Ing. Karel Krontorád, CSc.
„Co nás dřevaře netěší je, že energetické využití dřeva je očekáváno daleko větší, než jeho využití jako materiálu. Tento trend se předpokládá až do roku 2030. Jestliže nyní zpracováváme z miliardy metrů krychlových zhruba 50 procent jako materiál a 30 procent k energetickému využití, tak v roku 2030 tomu bude obráceně. Chceme najít cestu, jakým způsobem zpracovávat dřevo účinněji,“ doplnil proděkan.
Ing. Tomáš Pařík z České technologické platformy lesního hospodářství a navazujících průmyslových odvětví nastínil perspektivy lesnicko-dřevařského sektoru. V ČR jsou velké zásoby dřeva, ale těží se jen 60 % potenciálu, přičemž využití celkového objemu dřevní hmoty klesá. „A to proto, že si sami sobě děláme opatření, abychom nebyli schopni výrobek vyrobit za konkurenceschopných podmínek. V ČR má les obrovskou tradici, porostů je dostatek, nicméně vždy byly založeny k tomu, aby sloužily komunitě. V evropském měřítku využíváme velký potenciál, jsme na špici,“ konstatoval.
Pro funkčnost lesnicko-dřevařského sektoru je třeba začít intenzivně pracovat na strategii přežití, neboť další stagnace by znamenala jeho zánik. Proto je v tomto oboru třeba využít každou aktivitu, která přibližuje nové technologie, inovace a výsledky výzkumu. V současnosti je vysoký podíl zahraničního kapitálu u klíčových zpracovatelů. Stále také trvá stagnace rozvoje středních a malých zpracovatelů. Navíc se dlouhodobě nerozvíjí oborový výzkum a vývoj, v sektoru je také omezený transfer technologií. Zásoba dřeva v českých lesích se stále zvyšuje. Například v roce 1950 jej bylo 322 milionů metrů kubických a loni už 681 milionů metrů kubických a celkový běžný přírůstek činil v roce 2010 asi 22 milionů kubíků. Přitom těžba dosáhla kolem 17 milionů metrů krychlových dřeva. Odborníci předpokládají, že v roce 2040 bude přírůstek asi 23 milionů a celková těžba se bude pohybovat kolem 15 milionů metrů kubických ročně. Dřevo je ekologická, obnovitelná surovina, kterou nám lesy při trvale udržitelném hospodaření poskytují ve stále rostoucím množství, a to prakticky po neomezenou dobu. Náklady na jeho výrobu a zpracování jsou až pětkrát nižší než u jakéhokoliv jiného materiálu. Rovněž lze jeho efektivním využíváním dosahovat významných úspor energie.
Podle odborníků se za posledních asi 20 let rozrostla rozloha zalesněné půdy v Evropě o 13 milionů hektarů. V současnosti to představuje přes miliardu hektarů, které pokrývají 44 % rozlohy Evropy. Z celkově zalesněné plochy zeměkoule tak připadá na Evropu čtvrtina. Podle údajů OSN v Evropě ročně přibývá asi 350 milionů metrů krychlových. Nejvíce zalesněnou zemí starého kontinentu je Finsko (72 % území) a nejméně Irsko (pouze 8 %).
Lesů přibývá také v České republice. Za 150 let se zvětšila jejich rozloha o čtvrtinu, tedy o 675 087 hektarů, za posledních 15 let pak o 20 000 hektarů. V současnosti představuje 2 649 147 hektarů 35 % rozlohy Česka. Zajímavostí je, že v lesích ČR tak přirůstá za jednu vteřinu 0,6 metrů krychlových dřevní hmoty, tedy za 108 vteřin vyprodukují lesy tolik dřeva, kolik se spotřebuje na jeden rodinný dům (65 metrů krychlových). Je to neuvěřitelné, ale dřevo na stavbu tisíce rodinných domků naroste v lesích za 30 hodin. Pokud bychom u nás stavěli 20 % domů ze dřeva, dřevo na ně lesy vyprodukují za necelý týden. Pokud bychom chtěli všechny rodinné domy ze dřeva, porosty nám k tomu dodají dřevo za pouhý jeden měsíc.
Když provedeme srovnání s vyspělými státy Evropy, tak podobnou lesnatost i skladbu porostů jako ČR má Německo. V přepočtu na jednoho obyvatele vyprodukovala ČR za poslední období o 18 % více řeziva než SRN a bylo u nás vyrobeno o 33 % méně aglomerovaných výrobků než u našich sousedů. Vyvážíme také 39,7 % produkce jehličnatého řeziva, Německo pak pouze 14 % své produkce. Výstavba rodinných domů a nízkopodlažních staveb ze dřeva je v ČR asi tři až pětkrát nižší než v SRN. Z výsledků Národní inventarizace lesů mimo jiné vyplývá, že byla nalezena větší výměra lesa o 106 tisíc hektarů, než bylo dosud evidováno. Byl tak potvrzen přetrvávající nesoulad mezi evidencí katastru nemovitostí a skutečným stavem. Zásoby dříví v lesních porostech jsou vyšší než doposud uváděné údaje ze souborů lesních hospodářských plánů, a to o více než 30 %. Odborníci také zjistili vyšší podíl jehličnanů v dospělých porostech, v mladých pak převažují listnáče. Dalším zajímavým údajem je, že z celkového počtu měřených stojících stromů bylo 2,4 % souší a u stojících stromů odborníci zaznamenali 12,1 % zlomů. Defoliace koruny stromů, jako odraz znečištění ovzduší imisemi nesignalizuje chronické nebezpečí výjimečných situací a neodlišujeme se od okolních států.
Zdroj: BVV
