Slovenčina
Dřevěné povrchy mají dvojnásobné hygienické vlastnosti: Například i když je znečištěné, ničí dřevo bakterie výrazně lépe než sklo. Také nakažlivost koronavirů klesá na dřevěném povrchu mnohem rychleji než na jiných materiálech, jako jsou třeba plasty. Tyto a ještě další výsledky naznačují první testy projektu finských vědců zahájeného loni v létě Univerzitou Východního Finska a Univerzitou Jyväskylä, který studuje přežití virů na dřevěných površích.
Zdá se, že také lepenka a papír fungují lépe než plasty proti koronavirům, i když viry na nich přežívají déle než na dřevě. „To ukazuje, že existují dobré důvody pro nepoužívání papírových peněz během virové epidemie a pro udržování správné hygieny rukou,“ říká docent Antti Haapala z Univerzity Východního Finska. Ani platba plastovou kartou však nemusí být ideálním řešením, pokud vyžaduje předávání karty mezi více osobami. Vhodnou metodou pro platbu kartou je pouze ta, kdy ji nemusíme „dát z ruky“. I tak bychom si ale měli nejpozději po návratu domů umýt ruce.
Koronaviry se mohou šířit také přes povrchy
Údaje o nakažlivosti neříkají nic o tom, jak pravděpodobná je infekce. Nejpravděpodobnějším způsobem, jak virus chytit, je stále kapénkový přenos vzduchem.
„Od loňského jara však byla zveřejňována zjištění, která ukazují, že koronaviry mohou přežít na površích hodiny, dny i týdny. Cítili jsme tedy, že je nutné studovat, jak dlouho zůstávají nakažlivé na různých površích a za různých podmínek,“ říká Haapala.
Projekt porovnává přežití a nakažlivost virů na ošetřených i neošetřených dřevěných předmětech a výrobcích s dřevěným povrchem. Studuje také obalové materiály a papírové výrobky, stejně jako skleněné, kamenné, plastové a textilní povrchy.
„Dalo by se říci, že studujeme všechny povrchy, se kterými lidé v každodenním životě přichází do styku,“ říká Haapala. Nakažlivost je studována v různých časových obdobích, teplotách a stupních vlhkosti.
Projekt potrvá do konce roku 2021 a do té doby se očekává, že boj proti současné pandemii bude díky jedné nebo několika vakcínám alespoň částečně vyhrán. Z tohoto důvodu projekt také studuje nakažlivost několika dalších virů. Kromě studie SARS-CoV-2, která je příčinou současné pandemie, studie zahrnuje koronaviry MERS a HcoV a koronavirus TGEV, který infikuje prasata. Vědci totiž věří, že studie může významně pomoci proti hrozbě dalších pandemií v budoucnu.
I starší dřevěné povrchy mohou zůstat antibakteriální
Na dřevěných površích se nedaří nejen virům. Toto prostředí neprospívá ani bakteriím. Tiina Vainio-Kaila z finského technického výzkumného centra VTT v rámci své disertační práce zjistila, že extrahovatelné látky obsažené zejména v jádrovém a bělovém dřevu borovice lesní, ale do jisté míry i norského smrku, brání růstu několika patogenních bakterií, včetně Bakterie MRSA (Staphylococcus aureus), která často stojí za infekcemi získanými v nemocnici.
Avšak žádná jednotlivá extrahovaná sloučenina sama o sobě nedokáže vysvětlit antibakteriální účinek dřeva. „To platí přinejmenším pro borovici lesní a smrk norský, dva druhy, které dobře znám,“ říká Vainio-Kaila a dodává, že jako antibakteriální se ukázaly zejména pryskyřičné kyseliny, které se nacházejí jak v jádrové, tak v bělové části borovice a smrku. Dalšími látkami, o nichž je známo, že disponují antibakteriálními účinky, jsou určité stilbenoidy (chemické látky produkované rostlinami), které se vyskytují pouze v jádru borovice. „Účinnost mohou zvýšit také určité kombinace. Některé látky mohou vzájemně zesilovat svůj účinek,“ říká Vainio-Kaila.
Studie Puhdas puu [Čisté dřevo] provedená na Univerzitě aplikovaných věd Východního Finska (XAMK) zjistila, že i bříza má antibakteriální vlastnosti, přestože se v mnoha ohledech liší od borovice a smrku, a to i pokud jde o extrahovatelné látky, které obsahuje. Vedoucí projektu Olli Paajanen říká, že další studium vlastností břízy by stálo za to, protože se běžně používá pro výrobu nábytku a uvolňuje menší množství těkavých uhlovodíků než jehličnany.
Dalším materiálem s antibakteriálními vlastnostmi je lignin. Na rozdíl od extrahovatelných látek, které mohou vymýváním nebo odpařováním zmizet nebo se mohou přeměnit na jiné látky, lignin zůstává a nemění se. „Je tedy pravděpodobné, že i povrch starého dřeva je antibakteriální, ale jak silná je tato vlastnost ve srovnání s povrchem nového dřeva, je něco, co bychom měli studovat více,“ říká Vainio-Kaila.
Zejména povrch čerstvého dřeva emituje těkavé uhlovodíky (které mj. způsobují vůni čerstvého dřeva), u nichž bylo zjištěno, že ve vysokých koncentracích také ničí některé bakteriální patogeny.
Špína neříká nic o množství bakterií
Projekt XAMK studoval vliv čištění, nečistot a povrchových úprav na antibakteriální vlastnosti dřeva. Bylo zjištěno, že neošetřené dřevo ničí bakterie zřetelně lépe než sklo nebo dřevo ošetřené voskem či lakem. Při měřeních provedených na XAMK byl počet bakteriálních kolonií na skleněných površích sedmkrát vyšší ve srovnání s jádrem borovice. Po dvou hodinách se počet snížil, ale rozdíl byl stále stejného řádu. Po 24 hodinách se rozdíl snížil přibližně na trojnásobek. Na ošetřeném dřevě byl antibakteriální účinek výrazně slabší.
Studie také zkoumala, zda by byl dřevěný povrch vhodný do prostor vyžadujících vysokou úroveň hygieny a čistitelnosti. Za tímto účelem musel tým definovat, co mají na mysli pod pojmem „čistý“. „Existují tři definice: počet bakterií, množství nečistot a to, zda povrch vypadá čistě,“ říká Paajanen.
Měření čistitelnosti provedla společnost Ramboll Finland. Povrchy byly potřeny kečupem a očištěny, což se opakovalo pětkrát za sebou. Organické nečistoty a bakterie byly měřeny před a po každém cyklu rozmazání a čištění. Bylo zjištěno, že povrchové úpravy usnadňují čištění dřeva, ale současně snižují jeho antibakteriální účinek. Na druhé straně množství nečistot nebo vnímaná špína neovlivnily antibakteriální účinek neošetřeného dřeva. Paajanen proto zdůrazňuje, že vizuální posouzení mikrobiologické čistoty dřeva je obtížné.
Dřevo pracuje v nemocnicích – i když ne všude
Mohlo by snad dřevo být dobrým materiálem ke zlepšení hygieny v nemocnici? Podle Vainio-Kaila existuje v nemocnicích mnoho druhů povrchů. „Předpokládám, že nejsou všechny čištěny stejně často nebo intenzivně. Dřevo může být dobrou volbou pro povrchy, které jsou vystaveny dotykům a čistění méně často. Nepoužívala bych ho rozhodně na něco, jako jsou dveřní kliky – tam by moje volba byla měď,“ říká Vainio-Kaila.
Jedním z řešení může být povrchová úprava dřeva, která odpuzuje nečistoty při zachování antibakteriálních vlastností. Např. různé impregnace založené na nanotechnologiích apod. V tomto směru je ale třeba podniknout další výzkumné kroky.
(V rámci studie XAMK byly použity průmyslové suroviny. Dřevo dodala společnost Siparila, výrobce stavebních výrobků. Vosk a lak byly běžné průmyslové chemikálie. Studované bakterie byly dvou typů: půdní bakterie a další, která se nachází na lidské kůži.)
Foto: archiv autora
