reportáže

Moderní zasíťovaná výroba v podmínkách českého mikropodniku

OHRA_2022_1465X181
OHRA_2022-final_700x180
OHRA_2022_1465X181
Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

O tom, že se novodobé pojmy, jako je průmysl 4.0, internet věcí, zasíťovaná výroba aj., netýkají pouze středních a větších firem, ale i malých podniků včetně mikropodniků, se u nás až dosud hovořilo spíše v rovině teoretické. Ovšem současná situace na trhu práce a alarmující nedostatek kvalifikovaných pracovníků přispívají k tomu, že se situace v této oblasti začíná dramaticky měnit. Alespoň co se uvažování firem týká. Někteří majitelé malých firem ale, metaforicky řečeno, „stihli do pomalu se rozjíždějícího vlaku nastoupit včas a obsadit tak výhodná místa u oken“. Dnes mají konkurenční výhodu a jsou ukázkovým příkladem toho, že moderní zasíťovaná výroba na CNC strojích řízená počítači od návrhu až po finální produkt v podmínkách firem s méně než 10 zaměstnanci není utopie, ale realita.

Jednou z takových firem je i společnost s r.o. KOUBA INTERIER z Herinku u Prahy, kterou před 16 lety založil Ing. Martin Kouba. Zabývá se rekonstrukcemi bytů a rodinných domů a navrhováním a výrobou zakázkového nábytku a interiérů. V truhlářské divizi zaměstnává celkem 6 lidí, z toho 3 ve výrobě a 3 v přípravě výroby. Přestože z pohledu současné praxe jde o poněkud nezvyk­lý poměr, odpovídá přesně potřebám, resp. technologickému vybavení firmy. Výroba totiž, navzdory velikosti mikropodniku, funguje na principech moderní „minitovárny“, kde hlavní výrobní činnosti probíhají automaticky či poloautomaticky na NC a CNC řízených strojích a celý výrobní proces od návrhu až po hotový produkt je plánován a realizován pomocí sofistikovaného softwarového systému.

Přitom ještě před šesti lety to byla „běžná“ truhlářská firma vybavená standardními technologiemi pro výrobu nábytku (formátovací pila, olepovačka, vícevřetenová vrtačka neboli „kolíkovačka“). Moderní technologie však postupně nahradily velkou část lidských činností, čímž výrazně snížily chybovost a zrychlily výrobní cyklus. Díky tomu firma cca o třetinu zvýšila svoji produkci při zachování stávajícího počtu zaměstnanců. Důvody, jak říká Martin Kouba, byly čistě pragmatické: „To, že jsme na dosah pražským zákazníkům, má z hlediska byznysu své nesporné výhody, ale i nevýhody. Např. ceny pozemků a nemovitostí v této lokalitě nám neumožňují investovat do rozšiřování výrobního areálu. Podobná je i situace na poli pracovní síly. Ta zde buď není k dispozici, anebo s vysokými mzdovými nároky. Jedinou možností, jak zefektivnit výrobu a zvýšit produktivitu, pro nás byla cesta modernizace technologií.“

Bez kvalitního softwaru se moderní výroba neobejde

Zásadní posun přišel v roce 2012, kdy se Martin Kouba rozhodl pořídit si nový návrhový a výrobní CAD/CAM software. K tomuto rozhodnutí ho přimělo hned několik faktorů. Tím hlavním byla neudržitelnost tehdejšího způsobu plánování výroby. „My děláme hlavně zakázkovou atypickou výrobu pro námi realizované rekonstrukce bytů a rodinných domů. Tato výroba činí 90 % celkové produkce firmy. Kvůli snadnější logistice vyrábíme většinu nábytku v tzv. demont verzi. A jelikož nemáme prostor pro provádění kontrolní montáže nábytkových sestav v dílně, montujeme všechno přímo až na místě tzv. na první dobrou. K tomu je bezpodmínečně nutná přesnost a bezchybnost nejen ve výrobě, ale již ve fázi její přípravy,“ vysvětluje Martin Kouba a pokračuje: „Do roku 2012 jsem pracoval s jednoduchým konstrukčním CAD programem, který umožňoval pouze tvorbu výrobní dokumentace – výkresy, kusovníky aj. Neumožňoval však navržené výrobky měnit v jejich rozměrech tak, aby se automaticky přizpůsobily situaci. To znamená při změně rozměru výrobku přiměřeně navýšit či snížit počet spojů, změnit rozměry dílců, zvolit jiný typ kování a v souvislosti s tím přizpůsobit vrtání, změnit typ materiálu, dodržet nadefinovaný přesah povrchových materiálů (dýhové sesazenky, laminátu…) a mnoho dalších parametrů. Při jakékoliv takové změně vynucené např. stavebními úpravami – o které při rekonstrukcích starých bytů není nikdy nouze – jsem proto musel výrobek v programu kompletně celý ‚ručně‘ překreslit. V roce 2012 jsem si proto pořídil nový CAD/CAM software, který sice nebyl nejlevnější, zato dokonale zvládá konstrukci plně parametrických a proměnných výrobků. Práce s ním je jednoduchá, rychlá, ale hlavně přesná. A navíc generuje výrobní data pro stroje, což byl můj další požadavek – možnost budoucího propojení s výrobními technologiemi, tak abych dosáhl plné efektivity této investice. V tu dobu jsem již počítal s nákupem CNC obráběcího centra, avšak s ohledem na pořizovací náklady a bez možnosti čerpat dotace z fondů EU jsem investice musel rozložit do delšího časového horizontu a musel jsem se rozhodnout, co koupit dřív.“

Čtyři nebo pět os?

Po zralé úvaze se v první fázi rozhodl pro software a následně pak pro CNC centrum. To si pořídili o rok později v roce 2013. A rovnou pětiosé. „Cenový rozdíl mezi pětiosým a čtyřosým CNC nebyl tak velký, když se k tomu připočtou ceny různých agregátů, a hlavně pětiosé centrum může dílec obrábět jedním nástrojem ze všech stran a pod různými úhly bez nutnosti neustálé výměny agregátů, takže proces je rychlejší. Využíváme to např. při výrobě dveří pro boční vrtání a dlabání závěsů a zámků,“ upřesňuje Martin Kouba.

V roce 2017 modernizaci výroby završili nákupem nářezového centra s tiskárnou samolepicích štítků s výrobními informacemi o dílci (název a číslo dílce, rozměr, olepení hran, olepení ploch…). Stroje jsou pomocí interní kabelové sítě propojeny s počítači v kanceláři, odkud jsou do nich odesílána veškerá výrobní data.

Letos v květnu pak ještě „vyměnili“ původní olepovačku za modernější s novými pracovními funkcemi, čímž „srovnala krok“ s ostatními technologiemi.

Nulová spára bez dalších investic

Přestože si pořídili novou moderní olepovačku hran, z praktických důvodů i nadále zůstali u technologie olepování pomocí tavného EVA lepidla. V moderní výrobě nábytku se ale stále více prosazují tzv. nulové nebo téměř nulové spáry na hranách, spojované nejčastěji s laserovými, horkovzdušnými, infračervenými nebo PUR technologiemi. Ve společnosti KOUBA INTERIERY si však poradili po svém.

Firma nepracuje pouze s laminem, ale také s masivním dřevem a dýhou. Kvůli tomu si již dříve pořídili mj. i širokopásovou brusku a vakuový membránový lis. To jim umožňuje dokončovat dílce nejen dýhou, ale také např. moderními HPL lamináty, používanými zejména na čelní nábytkové plochy (dveře). Používají při tom plně probarvený HPL laminát. Surový dílec z MDF zformátují na potřebný rozměr, zkalibrují na potřebnou tloušťku a boční plochy olepí HPL hranami. Poté obě hlavní plochy opět přebrousí a v membránovém lisu na ně postupně nalepí HPL laminát. Olepují vždy jednu (spodní) plochu s následným odfrézováním délkových a šířkových přesahů pomocí ruční frézky.

Na čelní ploše dveří tak hranová spára vůbec není a na bočních plochách není vidět. „Tento způsob výroby je sice časově náročnější, neboť se každá plocha lepí samostatně, výhody ale převládají. Máme stejný materiál na ploše i na hranách, takže časem nedochází k barevnému odlišení ploch jako při použití ABS hran. Při postupném olepování pouze spodní plochy nedochází ke stékání vytlačeného lepidla z horní plochy po hranách, takže je nemusíme složitě čistit,“ říká Martin Kouba a tímto malým „nahlédnutím pod pokličku“ uzavíráme náš rozhovor.

O firmě

Majitel firmy Ing. Martin Kouba (*1979) je absolventem SPŠ ve Volyni, obor nábytkářství a ČZU v Praze, obor Dřevařské inženýrství. Během studia na SPŠ stihnul získat i výuční list a během studia na ČZU pracoval formou brigád v oboru (montáže nábytku). V roce 2002 si založil vlastní truhlářskou firmu se zaměřením na zakázkovou výrobu nábytku.

V roce 2006 se firma transformovala na společnost KOUBA INTERIER s.r.o. a v roce 2007 svoji činnost rozšířila o stavební práce, takže zajišťuje komplexní rekonstrukce bytů a rodinných domů. Stavební divizi má na starosti Ing. Alena Koubová (*1979), která vystudovala obor Pozemní stavby na Stavební fakultě ČVUT a v rodinné firmě pracuje na stavebních zakázkách.

Autor: Radomír Čapka
Kontakt: radomir.capka@gmail.com
Foto: autor a archiv výrobce

Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.
sk_SKSlovenčina