Slovenčina
Spotřebitelská nálada v rámci EU se během 3. čtvrtletí nadále zlepšovala a skončila na úrovni 20,9 bodu. To je více nežli 19,1 bodu zaznamenaných na konci druhého čtvrtletí a nyní dosahuje hodnoty, jež byla naposledy dosažena na konci roku 2007.
Rolf Bürkl, expert společnosti GfK zabývající se spotřebiteli říká: „Ukázalo se, že v posledním čtvrtletí byla hlavním pilířem ekonomiky EU soukromá spotřeba, neboť v několika zemích se ukazatel „ochoty nakupovat“ buď zlepšil, nebo zůstal stabilní. To stojí proti různorodým výsledkům jednotlivých zemí, kdy v porovnání s druhým kvartálem 2017 ve Francii, Německu a Portugalsku klesla ekonomická očekávání a ve Francii, Rakousku a Německu se snížila příjmová očekávání.“
Česká republika: ekonomická očekávání se ve 3. čtvrtletí vzpamatovávají
S nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU si spotřebitelé v České republice uchovávají pozitivní pohled na ekonomiku i na ochotu nakupovat. Příjmová očekávání se však nezvýšila, možná kvůli probíhajícím jednáním o brexitu, jehož dopady na českou ekonomiku zatím nejsou známy (Velká Británie je pro Českou republiku čtvrtým největším exportním trhem a mnozí občané ČR žijí v Británii).
Vysoká ekonomická očekávání zaznamenaná v 1. čtvrtletí poněkud poklesla během Q2, ale ve 3. kvartále se částečně zlepšila. Koncem září byl ukazatel na úrovni 27,6 bodu, a to je oproti Q2 o 9,5 bodu více. V porovnání se stejným obdobím předchozího roku je to však stále o 8,8 bodu méně.
Příjmová očekávání, jež vykazovala během prvních dvou čtvrtletí klesající trend, se začala ke konci třetího čtvrtletí zvyšovat. Skončila na úrovni 39,9 bodu, což je jen o 0,9 bodu méně než koncem 2. čtvrtletí, ale o 12,2 bodu níže než ve stejnou dobu předešlého roku.
Ochota nakupovat se rovněž poněkud zvýšila oproti celkovému negativnímu vývoji v předchozím čtvrtletí a na konci Q3 dosáhla 20,4 bodu. To je o 5,7 bodu více než koncem 2. kvartálu, ale o 6,8 bodu méně než ve stejnou dobu vloni.
Slovensko: ochota nakupovat ve 3. čtvrtletí výrazně stoupla
Nehledě na určité turbulence ve vývoji ekonomických očekávání slovenských spotřebitelů, zaznamenaly všechny tři ukazatele na konci kvartálu nárůst díky stabilnímu růstu ekonomiky a snižující se míře nezaměstnanosti.
Poté, kdy během prvních měsíců roku ekonomická očekávání postupně klesala, začalo Slovensko od května zažívat „jo-jo“ efekt, kdy došlo k jejich skokovému zvýšení a další měsíc opět k poklesu. To pokračovalo i během 3. kvartálu s tím, že v září ukazatel skončil na úrovni 22,8 bodu. To je o 5,5 bodu více než koncem Q2, ale o 5,8 bodu méně než koncem 3. čtvrtletí předešlého roku.
Příjmová očekávání, jež koncem Q2 skončila v daném roce na nejnižší úrovni, v září vystoupala na 28,2 bodu. To představuje od konce druhého kvartálu nárůst o 2,8 bodu a v porovnání se stejným obdobím loňského roku jen malý pokles o 1,8 bodu.
Také ochota nakupovat se během měsíce září významně zlepšila. Poté, kdy na konci Q2 skončila na nejnižší úrovni od začátku roku 2016, její ukazatel v září podstatně vzrostl a na konci 3. kvartálu činil 15,9 bodu. To je o 11,3 bodu více než na konci Q2 a o 2,3 bodu více než vloni ve stejnou dobu.
Informace o dalších zemích EU jsou k dispozici ZDE.
