Slovenčina
V zámku v Městském muzeu Bystřice pod Hostýnem se koná od 25. 5. 2024 do 22. 9. 2024 výstava ke stému výročí narození hlavní osobnosti poválečného ohýbaného nábytku architekta Antonína Šumana (1924–1998). Tato výstava uzavírá sérii výstav věnovaných osobnostem ohýbaného nábytku a jsou na ní vystaveny autorské kresby, dílenské červené vzory/šablony a výrobky zapůjčené soukromníky i podnikem TON.
Vernisáž výstavy v pátek 24. května 2024 zahájili: Zdeněk Rolinc, starosta města Bystřice pod Hostýnem, Ing. Milan Dostalík, generální ředitel společnosti TON a PhDr. Dagmar Koudelková, kurátorka výstavy. Ve svém projevu Ing. Milan Dostalík s respektem ocenil dílo Antonína Šumana, který pro TON vytvořil více než 650 návrhů, z nichž většina byla zařazena do výroby a na čtyřicet z nich získalo ocenění na domácích a zahraničních výstavách, slovy: „Designéři v socialismu neměli na růžích ustláno. Jen ti nejvíce talentovaní a houževnatí se dokázali prosadit. A takový byl podle mě Šuman. Pracovitý, s citem pro technologii a estetiku.“
Doktorka Koudelková uvedla: „Nejvyšší ocenění získaly na milánském Trienále v roce 1961 židle vzor 140 až 142. Ze světové výstavy v Montrealu si další modely odvezly právo užívat značky ‚Montreal‘. Několika prestižními cenami se může pyšnit polokřeslo vzor 42. Ale i další návrhy Antonína Šumana opakovaně získaly ocenění Zlatý kahan, Vybráno pro CID, Nejlepší výrobek oboru, Nejlepší výrobek Ministerstva průmyslu a Vynikající výrobek roku“.
S architektem Šumanem se díky služebním cestám do n. p. TON z brněnského Vývoje nábytkářského průmyslu, později Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského, seznámila autorka článku. Byl to velmi sympatický, stále příjemně naladěný, usměvavý člověk, se kterým bylo milé v jeho maličké kanceláři v nejvyšším patře Vily Thonet zavzpomínat na shodnou odbornou Státní školu v Praze na Žižkově, i když absolvovanou v různých časových obdobích.
Antonín Šuman byl přijat do školy tak, jak tehdy bylo obvyklé, po vyučení zpracovatelem dřeva v Baťově škole práce, s truhlářskou praxí ve firmě Rudolfa Šmerdy v Černé Hoře a nucených pracích v Hitlerově Německu, ve 21 letech v roce 1945. Po absolutoriu nastoupil v roce 1949 do národního podniku Thonet, kde působil až do odchodu do důchodu v roce 1983.
V doprovodném materiálu výstavy pořádané Národním centrem nábytkového designu, o. p. s. a Městem Bystřice pod Hostýnem uvádí doktorka Koudelková, co o Antonínu Šumanovi napsal předseda hodnotitelských komisí Institutu průmyslového designu doc. ak. arch Jaroslav Kadlec: „Architekt A. Šuman, pracovník vývoje n.p. TON, přichází ve druhé polovině sedmdesátých let s novým tvarovým pojetím ohýbaných židlí, které respektuje nedostatek dlouhých bukových hranolků a využívá kratší kusy, jejichž spoj zdůrazňuje výtvarně zpracovaným detailem. Získává tak velmi výrazný tvarový prvek logicky vycházející z konstrukce a vytvářející zjemňující detail v jinak velmi lapidárně pojaté formě s nápadně silnou dimenzí kulatého profilu, jaký u klasických vzorů neznáme“.
