Slovenčina
Pozitivní vývoj v automobilovém průmyslu ovlivnil růst důvěry v ekonomiku. Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně zvýšil o 3,6 bodu na hodnotu 92,8, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl o 3,4 bodu na hodnotu 92,8 a indikátor důvěry spotřebitelů se zvýšil o 4,4 bodu na hodnotu 92,7. Důvěra mezi podnikateli v říjnu se zvýšila vlivem výrazného růstu v odvětví průmyslu (+8,9 bodu). V ostatních odvětvích důvěra v ekonomiku poklesla, konkrétně ve vybraných službách o 1,3 bodu, v obchodě o 1,1 bodu a ve stavebnictví o 0,6 bodu.
Zdroj: ČSÚ
Zvyšovat mzdy bude v příštím roce 60 % zaměstnavatelů v ČR. Mzdy by se nejčastěji měly zvednout o 5 až 10 %, díky čemuž by měly stoupnout i v reálném vyjádření, vyplývá z průzkumu Hospodářské komory (HK) ČR. Mzdy porostou hlavně ve velkých podnicích nad 250 zaměstnanců (90 %) a středně velkých firmách s 51 až 250 zaměstnanci (79 %). Na vyšší mzdy dosáhnou především zaměstnanci působící ve zpracovatelském průmyslu, uvedla komora. Inflace se podle ní bude blížit 2% inflačnímu cíli České národní banky.
Zdroj: ČTK
Střídání letního a zimního času je podle odborníků přežitek, energetické úspory jsou totiž v současnosti už jen minimální nebo téměř žádné. Podle studií se roční úspory energií v ČR způsobené střídáním času pohybují v desítkách milionů korun, což je však podle analytiků pro stát zanedbatelná částka. Posun času dříve šetřil hlavně spotřebu elektřiny pro svícení, ale podíl její spotřeby pro osvětlení, hlavně díky využití účinnějších technologií jako například LED svítidel, kontinuálně klesá.
Zdroj: ČTK
Měnový výbor Evropské centrální banky (ECB) nechal základní úrokovou sazbu beze změny na 4,5 %. Přerušil tak nejdelší sérii zvyšování úrokových sazeb ve své 25leté historii. Nejnovější údaje nadále ukazují, že inflace se pomalu snižuje k 2% cíli. Šéfka ECB Christine Lagardeová předpověděla, že ekonomika eurozóny zůstane ve zbytku roku slabá, ale v dalších letech by měla oživit.
Zdroj: ČTK
Průměrné nájemné v ČR ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostlo o 4,6 % na 293 Kč/m2. Nejrychlejší růst pronájmů bytů v zemi zaznamenaly Brno, Pardubice, Liberecký kraj a České Budějovice. Nejdražší nájem byl tradičně v Praze, kde nájemníci zaplatili během letošního léta za metr čtvereční v průměru 388 Kč, což je ve srovnání s předchozím čtvrtletím nárůst o 4,3 %.
Zdroj: Deloitte
Míra úspor domácností v eurozóně (EA-20) činila ve 2. čtvrtletí roku 2023 14,9 %, což představuje růst ze 14,5 % v předchozím čtvrtletí. Podobně v EU činila míra úspor domácností ve druhém čtvrtletí roku 2023 14,2 % ve srovnání s 13,7 % v prvním čtvrtletí roku 2023. Ve 2. čtvrtletí roku 2023 klesla míra investic domácností v eurozóně na 9,8 %, ve srovnání s 10,2 % v 1. čtvrtletí roku 2023. Podobně v EU klesla míra investic domácností ve 2. čtvrtletí roku 2023 na 9,5 % ve srovnání s 9,8 % v předchozím čtvrtletí. V průběhu 2. čtvrtletí roku 2023 zaznamenala eurozóna nominální nárůst příjmu domácností o 1,2 %, což mírně překonalo tempo růstu spotřeby (+0,8 %). To vedlo k vyšší míře úspor, jak již bylo uvedeno výše. Dále došlo k poklesu investic o 2,3 % (tvorba hrubého fixního kapitálu), sestávajících především z bydlení.
Zdroj: Eurostat
Míra obchodních investic v eurozóně (EA-20) klesla z 23,6 % v 1. čtvrtletí na 23,3 % ve 2. čtvrtletí roku 2023. Podobně v EU se míra investic rovněž snížila a dosáhla 23,7 % ve srovnání s 24 % v předchozím čtvrtletí. Podíl zisku v eurozóně i v EU během 2. čtvrtletí roku 2023 klesl. V eurozóně se podíl zisku snížil ze 41,2 % na 40,9 %, zatímco v EU se snížil ze 42 % na 41,6 %. Pokles podílu zisku v rámci eurozóny lze přičíst mírnému nárůstu hrubé přidané hodnoty podniků (+1,1 %), zatímco náhrady zaměstnancům (mzdy a sociální příspěvky) plus daně mínus dotace na výrobu zaznamenaly výraznější nárůst o 1,6 %. Na druhé straně investice (tvorba hrubého fixního kapitálu) v eurozóně vykázaly pokles o 0,5 %, což vysvětluje pokles míry podnikových investic.
Zdroj: Eurostat
Vysoká inflace bude světovou ekonomiku pronásledovat i v příštím roce, přičemž tři čtvrtiny více než 200 dotázaných ekonomů uvedlo, že hlavním rizikem je, že bude vyšší, než předpovídali, což naznačuje, že déle zůstanou vyšší také úrokové sazby. Stále se očekává, že několik centrálních bank začne snižovat úrokové sazby do poloviny roku 2024, ale stále větší počet dotázaných ekonomů upravuje své názory a posouvá pravděpodobnější datum na 2. polovinu příštího roku.
Zdroj: Reuters
Německé společnosti vidí v současné době pro podnikání četná rizika, včetně hospodářské politiky, vysokých cen energií a surovin, nedostatku kvalifikovaných pracovníků a slabé domácí poptávky. Průzkum německé obchodní a průmyslové komory DIHK mezi více než 24 000 společnostmi provedený mezi 11. zářím a 6. říjnem ukázal, že 51 % z dotázaných vidí současnou hospodářskou politiku jako problém pro svůj vlastní rozvoj. Německá ekonomika se od konce roku 2022 potýká s problémy. Kromě špatných ekonomických podmínek existují strukturální a trvalé problémy, jako jsou demografické změny, změna klimatu a vysoké ceny energií. Podle průzkumu pouze 13 % společností očekává zlepšení podnikání v příštích 12 měsících, zatímco 35 % očekává zhoršení. DIHK předpovídá v roce 2023 pokles hrubého domácího produktu o 0,5 %. Průzkum ukázal, že kromě rámce hospodářské politiky se firmy obávají cen energií a surovin (61 %), nedostatku kvalifikovaných pracovníků (58 %) a domácí poptávky (53 %).
Zdroj: Reuters
