Slovenčina
Letošní Designblok – Prague International Design Festival – vstoupil do třetí desítky své existence. Na svět se prodíral v roce 1999, v době, která designu ještě moc nefandila. Postupně ale nasbíral spoustu zkušeností a stal se respektovanou událostí. Možná ani sám pořadatel, agentura Profil Media, netušil, jak hluboko se jeho akce zapíše do kalendáře milovníků dobrého designu všech generací.
Na rozdíl od noblesních nábytkových salonů, kde je primárním zájmem byznys, dýchá na návštěvníka Designbloku „člověčina“. Nevyžadují se zde obleky s kravatou, ani boty na vysokém podpatku. Vítány jsou naopak děti jako příští konzumenti designu, a tak není žádným překvapením potkat vedle sebe maminku s kočárkem a seniora na elektrickém vozíku. Obě tyto extrémní cílové skupiny si na Designbloku totiž najdou to svoje, a to je moc dobře. Design má totiž být demokratický.
Popularizace tohoto složitého společenského fenoménu zdaleka není jednoduchá. Každý z nás má ve své mysli zakódované zvyky z minulosti. Nelze očekávat, že se všichni s radostí vrhnou na nové produkty a zahodí vše minulé. Tohoto omylu jsme se už jednou dopustili, a to v době nástupu plastů. Mnozí dnes s dojetím potlačí slzu pohledem na smaltovanou konvici nebo starou lampu nabízenou za nekřesťanské peníze ve výloze starožitnictví. Vždyť něco podobného babička před léty vyhodila! Možná proto obdivujeme retro nábytek, jemu podobný nás totiž provázel v dobách našich malých jistot…
Heslem byla budoucnost
Heslem Designbloku ale nebylo ohlédnutí za minulostí, i když zde některé firmy rekapitulovaly svoji činnost, ale budoucnost. Ta je nejčastěji spojována s digitální revolucí, ekologií a umělou inteligencí. Protože Designblok nabízí komplexní kulturu: bydlení, oblékání i dopravu, byl jeho záběr skutečně široký: od futuristického konceptuálního modelu Renault (firma byla sponzorem akce) přes různé roboty až po filigránské šperky nebo umělou onyxovou stěnu vyrobenou progresívní technologií.
Letošní Designblok proběhl opět v areálu pražského Výstaviště v Holešovicích a jeho struktura vycházela z osvědčeného scénáře. Hned za pokladnami bylo možné navštívit Art House umístěný v Lapidáriu Národního muzea. Působivá instalace objektů v tiché společnosti ikonických soch české historie znova otevřela polemiku o hybridní povaze designu. Svoje díla zde předvedli tuzemští tvůrci i renomovaní zahraniční umělci.
Volná plocha areálu až k Průmyslovému paláci nabídla všehochuť od expozice firmy Bora (producent kuchyňských digestoří se spodním odtahem) umístěné v elegantním tahači s návěsem přestavěným na kuchyni až po prezentace některých odborných škol, kteří tuto akci využili k náboru ke studiu.
Jádrem výstavy byl Průmyslový palác. Centrální prostor obsadila tradičně Designérie, krajina zážitků. Hlavní slovo na Designbloku měla Lucie Koldová a v duchu letošního tématu navrhla interaktivní instalaci – kosmickou loď, která měla právě do budoucnosti namířeno. Bombastické hopsadlo přitahovalo pozornost všech dětí, zatímco rodiče si mohli v klidu vypít kávu, případně sledovat bohatý doprovodný program na hlavním podiu. O ten se postaraly půvabné modelky, taneční skupiny, ale také významní zahraniční hosté: anglický designér Osgerby, jeden z významných externích spolupracovníků firmy Vitra a také Johannes Torpe, externí designér firmy Moroso.
Právě tyto dvě firmy, patřící k evropské elitě, svojí účastí potvrdily význam a kvalitu Designbloku. O přízeň diváků usilovaly ale také produkty českých a evropských výrobců vzešlé ze spolupráce se špičkovými designéry, ať už to byl nábytek, svítidla nebo bytové doplňky. Mezi významnými účastníky je třeba zdůraznit firmy TON, Polstrin, Situs, Jelínek a další. Pozadu nezůstali ani producenti ze Slovenska: Javorina, Brik a Domark, kteří dávají Designbloku přednost před ostatními českými výstavami včetně Mobitexu, bohužel… Jejich základna byla v pravé části paláce v rámci expozice Superstudio.
Důraz na mladou generaci
Ušlechtilým a chvályhodným posláním Designbloku je pomoc mladým tvůrcům odstartovat svoji kariéru. K tomu je určena další část expozice, tentokrát v levé části paláce. Openstudio – prostor pro designéry, školní ateliéry a studenty – funguje jako kreativní laboratoř současného designu. V této oblasti se uplatní zejména módní návrháři, designéři šperků, grafičtí designéři, ale také odborné školy. Některé produkty lze přímo na výstavě zakoupit.
Nástrojem k porovnání úrovně jednotlivých škol a jejich absolventů slouží už několik let mezinárodní soutěž Designblok Diploma Selection. Finalisty soutěže vybírá z předložených prací odborná komise složená z redaktorů časopisů, renomovaných designérů, novinářů, kurátorů muzeí či galeristů.
Osobně velmi oceňuji účast zahraničních designérů a zejména jejich přednášky. Je to velká motivace pro studenty nejen směrem ke studiu, ale také k pochopení, že bez znalosti cizích jazyků v profesi s obrovskou konkurencí těžko uspějí.
Na letošní akci jsem ale velmi postrádala kolekci nábytku určenou pro aukci. Často se v ní vyskytovaly učiněné poklady, ať už šlo o nábytek Spojených UP závodů, nádobí Ladislava Sutnara či prvorepubliková svítidla. Letošní téma – budoucnost – tak mohlo projevit svoji schopnost přiznat minulost jako jeden z inspiračních zdrojů a uvědomit si, že bez minulosti by budoucnost nebyla.
K letošnímu festivalu designu se i letos připojily četné pražské instituce: muzea, školy, nábytkové showroomy. Tato „invaze“ do české metropole nemohla nikomu uniknout. Ne nadarmo byla před několika lety heslem akce věta: před designem neutečeš. Obrovské úsilí organizátora design více přiblížit celé veřejnosti se bez pochyby podařilo. Kultivace populace ve smyslu požadavků kvalitního designu našeho celého životního prostředí je stále běh na dlouhé trati. Jestliže před léty měla spousta návštěvníků problém pochopit, co to vlastně je, dnes je už automaticky součástí životního stylu zejména mladší generace. A ta je naše budoucnost.
Autor: doc. Ing. arch. Ludvika Kanická, CSc.
Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně
Kontakt: kanicka@mendelu.cz
Foto: autorka
