Výstava ČALOUNĚNÍ – svědectví luxusu a pohodlí

Dům gobelínů, kulturních tradic a řemesel v Jindřichově Hradci hostí od pátku 5. dubna do 20. prosince 2024 výstavu ČALOUNĚNÍ – svědectví luxusu a pohodlí, uspořádanou Národním památkovým ústavem ke 145. výročí narození Marie Hoppe Teinitzerové, zakladatelky výroby ručně tkaných gobelínů, tapisérií, potahových a dalších bytových textilií v roce 1910 v Jindřichově Hradci. O dva roky dříve vznikly Gobelínové dílny ve Valašském Meziříčí. V té době v Čechách ani na Moravě podobné výrobny neexistovaly. Obě dílny jsou stále funkční živá muzea, restaurují vzácné tapisérie a gobelíny a pokračují ve spolupráci s předními textilními výtvarníky, jejichž návrhy realizují.

Restaurování gobelínu v dílně založené M. H. Teinitzerovou

Na výstavě se návštěvníci dozvědí mnohé o historii čalounění od období baroka po dvacáté století. Součástí výstavy je významný čalouněný exponát v podobě křesla inspirovaného dobou francouzského krále Ludvíka XIV., jehož potah navrhla a zhotovila M. H. Teinitzerová pro rodinu Černínů – majitele Jindřichohradeckého zámku. Vedle umístěný exponát, křeslo obdobného tvarosloví rovněž zhotovené začátkem 20. století, má potah ručně vyšívaný vlnou a hedvábím technikou petit point (malých teček/bodů).

Křeslo s potahem navrženým a zhotoveným M. H. Teinitzerovou (vlevo), křeslo s vyšívaným potahem (vpravo)

Konstrukce obou křesel svým tvarem navazuje na monumentální nábytek Ludvíka XIV., proto je čalounění zhotoveno dobovou technologií, bez pružin. Je dobré připomenout, že tlačné vinuté pružiny byly vynalezeny ve Vídni na císařském dvoře až na začátku 19. století. A pokud jsou na hradech a zámcích vystavena křesla z dřívějších dob a mají čalounění s pružinami, tak se jedná o změnu čalounění v 19. století z důvodu požadavku zvýšit komfort sezení.

Potah křesla navržený a tkaný M. H. Teinitzerovou je ovlivněný středověkým uměním. Dekor je komponovaný na středovou osu, které dominuje motiv oblíbený po staletí napříč všemi světovými kulturami, stylizovaný strom života. Vrchol opěradla zdobí dvojice pávů, kteří jsou symbolem krásy a vznešenosti. Ve středu opěradla jsou zakomponované znaky dvou rodů, jejichž vliv byl zásadní pro rozvoj Jindřichova Hradce. Na levé straně je červenobíle pruhovaný erb Rožmberků, na straně pravé dělený červený a modrobíle pruhovaný erb Černínů. Oba znaky jsou, stejně jako celý dekor křesla, silně stylizované. Na sedáku křesla se rozvíjí další variace na strom života. Potah je utkaný z velmi jemné vlny v kombinaci s hedvábím. Svou značku MT a letopočet vzniku roku 1911 umístila Marie Hoppe Teinitzerová velmi skromně na dolní okraj opěradla křesla.

Marie Hoppe Teinitzerová

Marie Hoppe Teinitzerová (*3. 7. 1879 – † 18. 11. 1960) byla zakladatelkou dílensky tkané tapiserie a získala mnohá světová ocenění. Ale k nim vedla náročná studia. V Jindřichově Hradci absolvovala v roce 1893 měšťanskou školu, soukromě studovala francouzštinu, němčinu a hru na klavír. Dále ve Vídni navštěvovala malířskou školu profesora Böehma. Z Vídně se brzy vrátila do Prahy, kde od roku 1902 jako jedna z prvních žen studovala uměleckoprůmyslovou školu. Už od počátku studií se chtěla věnovat textilu se zaměřením na bytovou kulturu. Po čtyřech letech svá studia dobrovolně ukončila a odjela do Berlína studovat Vyšší tkalcovskou školu. Její studijní cesta dále pokračovala do Dánska a Švédska, zastavila se ve Stockholmu, Lundu, zabývala se zde technologií barvení pomocí přírodních rostlinných barviv. Tyto znalosti si prohloubila v Anglii, Francii a Švýcarsku. Studovala v gobelínových dílnách v Paříži a v hedvábnických závodech v Lyonu.

V roce 1908 se vrátila zpět do Prahy a založila se skupinou mladých výtvarníků sdružení ARTĚL – ateliér pro výtvarnou práci. Zakládajícími členy byly P. Janák, H. Johnová, V. H. Brunner – autor značky Artěl. V dalších letech se připojili – F. Kysela, V. Špála, J. Zrzavý. Sdružení se snažilo o zvýšení umělecké hodnoty předmětů každodenní potřeby. V roce 1910 M. H. Teinitzerová sdružení ARTĚL opustila a založila v Praze vlastní dílnu zaměřenou na bytový textil. Dílnu brzy přestěhovala do domu rodičů v Jindřichově Hradci. Od roku 1912 měla vlastní prodejnu v Praze a od roku 1926 také v Brně.

Vytvářela různými ručními technologiemi bytové textilie všeho druhu. Uvedla: „Dostala-li jsem zakázku od kohokoliv, hleděla jsem vyřešit jí tak, abych nějakou starou techniku udržela na živu a přizpůsobila jí denní potřebě. Všecko jsme chtěli robiti jako trvalé, co nepodléhá módě… Tato snaha pak vedla stále k trvalejším hodnotám a tím asi jsme dospěli k touze vyráběti to nejcennější v práci textilní: gobelíny.“

A protože gobelíny a tapisérie byly nejluxusnější čalouny, výstavu doplňuje vlámská tapiserie ze 17. století – Judita se strojí na cestu.

Vlámská tapiserie ze 17. století – Judita se strojí na cestu

V dílně M. H. Teinitzerové se tvořila díla podle návrhů mnoha umělců. Podle návrhu Vladimíra Sychry vznikl v její dílně v letech 1947–1948 gobelín, který zdobí průčelní zeď velké auly Univerzity Karlovy v Karolínu, na kterém je zobrazen Karel IV. a svatý Václav se symboly fakult. V roce 1952 byla výtvarnice oceněna státní cenou II. stupně za zásluhy o rozvoj českého textilního umění. Přesto jí byl v padesátých letech jako živnostnici majetek zkonfiskován.

Foto: autorka