Slovenčina
Stavební produkce v ČR v červenci meziročně klesla o 2,1 %, meziměsíčně byla nižší o 3,8 %. Stavební úřady vydaly meziročně o 9,1 % stavebních povolení méně a orientační hodnota těchto povolení vzrostla o 16 %. Meziročně bylo zahájeno o 8,6 % bytů více, dokončeno bylo o 4,9 % bytů více.
Zdroj: ČSÚ
Průmyslová produkce v ČR v červenci meziročně reálně klesla o 2,8 %. Meziměsíčně byla nižší o 2,6 %. Hodnota nových zakázek meziročně klesla o 3 %. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně snížily o 2,6 %, tuzemské nové zakázky klesly o 3,8 %. K poklesu nejvíce přispěla výroba strojů a zařízení, kde se projevilo zvýšené nabírání zakázek v minulých měsících. Podle údajů zveřejněných Eurostatem průmyslová produkce v červnu 2023 v EU27 meziročně klesla o 1,2 %. Největší meziroční pokles zaznamenalo Estonsko (o 12,7 %) a Bulharsko (o 9,3 %). Německý průmysl klesl o 1,4 %. Naopak nejvíce vzrostl dánský průmysl (o 12,3 %). Český průmysl vzrostl o 0,9 %, výkon slovenského průmyslu se zvýšil o 3,6 %.
Zdroj: ČSÚ
Ve 2. čtvrtletí 2023 vzrostla v ČR průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 7,7 % na 43 193 Kč. Medián mezd činil 36 816 Kč. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 11,1 %, reálně tak mzda klesla o 3,1 %. Objem mezd se zvýšil o 8,3 %, počet zaměstnanců vzrostl o 0,6 %.
Zdroj: ČSÚ
Schodek státního rozpočtu ke konci srpna klesl na 194,6 miliardy Kč z červencových 214,1 miliardy Kč. Ke zlepšení hospodaření přispěla dividenda energetické společnosti ČEZ ve výši 54 miliard Kč, uvedlo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za osm měsíců byl nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň byl ale schodek čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka.
Zdroj: ČTK
Český HDP letos ve 2. čtvrtletí meziročně klesla o 0,4 %. Ukazuje to zpřesněný odhad ČSÚ. Za meziročním poklesem stojí hlavně nižší spotřeba ze strany tuzemských domácností. Mezičtvrtletně pak hrubý domácí produkt stoupl o 0,1 %.
Zdroj: ČSÚ
Dopadů vládního konsolidačního balíčku se obává 81 % čechů. Nejvíce se bojí navyšování DPH u některých produktů. Vyplývá to ze srpnového průzkumu společnosti Generali Investments mezi 1000 respondenty. Kvůli strachu o své finance dvě třetiny Čechů šetří na energiích, 60 % z oslovených také na potravinách.
Zdroj: ČTK
Míra inflace v eurozóně se v srpnu nezměnila a zůstala na 5,3 %, uvedl 31.8. v rychlém odhadu unijní statistický úřad Eurostat. Analytici přitom čekali další zmírnění tempa růstu, a to na 5,1 %. Takzvaná jádrová inflace, očištěná o kolísavé ceny energií a potravin, se podle očekávání snížila na 5,3 % z červencové hodnoty 5,5 %. Nejvyšší inflaci v eurozóně má Slovensko.
Zdroj: ČTK
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii zůstala v červenci na 5,9 %, kde se nachází od května. V České republice byla nezaměstnanost druhá nejnižší a stejně jako v červnu činila 2,7 %.
Zdroj: ČTK
Němci po novém zvýšení sociálních dávek zpochybňují hodnotu práce, ukázal průzkum agentury INSA zveřejněný deníkem Bild. Sociální dávky, přezdívané „peníze občanů“, pro více než 5,5 milionu nezaměstnaných v Německu od příštího roku stoupnou z 502 eur na 563 eur měsíčně pro samostatně žijící osobu. Nájemné a náklady na zdravotní pojištění těm, kteří pobírají dávky, rovněž hradí stát. Nárůst se shoduje s velkým nárůstem podpory pro rodiče s nízkým příjmem od roku 2025. Ti dostanou až 636 eur měsíčně na své první dítě a dalších 530 eur na každé další dítě. Částka je v současné době pevně stanovena na 250 eur měsíčně na dítě. Při minimální mzdě kolem 12,4 eura na hodinu nebo čistém příjmu 1 450 eur měsíčně má asi 52 % Němců dojem, že se nevyplatí pracovat, protože ti, kteří jsou zaměstnáni na plný úvazek s minimální mzdou, nevydělávají výrazně více než ti, kteří žijí ze sociálních dávek.
Zdroj: Reuters
Manažerské základní měsíční mzdy za uplynulý rok vzrostly v průměru o 9 % na 135 513 Kč. Průměrný manažerský roční bonus se zvýšil o 14 % na 399 437 Kč. Vyplývá to z průzkumu manažerského odměňování v Česku společnosti Executivejob.cz, kterého se zúčastnilo přes 1200 top manažerů. Celkový průměrný roční příjem (mzda s bonusy) se vyšplhal na 2 010 100 Kč, o 10 % více než v roce 2022.
Zdroj: ČTK
