Slovenčina
Důvěra spotřebitelů se v srpnu snížila, celková důvěra v ekonomiku ale dále roste. Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně zvýšil o 2 body na hodnotu 93,4, při rozdílném vývoji jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl o 2,8 bodu na hodnotu 93,9 a indikátor důvěry spotřebitelů se snížil o 1,7 bodu na hodnotu 91. Mezi podnikateli se v srpnu zvýšila důvěra v ekonomiku v průmyslu (+3,7 bodu), ve vybraných službách (+3 body) a ve stavebnictví (+1,2 bodu). Snížila se pouze v obchodě (-4 body).
Zdroj: ČSÚ
Podnikatelská nálada v eurozóně se v srpnu dále viditelně zhoršila. Souhrnný index PMI propadl na 47 bodů, nejslabší úroveň od listopadu 2020. Za propadem stojí jak přetrvávající útlum ve zpracovatelském sektoru, tak nově i zrychlující pokles aktivity v sektoru služeb. Z pohledu čísel je nepříjemná i slabost vpřed-hledících indikátorů, jako jsou nové objednávky nebo očekávání o budoucí výrobě, které indikují pokračující hospodářský útlum. Hlavní brzdou evropské ekonomiky zůstává především zpracovatelský průmysl. Celková aktivita sice v srpnu dále neklesla, index ale setrval na velmi nízké úrovni (43,7 bodů). Problémem číslo jedna je nadále slabá poptávka po průmyslové produkci v prostředí rostoucích úrokových sazeb a zvýšené nejistoty. Dobrou zprávou je naopak pokračující desinflační vývoj ve zpracovatelském průmyslu, jak ostatně dokreslují i tvrdá data v podobě cen průmyslových výrobců. Nad očekávání prudký propad aktivity v srpnu zaznamenal sektor služeb (48,3 bodů). Zatímco ještě v první polovině tohoto roku pomáhaly služby držet ekonomiku eurozóny nad vodou, nyní se již efekt post-pandemického boomu zcela vyčerpal. Celkově čísla z 23.8. potvrzují slabou kondici ekonomiky eurozóny. Ve 3. čtvrtletí lze čekat mezikvartální pokles HDP (dle výsledků PMI o 0,3 %) a vzhledem ke slabým předstihovým ukazatelům nelze počítat s výraznějším oživením ani na konci roku 2023. To rozhodně není povzbudivá zpráva pro tuzemskou ekonomiku, a to i vzhledem k tomu, že „nemocným mužem Evropy“ se znovu stalo Německo. Na opětovně rychlejší tempo hospodářského růstu si proto v Česku budeme muset nejspíše počkat až do roku 2024.
Zdroj: Patria
Rok 2023 je pro podnikání nejhorší za posledních 15 let, tvrdí malé a střední podniky v Evropě. V rámci průzkumu nazvaného Global Business Monitor 2023 byli osloveni vlastníci a osoby s rozhodovacími pravomocemi v malých a středních firmách v Česku, Slovensku, Polsku, Německu, Francii, Nizozemí, Irsku, Velké Británii a Singapuru. Vyšlo najevo, že největšími překážkami pro podnikání v roce 2023 jsou inflace (tento faktor uvádí 55 % dotazovaných), náklady na energie (49 %) a nejistota ohledně stavu ekonomiky jako takové (28 %). Malé a střední podniky ale vidí svou vlastní situaci optimisticky. Naprostá většina (85 %) věří, že splní své závazky pro rok 2023 a 64 % očekává růst prodeje. Detailní informace pro jednotlivé země se různí. Výrazně optimistické jsou irské firmy, kde je o tom, že splní své závazky pro letošní rok, přesvědčeno 90 % podniků. V Polsku je toto číslo pouhých 21 %. Česko se řadí mezi optimističtěji laděné regiony: 82 % společností má dobré vyhlídky pro letošní rok, 56 % dokonce očekává růst tržeb v horizontu nejbližších 6 měsíců.
Zdroj: BusinessINFO
Režim home office využívá u nás v současnosti 22 % zaměstnanců. Další desetina by o tento způsob práce stála, ale jejich zaměstnavatel je proti. Pro skoro 2/3 zaměstnanců zůstává práce z domova nedostupnou variantou kvůli povaze jejich profese. Vyplývá to z Barometru zaměstnanců společnosti Up Česká republika. Naopak k hlavním příčinám nezájmu o práci z domova patří preferování kontaktu s kolegy. Dalšími významnými důvody, proč zaměstnanci nechtějí home office využívat nebo proč ho nevyužívají častěji, jsou výhody vyplývající z pobytu na pracovišti. Zhruba čtvrtina lidí uvedla, že jsou na pracovišti efektivnější než doma a jsou méně rozptylováni jinými činnostmi. Podobný počet lidí oceňuje výhody, které na pracovišti má, ať už je to možnost tisku nebo třeba firemní kávovar. Dalšími, středně významnými bariérami jsou nevhodné domácí prostředí nebo absence odpovídajícího pracovního vybavení.
Zdroj: BusinessINFO
Vláda schválila návrh zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Návrh reaguje na evropskou směrnici a přináší klíčové změny do právního rámce týkajícího se pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Mezi tyto změny patří např.:
• vozidlem se nově rozumí vozidlo, jehož maximální konstrukční rychlost je vyšší než 25 km/h, resp. je vyšší než 14 km/h, pokud je jeho provozní hmotnost větší než 25 kg, a také přípojná vozidla
• za motorová vozidla se považují ta, kde je motor hlavním zdrojem pohybu. Jde tedy i o elektrické koloběžky či Segwaye. Výjimku budou mít například elektrokola, kde primárním zdrojem energie je šlapání, a ne pouze přípojný motor
• provozem vozidla se rozumí jakékoli použití vozidla odpovídající jeho obvyklé funkci jako dopravního prostředku, a to bez ohledu na vlastnosti vozidla a bez ohledu na terén, ve kterém je vozidlo použito, a na to, zda stojí, nebo je v pohybu
• povinnost sjednat pojištění odpovědnosti se nově přenáší z vlastníka vozidla na jeho skutečného provozovatele
• ruší se zelené karty pro prokazování pojištění odpovědnosti při provozu vozidla na území České republiky a nahradí je on-line evidence povinného ručení
Účinnost zákona je stanovena na 23. prosince 2023.
Zdroj: BusinessINFO
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje od ledna navýšení minimální mzdy na 19.500 korun, tedy proti letošku o 2200 korun. Usilovat chce i o dorovnání a zvednutí všech stupňů zaručené mzdy. Minimální mzda, kterou pobírá asi 150.000 lidí, se zvedla letos od ledna o 1100 korun na 17.300 korun. Odboráři poukazují na přetrvávající inflaci. Uvádějí také, že má Česko nižší minimální mzdu než okolní státy a český nejnižší výdělek je pod hranicí příjmové chudoby. Zaměstnavatelé s výraznějším růstem nesouhlasí. Podle nich problémem není navýšení minimální mzdy, ale zaručených mezd. Hospodářská komora opakovaně uvedla, že výdělky v Česku rostou rychleji než produktivita. Zaručené mzdy označila už dřív za „socialistický přežitek“, prosazuje jejich zrušení.
Zdroj: ČTK
Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí podle statistiků stagnovala. Hrubý domácí produkt (HDP) Německa zůstal proti předchozím třem měsícům beze změny, v meziročním srovnání ekonomika podle sezonně, cenově a kalendářně očištěných údajů o 0,2 % klesla. V závěrečném kvartálu loňského roku ekonomika mezičtvrtletně klesla o 0,4 %, v prvním čtvrtletí zaznamenala pokles o 0,1 %. V letošním prvním čtvrtletí se tak německé hospodářství propadlo do recese, která se definuje jako dvě čtvrtletí ekonomického poklesu za sebou. Za stabilizací ekonomiky vidí statistický úřad nárůst spotřebitelských výdajů, které se od dubna do června proti předchozím třem měsícům podle sezonně, cenově a kalendářně očištěných údajů zvýšily o 0,1 %. Spotřeba domácností se pak po poklesu v zimním pololetí dál nesnižovala a stabilizovala se.
Zdroj: ČTK
Míra inflace v České republice byla v červenci v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pátá nejvyšší, a to po Turecku, Maďarsku, Polsku a Slovensku. Vyplývá to ze zprávy o vývoji inflace v roce 2023, kterou sestavila společnost Utility Bidder. Naopak nejnižší míru inflace vykázalo Švýcarsko (1,7 %), následuje Řecko (1,8 %) a Španělsko (1,9 %).
Zdroj: ČTK
Česko je v Evropě druhou nejméně dostupnou zemí pro koupi vlastního bydlení. Na pořízení nemovitosti o 70 metrech čtverečních je třeba průměrně 13 hrubých ročních platů, zhruba stejně jako v minulém roce. Ze všech států je vlastní bydlení nejméně dostupné na Slovensku, kde je na jeho pořízení potřeba v průměru 14,1 hrubých ročních mezd. Česká republika, která se loni v dostupnosti umístila na nejhorším místě, se nyní posunula na předposlední příčku. Praha je pro pořízení bydlení třetí nejdražší metropolí po Amsterdamu a Bratislavě. Na nemovitost v hlavním městě je potřeba 14,3 hrubých ročních platů. Vyplývá to z aktuálních Property indexu poradenské společnosti Deloitte.
Zdroj: ČTK
