Upcyklace místo recyklace

Všechna úsporná opatření se dějí ve jménu ekologie. Úspora energie je hybnou silou k tomu, proč se zatepluje, mění se kotle na uhlí za plynové nebo za tepelná čerpadla, a také proč se dotuje výroba nových ekologických aut. Na zamyšlenou však (s trochou nadsázky) zůstává, zda by nestačilo v autech jen vyměnit pohon, provést kvalitní servis a ušetřit tak miliony tun CO₂ na výrobu nových karoserií, kol, převodovek, řízení, brzd, sedaček, skel… Ale s plnou vážností – tohle uvažování se rozhodně netýká pouze aut.

Například sklo – to je „prý“ velmi ekologický materiál, neboť jej lze neustále dokola recyklovat. Ale spočítal už někdo, jak je tahle recyklace skla ve skutečnosti energeticky náročná? Sklo (tedy i střepy z odpadu určeného k recyklaci) se roztaví při teplotě 1600 °C. Odlité tabule se následně plaví na tekutém cínu (900–1300 °C) v peci dlouhé přes 100 m. Zaizolovat něco tak velkého, aby z toho neutíkalo teplo, je téměř nemožné. Proto je výroba plaveného skla energeticky náročnější, než výroba oceli, kde lze vysokou pec zaizolovat mnohem snadněji.

Takže kolik kg CO₂ asi vyletí do povětří, když si necháme vyměnit stará okna s dvěma skly za nová plastová s trojskly? A kolik tun to asi bude, když tohle „ekologické“ opatření spáchá velká administrativní budova s několika stovkami oken? Říkáte, že to nejde jinak? A že „když se kácí les, tak létají třísky“? Jste si opravdu jistí, že se nemýlíte?

Tak jako jsou mezi námi kutilové, kteří dokáží auta na naftu předělat na elektřinu, tak se najdou, a dokonce i mezi námi Čechy, mozky, které vymyslely způsob, jak vylepšit stará okna, aby měla stejné nebo i lepší izolační vlastnosti jako nová okna s trojskly, aniž by se musela vyrobit jediná nová tabule skla! Asi se ptáte, jak…? Pojďme si to ukázat na příkladu jedné české nemocnice.

Čím víc oken, tím větší úspora

Pouze na jedné osmině fasády této budovy je 804 oken v sestavě: balkonové dveře, velké křídlo a malé křídlo. Celková plocha oken na této části budovy je asi 3000 m². Jejich izolační účinek je dnes už tak špatný, že pokud je venku 0 °C a uvnitř 20 °C, uniká jimi z budovy každým okamžikem cca 120 000 Wattů. Za 1 den to představuje tolik energie, kolik spotřebuje průměrný člověk na topení, vaření, osvětlení a ohřev teplé vody za celý rok.

Představme si, že vedení nemocnice bude mít na stole 2 možnosti, jak tento únik tepla vyřešit:

• buď klasicky, tedy tím, že stará okna nahradí novými,
• nebo způsobem, jehož autorem je tým českých vývojářů, a to, že si stávající okna nechá vylepšit, aby izolovala stejně, jako ta nová s trojskly.

Výsledkem bude, že v obou případech budova uspoří 70 % původních úniků tepla těmito okny, ale pokud vedení zvolí ten druhý způsob, tak přírodě ušetří zátěž asi 117 tun CO₂, daňovým poplatníkům cca. 10 milionů korun a pacientům s lékaři asi 98 % času, který by v případě výměny oken museli strávit mimo své pokoje a ordinace (více podrobněji jsou obě varianty porovnány níže)…