Slovenčina
Početná skupina truhlářských živnostníků, kteří se po roce 1990 zaměřili na zakázkovou výrobu takzvaně všeho, s čím lidé nebo firmy do jejich dílen zavítají, si nezřídka i dnes vystačí jen se zákazníky z regionů, kde působí. Výjimkou potvrzující toto pravidlo je např. truhlářský mistr Petr Žák z Jihlavy, který se koncem 90. let, vedle prací pro výše zmíněnou skupinu zákazníků, začal zabývat také výrobou nejrůznějšího vybavení sakrálních staveb. Nejprve pro potřeby místní římskokatolické farnosti kostela sv. Jakuba Většího a následně dalších farností v rámci jihlavského děkanátu, ale i mimo něj.
Letos třiašedesátiletý truhlář Petr Žák se řemeslu vyučil v jihlavském výrobním družstvu Horácký nábytek. Po získání výučního listu pokračoval v tříletém studiu na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze v oboru interiérová tvorba, zakončeném maturitní zkouškou. Po absolvování studia a následně povinné dvouleté vojenské služby se vrátil zpět do Horáckého nábytku, kde nejprve zastával post technickohospodářského pracovníka. Později přešel přímo do výroby, a to v rámci nově se formující dílny zaměřené na do té doby lidmi nepříliš využívanou zakázkovou výrobu nábytku. Zde pracoval až do roku 1993, kdy se kvůli vzrůstajícím existenčním problémům svého zaměstnavatele rozhodl z družstva odejít a vydal se cestou soukromého podnikání jako OSVČ.
Po celou dobu funguje v pronajaté dílně…
Svoji živnostenskou éru pak Petr Žák odstartoval společně se svým kolegou z Horáckého nábytku v jeho dílně, kde každý pracoval na svých vlastních zakázkách. „Já jsem se zpočátku orientoval hlavně na drobnější nábytkové kusy a stavebně truhlářské výrobky pro určitý okruh svých známých, vyráběné z masivu i lamina či dýhovaných desek. Postupem času začaly přicházet i větší zakázky, a to především z místních základních devítiletých škol, pro které jsem vyráběl např. kompletní nábytkové vybavení chemické a fyzikální laboratoře, stěnová obložení v šatnách apod.,“ vzpomíná Petr Žák na své začátky. Po pěti letech se v roce 1998 přestěhoval do vybavené truhlářské dílny, pronajaté od jihlavského střediska akciové společnosti Colas CZ. Tato firma a v jejím areálu též sídlící společnost Serviscentrum Vysočina záhy začaly využívat jeho služby jak při opravách jimi obsazených objektů, tak i při obměně jejich vnitřního zařízení a dodnes patří mezi jeho hlavní zákazníky. K nim se pak koncem 90. let přidala ještě v úvodu zmíněná jihlavská římskokatolická farnost, spravovaná Královskou kanonií premonstrátů v Praze. Ta kromě farního kostela sv. Jakuba Většího – národní kulturní památky, pečuje ve spolupráci s Petrem Žákem také o další sakrální stavby ve městě a okolí, jako jsou např. filiální kostely sv. Jana Křtitele, sv. Ignáce z Loyoly či kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v nedalekém Malém Beranově. Nepřímo, ale opět ve spolupráci s truhlářem, udržuje také kostely sv. Petra a Pavla a sv. Vavřince ve spravovaných farnostech v okolních obcích Rančířov a Vyskytná nad Jihlavou.
…a mimo referencí bez další přímé prezentace
„V roce 1999 šla moje manželka na svatojakubskou faru pomoct s mýtím oken. Přitom se dala do řeči s tehdejším farářem P. Doubravou, který zrovna hledal někoho, kdo by si troufnul vyrobit repliku zdevastovaných dveří hlavního vstupu do nejstaršího jihlavského kostela sv. Jana Křtitele. Načež mu řekla o mně, a jelikož byl zřejmě s výsledkem spokojen, po jeho odchodu z Jihlavy mě prací začali postupně zásobovat i jeho 2 nástupci. Zejména pak do letošního července ve farnosti působící farář ThLic. Petr Ivan Božik, O.Praem, který byl iniciátorem řady našich společných a úspěšných realizací,“ pochlubil se truhlář, zmiňujíc přitom zrenovované dvoukřídlé vstupní dveře zrestaurovaného portálu hlavního vchodu farního kostela, uvnitř pak nově vyrobené prosklené, uzamykatelné vitríny pro vytvoření nejrůznějších expozic z dubového dřeva (křestní kaple) a modřínového dřeva (interiér severní věže), dvě skříňové dubové zpovědnice a další. Ve filiálním sv. Ignáci pak některé prvky (repasovaná okna, menza oltáře, lavice) v květnu 2015 zpřístupněné kaple se sousoším tzv. Jihlavské piety (národní kulturní památka). Lavicemi a dalším příslušenstvím z produkce P. Žáka, jako jsou klekátka, stojan pod paškál (velikonoční svíce) atd., je kompletně vybaven také kostel ve Vyskytné nad Jihlavou, pro který truhlář spolu se synem Petrem (*1986), jenž mu od roku 2013 vypomáhá, vyrobili a osadili na kůru velké tříkřídlové okno s horním obloukovým sklápěcím křídlem. Další oblouková okna, tentokrát pro osvětlení hlavní lodi, vysoká místy až 3,2 m, vyrobili pro kostel v Rančířově.
„S přibývajícími zakázkami pro svatojakubskou farnost se na nás prostřednictvím jejích správců začali obracet i páni faráři z jiných farností jihlavského děkanátu, ale i mimo něj, např. současný superior kláštera premonstrátů v Milevsku. Díky tomu jsou dnes zakázky pro sakrální stavby naší stěžejní činností. Zbytek kapacity nám spolu s oběma již jmenovanými firmami naplňuje ještě jedna místní rozvětvená rodina a případně čas od času i některý na její členy napojený chalupář z okolí Jihlavy. S ohledem na to jsem si v oblasti prezentačních a informačních technologií doposud vystačil jen s telefonem a vzhledem k mému věku věřím, že tomu tak i zůstane,“ pochvaluje si Petr Žák st. s tím, že v současné době pracuje výhradně s masivním materiálem.
Nové výrobky podle vlastních návrhů
Při nákupu řeziva Žákovi preferují vysoce kvalitní, a tudíž i cenově vyšší materiál bez suků a jiných vad, který si u prodejce sami vybírají. Sami si také v případě potřeby zhotovují spárovku. U sakrálního nábytku jednotlivé dílce spojují na ozuby nebo na svlak, přičemž vlastní kompletaci, s ohledem na velikost výrobků a nezřídka komplikovaný přístup do té či oné části objektu (věže, kůry apod.), provádějí až na místě určení. Pro povrchovou úpravu používají ochranný lazurovací olej, aplikovaný ve třech vrstvách, u více namáhaných předmětů (kostelní lavice apod.) transparentní polyuretanový lak. Při renovacích respektují původní tvary, rozměry a materiál, u nové produkce Petr Žák st. využívá své umělecké cítění a vytváří pro ni vlastní návrhy. To je případ i čtrnácti v současné době v dílně opravovaných obrazů Křížové cesty z barokního kostela sv. Markéty ve Zhoři u Jihlavy. „Dřevěné plastiky s reliéfy jednotlivých zastavení (obrazů) jsou uloženy na dřevěných deskách, které jsou přibité (zezadu) k rámům, jejichž současný tvar narušuje vzhled vnitřního prostoru kostela. Přáním farnosti je, abychom tyto rámy nahradily novými, které by byly v souladu s celkovým interiérem,“ řekl mně počátkem září mistr truhlář ve své dílně s tím, že v této zakázce nešlo jen o vytvoření návrhu a vyrobení nových rámů z douglasky. Důležité bylo bezpečně oddělit plastiky od rámů, čemuž bránily zapuštěné hlavičky hřebíků. „Nebylo možné se pod hlavičky dostat a hřebíky vytáhnout. Navíc jakýmkoliv páčením by se zadní desky a tím i reliéfy mohly poškodit, prasknout apod. Abych se tomu vyhnul, vyrobil jsem si jednoduchý dutý vrták a hřebíky odvrtal. Vzniklé otvory pak zapravím,“ upřesnil na závěr návštěvy Petr Žák starší.
Autor: Ing. František Novák
Kontakt: novak.sd@tiscali.cz
Foto: autor
