Slovenčina
Žádná firma nedokáže ovlivnit ani eliminovat všechny rizikové faktory spojené s podnikáním. Proto komerční pojištění podnikatelských rizik je dnes již považováno za naprostou samozřejmost a za nedílnou součást firemních nákladů. Z jiného úhlu pohledu ale může být pojištění vnímáno jako „zbytečné vyhazování peněz“. Ze statistik totiž vyplývá, že ve většině případů během pojištění nedojde k žádné závažné pojistné události, a tak i tímto faktem bývá uvažování pojistníků často ovlivněno. Výsledkem pak je buď žádná, nebo špatně nastavená pojistka. Která z těchto variant je horší?
Co může shořet, to shoří
K tomuto upravenému citátu ze sbírky Murphyho zákonů si na úvod dovolím doplnit ještě jeden: Pravděpodobnost, že se stane něco vysoce nepravděpodobného, je vždy vyšší, než nám ukazují statistické výpočty.
Možná rizika ve svém okolí vnímáme všichni. Díky tomu existuje jen málo firem, které jsou ochotny riskovat natolik, že podnikají bez jakéhokoliv pojištění. Mnohem více je těch, které sice pojištění mají, ale jeho nastavení často neodpovídá reálnému riziku. Nelze se čemu divit. Podnikatel, potažmo pojistník, to není schopen posoudit, jelikož zpravidla nemá žádné osobní zkušenosti a jen těžko si dokáže představit, k jakým škodám ve skutečnosti může doopravdy dojít. Poradit by mu mohl, respektive měl, „pojišťovák“. To se ale často neděje, neboť mnohdy pojištění sjednává pojišťovací agent, který není přímo spojen s pojišťovnou a přistupuje k tomu pouze jako k byznysu a snaží se prodat hlavně to, co je pro něj nejvýhodnější a nejlukrativnější. A tak nezřídka dochází k tomu, že firma nemá pojištěna rizika, která by pojištěna mít měla – s ohledem na charakter pojišťovaného majetku, lokality apod., a naopak má pojištěna rizika, u kterých to není nevyhnutně nutné. Nebo jsou pojistky nastaveny na neodpovídajících částkách, protože při odpovídajících hodnotách se nám jeví jako přemrštěně drahé apod.
Abychom se posunuli z roviny teorie do roviny praxe, zeptali jsme se na tuto problematiku někoho, o kom můžeme říci, že osobní zkušenosti má, a to Ing. Radka Sedláka, jednatele brněnské společnosti BPP, patřící do skupiny Eurofoam. Za jeho zkušenostmi stojí devastující požár výrobní a skladové budovy firmy, ke kterému došlo v září 2016.
Škoda vzniklá na budově, strojním zařízení a materiálu byla totální a činila zhruba 115 mil. Kč. Prakticky vše lehlo popelem. Při požáru byl zničen mj. i server se všemi firemními daty. Uchovala se pouze data, která měli obchodníci ve svých laptopech, a data, která si v minulosti vyměnili s ostatními podniky v rámci skupiny, a které tak díky tomu mohly dočasně převzít zakázky poškozené firmy. Naštěstí se ale podařilo takřka okamžitě po požáru najít nové prostory, kam se firma postupně přesunula (nejprve kanceláře, posléze i sklad a výroba) a od ledna 2018 opět funguje na 100 % ve svých prostorách.
Pojištění majetku
„My jsme jako firma vždycky dbali na to, abychom byli dobře pojištěni,“ říká Radek Sedlák a pokračuje: „Od samého počátku jsme měli pojištěn jak majetek, tak sklady a ostatní věci. S pojišťovnou jsme průběžně spolupracovali a smlouvy jsme každoročně aktualizovali a upravovali tak, aby odpovídaly aktuálnímu stavu. Veškerý majetek jsme vždycky pojišťovali na tzv. obnovovací hodnotu, tedy ne na hodnotu, kterou měl majetek v době pořízení, ale na hodnotu, za kterou by se musel pořídit majetek nový jako adekvátní náhrada toho zničeného.“
To ale není úplně jednoduché a nese to s sebou i jisté riziko pro pojistníka. Podstata spočívá v tom, že zatímco u pojistky na pořizovací hodnotu pojišťovna v případě pojistného plnění vyplácí částku v závislosti na této ceně a rozsahu poškození, v případě pojištění na obnovovací hodnotu hradí náklady na opravu, respektive na pořízení nového majetku. Zmíněné riziko pro pojistníka tkví v tom, že pokud skutečně vynaložené náklady (pojistná hodnota) převyšují pojistnou částku (na kterou byl majetek pojištěn), může pojišťovna dojít k závěru, že majetek byl podpojištěný a pojistník může být sankcionován za úmyslné podpojištění. V podstatě pojišťovně musí doplatit rozdíl mezi částkou, kterou zaplatil a kterou měl zaplatit při reálné pojistné hodnotě. Pravidelnou aktualizací obnovovací hodnoty pojištěného majetku (např. formou odhadu rozpočtů) toto riziko eliminujeme.
Pojištění přerušení provozu
Při sjednávání a aktualizování pojistky je třeba počítat i se škodou, která firmě vznikne přerušením provozu v důsledku pojistné události.
„My jsme měli nastaveno pojištění přerušení provozu na čtyři měsíce. Předpokládali jsme, že kdyby se něco stalo, tak během této doby bychom měli být schopni firmu opět uvézt do provozu. Tím, že člověk nemá zkušenosti, tak ho nenapadnou některé faktory, které mohou opětovné zprovoznění firmy výrazně zkomplikovat. Např. dodací lhůty dodavatelů nových technologií v případě totální škody, která se např. v současné době pohybuje mezi půl rokem až rokem,“ konstatuje Radek Sedlák s tím, že na základě této osobní zkušenosti si v nové pojistce sjednali pojištění přerušení provozu již na rok.
Je ovšem nutné upřesnit, že toto se týká především výrobních firem. Jiná situace je u prodejních firem, kde je možné pronajmout si jiné prostory, navézt zboží a pokračovat v prodeji takřka bez přerušení.
Je důležité míti doklady
„Co je pro následnou likvidaci škodní události nesmírně důležité, to jsou doklady a dokumentace: doklady o výrobě, doklady o majetku, kolaudační rozhodnutí, revize, požární kniha, doklady o kontrolách atd. V případě dílčích škod, např. různá poškození strojů, může likvidátor posoudit skutečný stav stroje, rozsah jeho poškození, funkčnost apod. V případě totální škody, kdy má před sebou jen hromadu kovového šrotu, může vycházet jen z doložené dokumentace (např. servisní deník nebo revizní karta), z níž vyčte stav stroje před požárem. Pokud v takové situaci má posoudit nějaký starý stroj bez patřičné dokumentace, tak jeho závěr s největší pravděpodobností bude, že vzhledem ke stáří měl stroj jen nějakou minimální účetní hodnotu. Přestože jeho skutečná hodnota pro výrobu mohla být zcela jiná. My jsme díky dokumentaci byli schopni dokladovat i u starých strojů jejich perfektní technickou kondici. A právě toto nám při jednání s pojišťovnou o škodě velmi pomohlo,“ svěřuje se Radek Sedlák s další svojí zkušeností a dodává, že v tomto směru sehrály důležitou roli zejména dva faktory:
• fakt, že si tuto evidenci vedli
• štěstí, že dokumentace nepadla za oběť požáru díky tomu, že několik kanceláří v čele objektu nebylo požárem zasaženo
„Jako zásadní pozitivum vnímám to, že i přes současný silný trend digitalizace jsme měli veškeré důležité doklady vedeny jak v elektronické, tak i v papírové podobě. Takže i když jsme přišli téměř o všechna digitální data, tak se nám velká část dokumentů zachovala v papírové podobě. K tomu nyní mohu přidat další zkušenost – mít doklady archivované na více místech a mimo dosah rizika jejich zničení,“ doplňuje Radek Sedlák.
Jednání s pojišťovnou
Poté, co se trochu vzpamatujeme z prvotního šoku, čeká nás vyřizování škodné události. Máme pojistku, pravidelně jsme platili pojistné, máme všechny potřebné a pojišťovnou požadované doklady, a tak oprávněně čekáme, že nám pojišťovna bez zbytečných průtahů vyplatí pojistné. Avšak teprve v tomto okamžiku začíná – z pohledu pojistníka – ta pravá „byrokracie“, kdy pojišťovna začne požadovat další a další doklady, potvrzení atd. V tom okamžiku asi každý podlehne emocím a nabyde dojmu, že pojišťovna hledá důvody pro to, aby nemusela pojistku vyplatit. Ve skutečnosti je to ale jinak. Stejně jako ve všech oblastech našeho života platí, že neznalost zákona neomlouvá, platí totéž i u pojištění. Pojišťovny nám buď přímo, nebo prostřednictvím různých agentů sice nabízejí své produkty různými způsoby, od korektních až po ty ve stylu „hlavně ulovit další duši“, ale konečné rozhodnutí je vždy na nás a na naší odpovědnosti je i to, jak se pojistíme a zda si skutečně pečlivě prostudujeme veškeré pojistné podmínky, jak je nám vždy doporučováno.
Zcela opačná situace ale nastává v případě likvidace pojistné události, kdy pojišťovna k případu přistupuje s veškerou profesionalitou. Navíc o tom, zda a jak vysoká částka bude klientovi vyplacena, rozhodují konkrétní zaměstnanci pojišťovny, kteří nesou plnou odpovědnost za to, že částka bude vyplacena ve správné výši. To, co nám může připadat jako šikana, ve skutečnosti není nic jiného, než prevence před chybným rozhodnutím a s tím spojenými důsledky. Tímto „procesem poznání“ si prošel i Radek Sedlák.
„Než jsem pochopil jak proces likvidace škody funguje, tak jsem kroky odborného odhadce škody, který pojišťovnu při shromažďování dokumentů a údajů zastupoval, vnímal byrokraticky v tom negativním směru a měl jsem dojem, že jeho úkolem je najít důvody pro zpochybnění výplaty. S odstupem času musím uznat, že to bylo z mé strany trochu hysterické. Zhruba po měsíci, kdy jsme s pojišťovnou a jejím odborným odhadcem škod absolvovali více jednání, jsem pochopil, jak je pro pojišťovnu důležité precizní zpracování dat, a že bez toho není možný posun v jednání. Emocionální přístup z naší strany jsme opustili a přijali nutnou byrokracii jako fakt a snažili se aktivně jednotlivé dokumenty s pojišťovnou vytvářet. Bez této nutné byrokracie bychom nemohli dál postupovat a dnes oceňuji celkový přístup pojišťovny a rychlost, s jakou likvidace postupovala. Dnes jsem rád, že jsme si pro naše pojištění vybrali takového silného partnera a upřímně musím říct, že když jsme pojišťovali naši novou provozovnu, tak jsem vůbec nepřemýšlel o tom – a ani by mi to nepřišlo slušné – že bychom oslovili nějakou jinou pojišťovnu. Mnozí se také domnívali, že pojišťovna možná nebude mít zájem nás znovu pojistit. Já jsem však po mé zkušenost s procesem likvidace věřil, že se stejnou profesionalitou bude pojišťovna postupovat i při sjednávání nové pojistky. Jsem rád, že jsem se nemýlil,“ dodává závěrem našeho rozhovoru Ing. Radek Sedlák.
Hlavní předpoklady pro kvalitní pojištění (shrnutí a doporučení)
• Pojištění sjednat na obnovovací hodnotu
• Pravidelně aktualizovat obnovovací hodnotu nejen strojů, ale i nemovitostí a ostatního majetku (např. formou odhadu rozpočtů)
• Mít v pořádku veškeré doklady a dokumentaci
• Důležité doklady a dokumenty archivovat v elektronické i tištěné podobě
• Pravidelně zálohovat data a zálohy archivovat na různých místech
• Nastavit si pojištění přerušení provozu pro reálnou dobu
• Připojištění škody třetím osobám nastavit na maximální hranici reálného rizika
• Vybrat si za partnera silnou a spolehlivou pojišťovnu. V případě jakékoliv škodní události hraje nejdůležitější roli čas. Čím rychleji firma dostane peníze, tím rychleji může obnovit provoz a pokračovat bez ztráty zaměstnanců a obchodních partnerů. Zde mohou důležitou roli sehrát reference a osobní zkušenosti klientů
• Nepodceňovat různá připojištění, která nám mohou připadat zbytečná a s nimi spojené události nepravděpodobné. Jak říká výše uvedený Murphyho zákon, i když je něco málo pravděpodobné, neznamená to, že se to nemůže stát
• Věnovat promyšlení pojištění dostatečný čas a vážnost (nedělat to jen tak mimochodem, abychom nějak pojištěni byli – může se pak stát, že místo „nějak“ jsme prakticky pojištění „nijak“)
• Pojišťovat se na kratší časové období – to nás donutí se zamyslet při sjednávání nového pojištění nad aktuálním stavem firmy. Pojištění dlouhodobé, které se automaticky jen ročně prodlužuje, může vést s ohledem na vývoj firmy i vývoj cen nemovitostí a technologií ke zcela nereálným hodnotám pojistných limitů i pojištěných rizik. Nevýhodou krátkodobých pojištění je na druhou stranu skutečnost, že můžeme na termín vypršení pojistné smlouvy zapomenout a pak nebudeme pojištění vůbec
• Jmenovat pracovníka odpovědného za správu agendy pojištění firemního majetku!
Autor: Radomír Čapka
Kontakt: radomir.capka@gmail.com
Foto: autor a archiv HZS
