Cestovní náhrady pro zaměstnance i podnikatele v roce 2019

Ve Sbírce zákonů byly zveřejněny vyhlášky pro zahraniční i tuzemské cestovní náhrady. Upravuje se stravné i cena pohonných hmot.

Tuzemské stravné v roce 2019

Tuzemské cestovní náhrady pro rok 2019 stanoví vyhláška č. 333/2018 Sb.

Sazby stravného pro tuzemské pracovní cesty se uvádí v § 163 odst. 1 a v § 176 odst. 1 zákoníku práce. Paragraf 163 platí pro zaměstnance v podnikatelské sféře a paragraf 176 pro zaměstnance ve státní správě. Rozdíl je rovněž v tom, že zákoník práce první skupině určuje minimální hodnotu stravného za každý kalendářní den. Zaměstnavatel ve státní správě si naopak každoročně stanoví vnitřním předpisem výši stravného v rozpětí daném zákoníkem práce. Může vyplatit minimální hodnotu stravného, ale pokud má v rozpočtu dostatek finančních prostředků, i maximální hodnotu stravného. Zaměstnavatel v podnikatelské sféře může rovněž na stravném vyplatit více, než činí stanovené minimum. Ovšem stravné vyplacené nad rámec maximálních náhrad uvedených v zákoníku práce pro státní správu bude součástí zdanitelné mzdy zaměstnance, a to včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění.

Následující tabulka ukazuje výši stravného, které zaměstnavatel poskytne zaměstnanci za každý pracovní den cesty v závislosti na její délce.

Stravné se v souladu s § 189 zákoníku práce zaokrouhluje na celé koruny do výše 50 haléřů směrem dolů a od 50 haléřů včetně směrem nahoru. To je důležité zejména při krácení stravného, jestliže je zaměstnanci na pracovní cestě poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec sám nepřispívá. V takovém případě zaměstnanci přísluší krácené stravné podle paragrafu 163 odst. 2. Konečná částka, která bude zaměstnanci vyplacena při vyúčtování pracovní cesty, se ovšem vždy zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

V oblasti krácení stravného k žádným změnám nedochází. Jestliže bylo zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší mu stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu:

·       70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

·       35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

·       25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Sazba základní náhrady za používání vozidel v roce 2019

Pro stanovení resp. změnu sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel jsou určující výchozí hodnoty dané zákoníkem práce a vývoj indexů cen položek spojených s pořízením a provozem motorových vozidel. Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí

a)     u jednostopých vozidel a tříkolek nejméně 1,10 Kč,

b)     u osobních silničních motorových vozidel nejméně 4,10 Kč.

Sazba základní náhrady za 1 km jízdy stanovená vyhláškou je pro zaměstnavatele ze státní správy závazná, bez možnosti ji před vysláním zaměstnance na pracovní cestu sjednat nebo určit ve vyšší částce, jako je tomu u zaměstnavatele provozujícího podnikatelskou činnost.

Sazba základní náhrady a průměrné ceny pohonných hmot se při výpočtu cestovních náhrad podle § 189 zákoníku práce zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru.

Průměrné ceny pohonných hmot pro rok 2019

V souladu s ustanovením § 158 zákoníku práce prokazuje zaměstnanec cenu pohonné hmoty dokladem o nákupu, ze kterého je patrná souvislost s pracovní cestou. Pokud má zaměstnanec více dokladů na nákup pohonných hmot souvisejících s pracovní cestou, vypočítá se cena aritmetickým průměrem. Je ale možné využít i způsob prokazování cen pohonných hmot s použitím jejich průměrných cen stanovených vyhláškou. Platí jak pro pracovní cesty zaměstnanců, tak pro OSVČ.

Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce pro rok 2019 činí:

a)     33,10 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,

b)     37,10 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,

c)     33,60 Kč u motorové nafty.

Zahraniční cestovní náhrady 2019

Vyhláškou č. 254/2018 Sb. se mění výše zahraničního stravného pro rok 2019. Základní sazby stravného pro jednotlivé země zohledňují rozdílné cenové hladiny v příslušných destinacích. Nárok na zahraniční stravné je zakotven v zákoníku práce, ovšem konkrétní denní sazby v jednotlivých zemích uvádí vyhláška o stanovení výše zahraničního stravného. Tentokrát se mění sazba v osmi zemích. Změny jsou zobrazeny v následující tabulce.

Stravné na zahraniční pracovní cestě se poskytuje v souladu s § 170 zákoníku práce zásadně v cizí měně. Zaměstnavatel obvykle určí zaměstnanci zahraniční stravné z výše základní sazby zahraničního stravného stanoveného vyhláškou. Výše stravného se vypočítá podle základní sazby, a to stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času. Za dobu strávenou mimo území České republiky se poskytuje zahraniční stravné:

·       ve výši základní sazby, jestliže cesta trvá déle než 18 hodin,

·       ve 2/3 výši, jestliže pracovní cesta trvá déle než 12 hodin, nejvýše 18 hodin,

·       v 1/3 výši, jestliže pracovní cesta trvá 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu, nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území ČR právo na tuzemské stravné.

Zahraniční stravné ve vybraných zemích

Zdroje: Podnikatel.cz, vyhláška č. 333/2018 Sb., vyhláška č. 254/2018 Sb.