Slovenčina
Letošní rok se nese ve znamení významných jubileí. Vedle těch veřejně známých se jedná i o některá méně známá, avšak v našem oboru neméně významná. Jako např. nedávno oslavené životní jubileum Ing. Heleny Prokopové, jejíž jméno si asi každý okamžitě spojí s Cechem čalouníků a dekoratérů, z. s., který letos taktéž slaví své jubileum, a sice 20. výročí založení. Dvacet let vedení cechu, organizování různých odborných akcí, konferencí, školení, seminářů a výstav… To je jen stručný výčet některých činností, z nichž se mozaika bohatého profesního života Heleny Prokopové skládá. Ona se ale za svojí minulostí příliš neohlíží, neboť jak sama říká: „Kdo si to všechno má pamatovat a proč se ohlížet zpátky, když je tolik práce před námi, kterou je potřeba udělat.“ A tak jsme to ohlédnutí udělali za ni…
Jen výčet funkcí, v nichž v současné době aktivně pracuje, je neuvěřitelný: Cechmistr a tajemník Cechu čalouníků a dekoratérů, člen předsednictva České ergonomické společnosti, z. s., soudní znalec, předseda Sektorové rady pro dřevozpracující a papírenský průmysl, externí přednášející VOŠ Volyně a Mendelovy univerzity v Brně, člen Redakční rady časopisu Dřevařský magazín. Je autorkou a spoluautorkou řady odborných publikací, učebnic a článků do odborných časopisů i veřejných médií… Ale vezměme to do začátku.
Rovnýma nohama do praxe
Helena Prokopová se narodila v Plzni v roce 1943. „Když mi byl rok a půl, přišli američtí vojáci a naložili mi plný kočárek báječné tmavé čokolády. Od té doby miluji kvalitní hořkou čokoládu,“ otevírá H. Prokopová náš rozhovor a podotýká, že možná právě tato skutečnost ovlivnila i její pozdější smysl pro detail a vztah ke kvalitě, jejíž prosazování do praxe považuje za svůj životní úkol.
Své první odborné vzdělání získala na Průmyslové škole bytové tvorby Praha – Žižkov (1957–1961).
„V únoru 1961 přijeli do školy zástupci Vývoje nábytkářského průmyslu (později Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský) v Brně vybrat si dva studenty do nového Oddělení racionalizace práce. Škola doporučila mě a ještě jednu spolužačku. Od srpna 1961, ve svých 18 letech, jsem tedy nastoupila do Brna. Byla to náročná škola praxe. Nešetřili mě. Okamžitě po nástupu jsem dostala samostatný úkol na dva měsíce, abych se projevila, jak mě škola připravila. Dnes už to takhle, bohužel, nefunguje,“ vzpomíná na své profesní začátky a pokračuje: „Od počátku jsem byla směřovaná na čalounickou výrobu a jezdila jsem po všech výrobních závodech v republice, takže jsem poznala všechny světlé i stinné stránky tehdejší výroby přímo v praxi. V té době jsem poznala spoustu osobností a zkušených mistrů v našem oboru, kteří ještě pamatovali řemeslnou výrobu z období před rokem 1948. Tito všichni moji bývalí spolupracovníci, kteří už bohužel nejsou mezi námi, mě hodně naučili a já mám pocit, že jsem tady zůstala jako nositelka jejich myšlenek a cítím určitou povinnost ten jejich odkaz předávat dál – svým studentům a spolupracovníkům a nabudit v nich chuť v tom oboru pokračovat, aby mohli lidé dobře sedět, dobře ležet…“
Během prvních tří let praxe se stihla vdát a porodit dceru a při tom všem pak ještě dálkově vystudovat vysokou školu. A tak se ve vzpomínkách zvolna posouváme časem: „Zpočátku nebyla vůle mých nadřízených mi studium umožnit. A když mi to nakonec umožnili a já v roce 1964 jela na přijímací zkoušky na Vysokou školu lesnickou a dřevařskou do Zvolena, byla jsem již na počátku těhotenství. A když jsem v roce 1971 studium končila, tak mi šestiletá dcera šla na promoci.“
Konec jedné éry…
Z VVÚN odešla Ing. Prokopová po 26 letech v roce 1987 na Generální ředitelství nábytkářského průmyslu v Brně na pozici vedoucí technolog čalounické výroby. Toto období nám přibližuje slovy: „Jezdili jsme po výrobních závodech a kontrolovali kvalitu. Zajímavé bylo např. to, že nejlepší kvality dosahovaly výrobní závody, které tehdy dělaly pro Ikeu, zatímco nejhůř na tom byly závody, které dělaly pro Sovětský svaz. Tam se hledělo především na množství a již dopředu se počítalo s určitým procentem odpočtů na reklamace.“
GŘNP bylo k 31. 12. 1988 v rámci tehdejší „socialistické přestavby“ zrušeno a jeho zaměstnanci byli od ledna 1989 převedeni zpět pod VVÚN. K 1. 4. 1989 byla z iniciativy některých tuzemských nábytkářských podniků založena akciová společnost LIGNOSPOL, jejímž hlavním cílem bylo poskytování technických, obchodních, poradenských, dokumentačních, výzkumných a jiných služeb svým akcionářům. Ještě téhož roku do Lignospolu a.s. nastoupila i Helena Prokopová jako vedoucí oddělení čalounické technologie. Po pěti letech ale odchází do společnosti STAVOPROJEKTA, při níž zakládá školicí a konzultační středisko. Jeho náplní bylo pořádání odborných školení, seminářů, výstav apod.
Cech čalouníků a dekoratérů
V létě 1998 školicí a konzultační středisko při Stavoprojektě ukončilo svoji činnost a Ing. Prokopová nastoupila jako obchodní ředitelka do firmy Sdružení Jančová a spol. „Na toto místo jsem nastupovala již se záměrem založit při firmě Cech čalouníků a dekoratérů, což jsme zrealizovali na podzim 1998. Ovšem brzy jsme zjistili, že funkce obchodního ředitele a cechmistra nelze vykonávat souběžně, takže se Cech na konci roku 1999 osamostatnil,“ upřesňuje H. Prokopová a pokračuje: „Cílem Cechu bylo zejména táhnout obor dopředu. Tzn. pořádat odborná školení, informovat o novinkách, zkrátka dělat odbornou osvětu. Cech byl založen s myšlenkou, že bude sdružovat nejen výrobce čalouněného nábytku, ale také dodavatele materiálů a technologií, prodejce nábytku, designéry a architekty, odborné školy na všech stupních, prostě všechny spolu související profese včetně dekorací.“
V roce 2011 byl Cechu schválen Projekt č. CZ.1.07/3.2.04/02.0006 GG OPVK Jihomoravského kraje Vzdělávání pro zvýšení konkurenceschopnosti, produktivity a zaměstnatelnosti a zlepšení kvality ergonomických a zdravotních vlastností nábytku a bytového textilu. Na jeho realizaci (ve spolupráci s Textilním zkušebním ústavem), která trvala tři roky, se podílelo 15 předních českých odborníků. Projekt tvoří 7 vzdělávacích modulů:
1. Materiály
2. Design
3. Ergonomie, zdraví
4. Normy a zákony
5. Zkušebnictví
6. Reklamace
7. Prodej nábytku
„V rámci projektu jsme během prvních tří let vytvořili školicí materiály pro odborné vzdělávání pracovníků v oblasti navrhování, výroby a prodeje čalouněného nábytku a dekorací v podobě sedmi obsáhlých odborných publikací a 96 powerpointových hodinových přednášek, bylo proškoleno asi 330 lidí z našich nábytkářských závodů a 10 lektorů dalšího vzdělávání. Další přednáškové bloky pokračují i nyní během pětiletého období udržitelnosti a budou končit na jaře příštího roku zároveň s ukončením projektu. Uvedených sedm modulů v podstatě tvoří vysoce odborné podklady, z nichž po skončení projektu bude možné vytvořit již dlouho chybějící učebnice pro vzdělávání žáků a studentů na odborných školách,“ vysvětluje vedoucí projektu Helena Prokopová.
Kvalita by měla být samozřejmostí
Životním krédem Heleny Prokopové je kvalita a její prosazování do praxe. „Bohužel, v naší společnosti stále ještě není kvalita vnímána jako samozřejmost. Já jsem od roku 1996 soudním znalcem v oblasti kvality. Ale řešit znalecké posudky na špatné výrobky, kdy si lidé třeba už poškodí zdraví, je pozdě. Mnohem smysluplnější je působit preventivně v oblasti odborné osvěty, aby k takovým případům nemuselo docházet. Ale v situaci, kdy je na trhu spousta nekvalitního a relativně levného zboží, se kvalita prosazuje velmi obtížně. To jsou takové složitosti naší doby, kdy si málokdo uvědomuje, jak důležité je vrátit řemeslu jeho vysokou odbornost,“ posteskla si Helena Prokopová závěrem našeho rozhovoru. A nám nezbývá, než jí popřát hodně elánu a sil do další tvůrčí práce.
Současné profesní aktivity Ing. Heleny Prokopové
Od roku 1996 – Soudní znalec jmenovaný Krajským soudem v Brně, oprávněný podávat posudky z oboru Dřevo – zpracování, specializace: projektování, konstrukce a výroba čal. dílců, výrobků a nábytku
Od roku 1996 – Externí přednášející VOŠ Volyně, Tvorba nábytku a dřevěné konstrukce 33 – 31 – N / 01 (studium zakončené absolutoriem), specializace: Tvorba nábytku a navrhování interiérů, předmět: Ergonomie, vedení absolventských prací, část předmětu „Čalounění“
Od roku 1998 – tajemník a cechmistr Cechu čalouníků a dekoratérů, z. s.
Od roku 2010 – předseda Sektorové rady pro nábytkářství a následně předseda Sektorové rady pro dřevozpracující a papírenský průmysl
Od roku 2011 – Externí přednášející Mendelovy univerzity v Brně, výuka předmětu Výroba čalouněného nábytku I., II., vedení a oponování bakalářských a magisterských prací
Od roku 2011 – vedoucí projektu č. CZ.1.07/3.2.04/02.0006 GG OPVK Jihomoravského kraje Vzdělávání pro zvýšení konkurenceschopnosti, produktivity a zaměstnatelnosti a zlepšení kvality ergonomických a zdravotních vlastností nábytku a bytového textilu
Člen předsednictva České ergonomické společnosti, z. s.
Člen Redakční rady časopisu Stolařský/Dřevařský magazín
Autor: Radomír Čapka
Kontakt: radomir.capka@gmail.com
Foto: autor
