Slovenčina
Německý svaz pilařského a dřevařského průmyslu (DeSH) kritizuje podmínky exportu bukového dříví do Číny. Podle názoru zástupců svazu by dříví ze státních lesů mělo z velké části zůstat a dále být zpracováno v Německu. Země vyváží domácí surovinu a zatěžuje vlastní podniky následným „reimportem“ konečných produktů ze zahraničí. Svaz si stěžuje na neférové konkurenční prostředí a obává se negatívních důsledků na pracovní trh.
Ztráty pro stát a podniky
Jeden kubík surového bukového dříví se v současné době obchoduje v průměru za 110 eur. Prodejci kulatiny získávají díky silnému exportu do Asie příjmy ve výši až 40 milionů eur ročně. Pilařský průmysl vyváží produkty v hodnotě 36 milionů eur ročně. Pokud by bylo bukové dříví zpracováno v německých pilách a následně směřovalo na export, příjmy německého hospodářství by se podstatně zvýšily. Podle odhadů Svazu německého pilařského a dřevařského průmyslu představuje navíc významný export a chybějící další zpracování dříví pomyslný přesun asi 6000 pracovních míst do Asie. Pro německou státní kasu to znamená ztráty na daních ve výši zhruba 45 eur/m3 dříví. Z prodeje dříví do zahraničí mají profit především mezinárodní obchodníci.
Vývoz dříví není pod kontrolou
Německá veřejnost nemá nejmenší představu o výši exportních kvót domácího dříví. Velká část suroviny je naložena již v lese na odvozním místě do kontejneru a tento náklad je transportován přímo do evropských přístavů. DeSH tento postup kritizuje a požaduje větší transparentnost exportu dříví. Podle zástupců svazu je obtížně kontrolovatelná i hmotnost nákladu v kontejneru a podle informací jsou kontroly nedůsledné nebo žádné.
Konkurenční nevýhody při vývozu řeziva
Také ošetření a úprava dříví určeného na export je terčem kritiky zástupců Svazu. Před vývozem do Číny je podle předpisů nutné provést fytosanitární ošetření dříví proti škůdcům. Pilaři namítají, že ošetření řeziva je podstatně náročnější než u celých surových kmenů. Běžný postup je takový, že je u řeziva prováděna povinná termosanace (ošetření horkým vzduchem). Vyváženo může být jen odkorněné řezivo, které je následně také ošetřováno chemicky nebo plynem. Jiné předpisy jsou u exportu kulatiny, surové kmeny s kůrou jsou naloženy na loď a v kontejneru jsou nanejvýš ošetřeny chemickými prostředky proti hmyzu. Účinnost a působení těchto prostředků je navíc pochybná a při současných podmínkách exportu kulatiny je velké riziko rozšíření škůdců. Vývozci řeziva jsou ve srovnání s vývozci kulatiny v konkurenční nevýhodě díky zvýšeným nákladům na úpravu dříví ve výši 40 eur/m3.
Spotřeba bukového dříví v Německu poroste
Jedním z důvodů vysokých exportních kvót bukového dříví je nízká poptávka po tomto sortimentu v Německu. Pilařská branže se zaměřuje z velké části na zpracování jehličnatého dříví, které nachází bohaté uplatnění ve stavebnictví, řemesle a výrobě papíru. Ve střednědobém horizontu se projeví řízená přeměna jehličnatých porostů na smíšené, které jsou odolnější vůči změnám klimatu. Cílem pěstebních zásahů jsou smíšené lesy s převládajícím podílem listnatých dřevin. Listnaté řezivo bylo dosud využíváno především jako surovina pro výrobu nábytku a dalších interiérových produktů. Teprve v posledních letech probíhá výzkum inovací využití listnatého dřeva. Termická úprava umožňuje například uplatnění listnatých sortimentů pro venkovní účely a také ve vlhkém prostředí. Domácí listnaté sortimenty tak vytvářejí stále více alternativu dováženým tropickým druhům dřevin. Široké použití nachází listnaté dříví ve stavebnictví, které pomáhá udržet nejen surovinu, ale i pracovní síly a ekonomickou sílu ve vlastní zemi. Buk nachází stále více uplatnění jako konstrukční masív, jeho pevnost předčí běžné sortimenty smrku a jedle.
Poptávka Číny po dříví stále roste
Čínská vláda se postarala o to, že ve své zemi vytvořila dřevařský průmysl, který patří k nejvýznamnějším na světě. V uplynulých letech dosáhl export produktů ze dřeva z Číny až 20 miliard eur, převážně se jednalo o nábytek, papír a překližku. Lidová republika je však odkázána na dovoz dříví, neboť po desetiletích odlesňování začala chránit své vlastní lesy kategorickým zákazem těžby. Více než 50 % dříví zpracovávaného v Číně pochází ze zahraničí. Zatímco si země chrání své domácí zdroje, snaží se čínští obchodníci po celém světě shánět surovinu, aby uspokojili extrémní poptávku po dříví. Také z německých lesů je dodáváno bukové dříví do Číny na výrobu nábytku nebo podlah. Produkty jsou následně nabízeny opět na evropských trzích a vytvářejí konkurenci hotovým výrobkům nebo polotovarům z domácí dřevařské produkce. Aktuálně se vyváží z Německa do Asie třikrát více kulatiny než řeziva. Domácí pilařské závody tedy mohou zpracovat pouze 30 % vytěženého listnatého dříví. Těžba bukového dříví v Německu v uplynulém roce klesla o 11 % na 2,2 miliony m3, objem exportu se však ve stejném období o 7 % zvýšil.
Nedostatek suroviny zostřuje situaci německých podniků
Těžba v Německu podléhá principu trvalé udržitelnosti, podle kterého je těženo méně dříví, než dorůstá. Německé lesní hospodaření je v tomto ohledu vzorem ve světě. Tento způsob obhospodařování lesa však současně znamená, že disponibilita suroviny je omezená. Pěstební opatření, ochrana lesa a zvyšující se využití dřeva pro energetické účely znamenají další pokles objemu dříví pro pilařské zpracování. V této souvislosti apeluje Svaz pilařského a dřevařského průmyslu na kompetentní osoby, aby se zasadily o domácí využití a zpracování dříví. Jen tak bude zachována existence a prosperita domácího pilařského a dřevařského průmyslu.
Zdroj: www.saegeindustrie.de
