Kam s listnatým dřívím?

Podle výsledků poslední rakouské inventarizace lesů je téměř třetina hospodářského lesa zakmeněna listnatými dřevinami. Po této hmotě však není výrazná poptávka a odborníci se zabývají tím, jak tuto situaci změnit.

V minulém roce rakouské pily zpracovaly více než 14 milionů m3 jehličnatého dříví, zatímco listnatého dříví zpracovávají domácí pilařské závody ani ne 300 000 m3 ročně, tedy zhruba 2 % pořezu pilařské kulatiny. Převládá buk (166 000 m3) a dub (52 000 m3).

V sousedním Německu dosahuje roční objem zpracování listnatého dříví přes 1,1 milionu m3. Jen dvě z největších pil zpracují až 650 000 m3/rok. Vývoz listnaté kulatiny, který je pro rakouský trh velmi důležitý, poklesl v roce 2012 z 35 000 na 28 000 m3.

V období od ledna do srpna 2012 došlo v Rakousku ke zvýšení dovozu listnatého řeziva, objem dovozu (161 000 m3) v tomto období přesáhl celkové množství za rok 2011. Dobrá poptávka byla po bukovém řezivu, naopak dovoz dubového řeziva v meziročním srovnání zaznamenal pokles. Poměrně konstantní zůstal vývoz na italské trhy (17 000 m3), výrazně poklesl vývoz do Německa, a to z 16 000 m3 na 6000 m3.

Pěstování listnatého lesa včetně poznatků z této oblasti nemá v Rakousku téměř žádnou tradici, protože pěstební zásahy se zaměřovaly především na jehličnaté dřeviny, obzvláště na smrkové porosty jako zdroje hospodářské dřeviny. S ohledem na diskuze o změnách klimatu nabývá významu nutnost přeměny lesních ekosystémů na druhově bohaté lesy s převládajícím podílem listnatých dřevin. Listnaté dříví získává na své kvalitě ve srovnání s jehličnatým dřívím exponenciálně se zvyšujícím se průměrem kmene. Optimální kvalitu dosahují listnaté dřeviny s průměrem přesahujícím 50 cm výčetní tloušťky. Více než 80 % nejvyšší hodnoty se nachází v dolní třetině kmene.

Odborníci se zabývají tím, jak rozšířit možnosti dalšího využití nejen buku, ale i dalších listnatých dřevin a zvýšit poptávku a atraktivnost těchto sortimentů.

Zdroje: www.timber-online.net, www.derwaldbauer.at