Slovenčina
Nové výzvy, kterým musí svět čelit v roce 2020, upozornily na řadu problémů. Současná krize vyvolaná pandemií Covid-19 jasně ukazuje, jak problematické může být pro globalizovanou ekonomiku, když je omezen pohyb výrobků a lidí. „Tady v Thonetu sami na sobě pociťujeme význam slov předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, když mluví o ‚vědomé globalizaci‘. Koronakrize stále více soustřeďuje pozornost na trendy ‚deglobalizace‘ a ‚glokalizace‘1. A přesně to je princip fungování společnosti Thonet během posledních 200 let,“ říká její generální ředitel Brian Boyd.
Stálý přístup ke zdrojům
Kromě výhod krátkých dodavatelských řetězců a dlouholetého umístění výrobního závodu ve Frankenbergu (Hessensko, Německo) jsou klíčovými prioritami společnosti Thonet udržování známých ekologických, ekonomických a sociálních norem. Tyto hodnoty v kombinaci s nejvyššími zásadami designu a kvality zajišťují výrobu nadčasových produktů, které jsou typickým znakem trvanlivosti a stylu a které se staly kulturními ikonami.
„Krizi, jako je ta, kterou v současnosti prožíváme, není snadné překonat, a to ani pro jednu z nejstarších nábytkářských společností na světě. Příznivě nakloněné dodavatelské řetězce a vynikající vztahy s našimi partnery však pracují v náš prospěch. Naši dodavatelé mají sídlo v Evropě a známe je velmi dobře,“ vysvětluje Norbert Ruf, kreativní ředitel a současně jednatel společnosti Thonet. Přesné ocelové trubky pochází z Černého lesa (Schwarzwald, Bádensko-Württembersko), bukové dřevo z domácích lesů a kožené čalounění z jižního Německa a Itálie.
Kromě regionality je dalším rozlišovacím znakem společnosti Thonet to, že její dodavatelé vyznávají podobné hodnoty. Jedinou položkou, která není přímo „evropská“, je tradiční ratanový výplet vídeňského stylu – rohože jsou vyplétané z indonéského ratanu. „U materiálu tak důležitého pro naše klasické výrobky se dlouhodobě spoléháme na dostatečné skladové zásoby. I když to stojí poněkud víc, v situacích jako je tato se investice vyplatí,“ doplňuje Brian Boyd.
Každý ohyb je jedinečný
Řemeslo je nedílnou součástí DNA firmy Thonet, a tedy i významnou současnou výhodou. U klasických kusů nábytku z ohýbaného dřeva a trubkové oceli zůstal Thonet do značné míry věrný tradičním výrobním metodám, případně implementoval doplňkové prvky moderních výrobních technologií. Odborné znalosti a dovednosti potřebné k tomu, aby dokázali do klasického tvaru ohnout ikonickou kavárenskou židli 214 (u nás známá jako č. 14) nebo ohýbanou židli 209, mají pouze někteří vysoce cenní řemeslníci, které společnost dlouhodobě zaměstnává. Postup, který v 19. století vyvinul Michael Thonet, vyžaduje velkou péči s osvědčenými a synchronními procesy, jakož i vědomé a ohleduplné využívání zdrojů. Nejdůležitějším prvkem v procesu ohýbání masivního bukového nebo jasanového dřeva, které se nejprve na pár hodin vloží do parního autoklávu, aby získalo plastičnost a poté mohlo být zafixováno v tvarovací formě a vysušeno, je zkušenost.
„Při ohýbání musím dřevo cítit,“ říká Armin Ludwig, který pracuje pro Thonet ve Frankenbergu 34 let a za tu dobu vytvaroval tisíce ohýbaných židlí do jejich nezaměnitelné podoby.
Výroba nábytku z trubkové oceli je podobně složitá a i zde bylo vytvořeno mnoho ikon, jako jsou slavné konzolové židle S 32 a S 64 navržené Marcelem Breuerem v období Bauhausu. Pro dosažení optimálních výsledků používá Thonet speciálně legovanou, pružně kalenou trubkovou ocel, která má vysoký stupeň rozměrové přesnosti a specifickou pevnost materiálu. Tím je zajištěna dlouhá životnost pružicího efektu, takže v průběhu času neztrácí svou pružnost. Po délkovém zakrácení jsou trubky odjehlovány a vyhlazeny. Následuje ohýbací proces, který se pro většinu typů nábytku provádí pomocí CNC řízeného stroje. Křesla jako S 35 a stoly S 285 jsou ohýbány pomocí poloautomatických strojů. Poté je vytvarovaná ocelová trubka zkontrolována s milimetrovou přesností, ručně vyrovnána, znovu vyhlazena a poté vyleštěna. Pro povrchovou úpravu – chromování, lakování nebo práškové lakování – jsou hotové rámy z ekologických důvodů dopravovány do speciálně vybavených lakoven. Výroba a montáž čalounění a různých sedadel a opěradel zhotovených ze dřeva, kůže, umělého či přírodního výpletu, jakož i finální kontrola se uskutečňují ve vlastních výrobních zařízeních společnosti Thonet.
Kvalita je a zůstává v poptávce
Od průmyslové techniky po dřevozpracující technologie a od výrobních techniků a logistických dělníků po čalouníky si Thonet sám školí všechny své vlastní specialisty. To je způsob, jak lze neocenitelnou odbornost předávat z generace na generaci. Nezbytnou součástí školení je týmová práce. Pro výrobu mnoha židlí a stolů jsou rozhodující obratné a synchronizované pohyby: např. při výrobě ohýbané klasiky 209 jsou zapotřebí čtyři odborníci, aby opěradlo ohnuli současně.
Výrobní závod Thonet ve Frankenbergu je moderní průmyslový závod, který se stará o zachování charakteru, přesnosti a dovednosti řemeslné dílny. „Klademe vysokou prioritu na perfektní zpracování a nezaměnitelnou kvalitu našeho zpracování a materiálů. Zaznamenali jsme, že tyto hodnoty jsou od vypuknutí krize Covid-19 ještě více žádané,“ říká Norbert Ruf. „Pokud bude výsledkem koronakrize to, že více lidí bude ochotno nakupovat uvědoměleji a investovat do dlouhověkosti a hodnoty původu, bude to ta dobrá stránka současné strašlivé situace, která by mohla věštit dobrou budoucnost,“ dodává Brian Boyd.
200 let ohýbání
Úspěšný příběh značky Thonet se začal psát v roce 1819, kdy Michal Thonet v Boppardu nad Rýnem založil svoji první truhlářskou dílnu. Ohýbaný nábytek poprvé představil veřejnosti roku 1841 na průmyslové výstavě v Koblenci, kterou navštívil i rakouský kancléř Metternich. Na jeho doporučení přesídlil Thonet v následujícím roce do Vídně, kde si založil vlastní firmu na výrobu nábytku a roku 1853 ji přejmenoval na „Gebrüder Thonet“. Zájem o ohýbaný nábytek rostl a proto se Thonet roku 1856 rozhodl založit novou továrnu. Kvůli výhodným podmínkám si vybral moravské Koryčany. Výroba se zde rozběhla roku 1857 a v roce 1859 spatřila světlo světa ikona ohýbaného nábytku – židle č. 14, známá též pod označením Vídeňská kavárenská židle.
V roce 1861 byl zahájen provoz v novém závodě v Bystřici pod Hostýnem. Během následujících 28 let vystavěla firma Gebrüder Thonet dalších pět výrobních závodů: Velké Uherce (1865), Halenkov (1869), Vsetín (1873), Nowo-Radomsko (1881) a Frankenberg (1889).
V roce 1921 se společnost Gebrüder Thonet spojila s Mundus AG a v roce 1938 následoval zpětný odkup akcií Thonet Mundus AG rodinou Thonet.
Po druhé světové válce ztratila firma Thonet veškerá výrobní zařízení ve státech východního bloku znárodněním (dnes TON a.s.) a během války byla zničena prodejní kancelář ve Vídni. V letech 1945–1953 Georg Thonet, pravnuk zakladatele společnosti Michaela Thoneta, přestavěl kompletně zničená zařízení ve Frankenbergu na severu Hesenska, kde je hlavní sídlo a výrobní závod společnosti Thonet GmbH dodnes.
V roce 1976 byla firma Gebrüder Thonet rozdělena na německou (Gebrüder Thonet) a rakouskou společnost (Thonet Vienna). Obě společnosti jsou na sobě nezávislé. V roce 2006 se společnost Gebrüder Thonet přejmenovává na Thonet GmbH. Přímí potomci Michaela Thoneta v páté a šesté generaci se nadále podílejí na podnikání společnosti jako spolupracovníci a obchodní partneři.
1 Glokalizace je pojem vycházející z kombinace slov globalizace a lokalizace. Popisuje produkty nebo služby, které jsou vyvíjeny a distribuovány globálně a jsou navrhovány tak, aby se přizpůsobily uživateli nebo spotřebiteli na místním trhu. To znamená, že produkt nebo služba může být upravena tak, aby odpovídala místním zákonům a zákaznickým preferencím. Produkt nebo služba, které jsou efektivně glokalizovány, jsou mnohem atraktivnější pro koncového uživatele.
Zdroj: Wikipedia
Foto: autor a archiv výrobce
