Slovenčina
Mezi menší tuzemské firmy zaměřené na zakázkovou výrobu dřevěných podlah patří i společnost Princ parket z Telnice u Brna. „Naší filozofií je dřevo zpracovávat tak, abychom zachovali jeho pozitivní energii a odhalili skrytou krásu a charakter. Abychom zajistili maximální flexibilitu a vysoký standard péče o klienta, vyrábíme každou podlahu na základě individuálních požadavků náročných zákazníků,“ shrnuje do dvou vět základní filozofii rodinné firmy její spoluzakladatel Karel Hrdlička.
Jméno Karla Hrdličky (*1963) si asi většina odborníků z branže spojí s jeho původní firmou CARLO, která se v 90. letech zaměřovala na prodej a servis dřevoobráběcích strojů. Při této hlavní obchodní činnosti začali koncem 90. let také s vývojem a prvními pokusy výroby parket. Po roce 2000 se ale firma v důsledku silné konkurence na trhu s dřevoobráběcími stroji a dalších negativních vlivů dostala do finančních problémů a de facto ukončila svoji činnost. Její aktivity v oblasti prodeje a servisu strojů v roce 2002 převzala nově založená společnost CARBE, která je od roku 2005 v rukou mladšího syna Karla Hrdličky Jakuba (*1985). Vývoj a výrobu parket převzala v roce 2003 další nově založená společnost Princ parket, jejímž majitelem je od roku 2005 starší syn Karla Hrdličky Karel (*1981).
DM: Proč jste se od prodeje strojů přeorientovali na výrobu parket?
K. H.: Cítil jsem v tom velký potenciál. Věděli jsme, že situace v prodeji strojů na té úrovni, na jaké byla v 90. letech, tu nebude napořád a že se trh časem nějak vytříbí, což se také stalo. Ale když děláte pěkné a kvalitní výrobky, tak je můžete úspěšně prodávat i na zahraničních trzích.
DM: Ale proč zrovna parkety?
K. H.: To souvisí s naší původní činností – prodejem strojů pro dřevozpracující průmysl od prvovýroby až po finální zpracování – díky níž jsme se naučili ovládat tyto výrobní technologie de facto až po finální výrobek. Svého času jsme provozovali i pilu na Ukrajině s cílem dospět k nějakému finálnímu výrobku. Nechtěl jsem prodávat pouze materiál nebo polotovary. V té době jsem spolupracoval s odborníky z oblasti výroby parket a tento produkt mě natolik zaujal, že jsem se rozhodl do tohoto oboru proniknout více. Tesařů, truhlářů a nábytkářů bylo již tehdy na trhu značné množství, takže v tomto segmentu jsem možnost uplatnění neviděl. Ale výrobců dřevěných parket zde bylo jen několik a navíc všichni většinou vyráběli podobný sortiment sériovým způsobem a v omezené sortimentní šíři. Proto jsme v tomto segmentu viděli určitou mezeru, kterou bychom mohli vyplnit a nabídnout trhu nový a pro nás lukrativní produkt.
DM: A splnilo to vaše očekávání?
K. H.: Splnilo, ale nebylo to hned. Nějaký čas byla výroba prodělečná, resp. nebyla výdělečná, a musela být dotována z jiných činností. Jak jsem již říkal, nechtěli jsme vyrábět to, co zde již vyráběli jiní, takže jsme vyvíjeli vlastní zcela nové produkty. Tudíž jsme začínali prakticky od nuly, což si vyžadovalo značné investice do technologií a do vývoje. Když s něčím začínáte a navíc se to učíte, musíte neustále investovat, než se dostanete na určitou požadovanou kvalitu a kvantitu, než plně vychytáte všechny výrobní záludnosti a než se to naučíte prodávat.
DM: A již na počátku byla snaha o výrobu luxusního sortimentu?
K. H.: Na počátku byla snaha o výrobu něčeho, co chybí na trhu – kvalitních produktů pro náročné zákazníky. Na trhu tehdy byly převážně parkety, jejichž horní pochozí vrstva byla složena ze tří úzkých lamel. My jsme začali s celistvou lamelou v celé šířce parkety, která tak měla vzhled masivního prkna. Další odlišností byly rozměry. Na trhu standardní šířka parkety byla 200 mm. Ale protože do menších místností jsou vhodnější menší formáty parket a větší formáty parket pro změnu do větších prostor, zavedli jsme několik standardních šířek (120–300 mm) a délek (900–3000 mm) s možností zcela individuálních rozměrů (do šířky 500 mm a délky 15 m) a tvarů na přání zákazníka. Parkety jsou standardně třívrstvé s tloušťkou 15 mm nebo dvouvrstvé s tloušťkou 12 mm a jsou vhodné i na podlahové vytápění.
DM: K zavedení celistvé lamely vás vedly estetické nebo výrobní důvody?
K. H.: V podstatě obojí. Parketa s celistvou horní vrstvou je výrobně jednodušší, protože odpadá celá technologie výroby horní lepené vrstvy z úzkých pásků. Takže bylo zřejmé, že tato technologie i u ostatních výrobců časem vymizí, což se také stalo. V drtivé většině dnes v nabídce dominuje jednolamela.
DM: Na druhou stranu, výhodou trojlamely je to, že díky vyšší výtěžnosti můžete zpracoval i méně kvalitní materiál.
K. H.: To platilo tehdy. Proto také ta výroba na začátku nebyla jednoduchá. Tehdy všichni chtěli jen tzv. klasiku, což je čisté rovnoleté dřevo bez suků a jiných vad. Dnes je to přesně naopak. Rovnoleté a čisté parkety ustoupily a na trhu je nahradily rustikální povrchy představující skutečnou přirozenou krásu dřeva, které vynikají především v současných minimalistických interiérech. Rustikál, to je dřevo se suky, vytmelenými trhlinami, strukturované, kartáčované, příčně řezané, ručně hoblované nebo uměle postařené. Jinými slovy řečeno, dnes prodáváme i to, co jsme ještě před pár lety vyhazovali do odpadu.
DM: A platí to obecně, nebo mají v tomto ohledu různé trhy svoje specifika?
K. H.: Dá se říci, že to platí obecně, i když svá specifika různé trhy samozřejmě mají. Např. rustikální povrchy jsou typické pro alpské regiony (Rakousko, Německo, Švýcarsko). Podobný vkus jako v Německu mají i zákazníci u nás a na Slovensku. My jsme ale trochu limitováni tím, že vyrábíme pouze dubové podlahy, a to v různém provedení a pouze s olejovanou povrchovou úpravou, což odpovídá vkusu právě těchto regionů. Např. ve Skandinávii preferují světlé dřeviny, hlavně BO a SM. Když chce ale někdo naše dubové podlahy, tak jsou to spíše užší subtilnější parkety. Holanďani a Belgičani mají rádi naopak hodně masivní podlahy. To je silná švartna na silné překližce. Podobně i Angličané. Italové odebírají spíše tenčí parkety v provedení Classic, což je čisté dřevo bez suků či jiných vad. To se ale týká hlavně severní Itálie, protože střední a jižní část Itálie, podobně jako třeba Španělsko, obecně inklinuje spíše k lesklým lakovaným povrchům, které my neděláme.
DM: Jakou část vaší produkce vyvážíte a kam?
K. H.: Naše podlahy dodáváme prakticky do celé Evropy. Hlavní zahraniční trhy jsou ale Německo a Švýcarsko, a samozřejmě Slovensko. Bratislava na Slovensku je totéž co Praha v Česku. Jsou to samostatné trhy, které požadují vysoce kvalitní produkty a široký sortiment.
DM: Vraťme se ještě krátce k výrobě. Nezmínili jsme totiž jednu důležitou věc, a to je efektivita vaší zakázkové výroby při značné sortimentní šíři. V čem spočívá?
K. H.: Máme sklad polotovarů se zastoupením všech hlavních materiálů pro nejprodávanější sortimenty, které pak bereme na konkrétní zakázky, čímž výrazně zkracujeme dodací lhůty. Děláme asi šest šířek parket, takže náš skladový sortiment je širší, než např. u firem, které dělají jen dvě šířky apod.
DM: Polotovary nakupujete nebo si je sami vyrábíte?
K. H.: Všechny polotovary nakupujeme od různých dodavatelů. Tzn. jak spodní, resp. středové vrstvy, tak švartny na horní plochy. Nic si nevyrábíme sami. Když jsme začínali, měli jsme i vlastní pořez a sušárnu a některé polotovary jsme si vyráběli sami. Ale to byla cesta špatným směrem. Protože když chcete dělat kvalitní výrobek, tak se musíte plně soustředit na hlídání kvality. A čím je výroba rozsáhlejší, tím náročnější je i hlídání kvality. Daleko jednodušší je hlídání kvality při nakupování hotových polotovarů. Hlavní důraz klademe na vysokou tvarovou a rozměrovou přesnost (kvůli automatizované výrobě) a s tím související vlhkost. Cena je sice také důležitá, ale z tohoto pohledu je až na druhém místě. Jinými slovy řečeno, méně kvalitní polotovary jen kvůli nižší ceně si nemůžeme dovolit kupovat. A proto naše parkety mají prostě svoji cenu, která odpovídá kvalitě výrobku. Zákazníci, kteří se orientují prvořadě na cenu, většinou nepatří mezi naše klienty.
DM: Společnost Princ parket ale nevyrábí pouze podlahy. V poslední době svůj sortiment rozšiřujete i o další interiérové prvky. Co je hlavním důvodem?
K. H.: Začalo to tím, že si zákazníci přáli sladit některé prvky v interiéru s podlahami. Nejdříve to byly schody či schodnice, které jsme začali zákazníkům vyrábět ve stejném provedení jako podlahy. Abychom mohli garantovat stejnou kvalitu jako u podlah, jako jádro používáme třívrstvou smrkovou biodesku, kterou olepíme pohledovými švartnami. V současné době tuto výrobu dále rozšiřujeme o nábytek a nábytkové dílce, jako jsou nábytkové dveře, jídelní stoly apod. Cílem je nabídnout zákazníkovi možnost sladění celého interiéru do jednoho stylu. Jako službu to již delší dobu děláme pro některé firmy, dnes to zavádíme do své standardní nabídky.
Autor: Radomír Čapka
Kontakt: radomir.capka@gmail.com
Foto: autor
