Dřevěná města by mohla ukládat polovinu současných emisí uhlíku cementářského průmyslu

Budovy kolem nás vytvářejí celou třetinu globálních emisí skleníkových plynů. To je zhruba desetkrát více než celosvětový letecký provoz. Jen v Evropě se každý rok postaví přibližně 190 milionů metrů čtverečních bytového prostoru, zejména ve městech, a jeho množství rychle roste tempem téměř jednoho procenta ročně.

Nedávná studie provedená výzkumnými pracovníky na univerzitě v Aaltu a ve Finském institutu pro životní prostředí ukazuje, že přechod na dřevo jako stavební konstrukční materiál by významně snížil dopad stavebních konstrukcí na životní prostředí. Výsledky ukazují, že pokud by 80 % nových obytných budov v Evropě bylo postaveno ze dřeva a dřevo by bylo použito na konstrukce, obklady, povrchy a vybavení domů, všechny tyto budovy by ročně uskladnily 55 milionů tun CO₂. To odpovídá přibližně 47 % ročních emisí evropského cementářského průmyslu.

Studie je založena na rozsáhlé analýze literatury. Na základě 50 případových studií vědci rozdělili budovy do tří skupin podle toho, kolik dřeva používají, a v důsledku toho kolik CO₂ ukládají.

Skupina s nejmenším množstvím dřeva ukládala 100 kg CO₂/m², střední skupina 200 kg a skupina s největším množstvím dřeva 300 kg. Potenciální kapacita pro ukládání uhlíku obecně nesouvisela s typem budovy nebo dřeva, ani s její velikostí; kapacita je spíše založena na počtu a objemu dřeva použitého jako stavební prvky, od nosníků a sloupů po stěny a povrchové úpravy.

Vědci se také podívali na to, jak by Evropa mohla dosáhnout obrovského snížení modelováním cesty k dosažení úrovně 55 milionů tun ročně do roku 2040. Řekněme, že v roce 2020 bylo 10 % nových obytných budov postaveno ze dřeva, z nichž každá uchovávala 100 kg CO₂/m². Podíl dřevostaveb by do roku 2040 musel vzrůst na 80 %. Scénář zároveň vyžaduje přechod k dřevěným budovám, které ukládají ještě více oxidu uhličitého, přičemž více budov spadá do kategorie 200 případně 300 kg CO₂/m².

Energetická účinnost je nejčastěji používaným nástrojem pro měření dopadů budov na životní prostředí. Energetická účinnost však vyžaduje více izolace, efektivní rekuperaci tepla a lepší okna. Ve skutečnosti tak zhruba polovina uhlíkové stopy domů s nulovou spotřebou energie vznikne dříve, než v nich někdo vůbec začne bydlet.

Pokud jde o výrobky ze dřeva, dřevěná budova poskytuje dlouhodobější skladování uhlíku než buničina nebo papír. Podle zjištění studie má dřevěná budova o rozloze 100 m² potenciál pro skladování 10 až 30 tun CO₂. Horní rozsah odpovídá průměrným emisím CO₂ za 10 let.

Zdroj: sciencedaily.com