Povinné kvóty na nábytek?

Asociace českých nábytkářů opět pohotově zareagovala na připravovanou legislativu. Tentokrát se jedná o zdánlivě s naším oborem nesouvisející návrh zákona o potravinách a tabákových výrobcích, kterou do sněmovny předložili poslanci za hnutí ANO.

AČN reaguje na článek „Kvóty na české potraviny jsou zpět. Znamenají zdražení i menší nabídku“, zveřejněný 26.10. na on-line portálu „SEZNAM ZPRÁVY“, podle kterého je na stole návrh zákona ukládající maloobchodům nad 400 m² nabízet nejméně 65 % zboží českého původu. Viz celý článek.

„Nejčerstvější čísla ukazují, že českým výrobcům nábytku se daří dobře, jsou však pod velkým konkurenčním tlakem. V případě, že začne platit pozměňovací návrh zákona, který si klade za cíl zvýšení soběstačnosti Česka v oblasti produkce potravin a stanovuje minimální povinný podíl českých potravin v maloobchodních prodejnách, jejichž rozloha je větší než 400 metrů čtverečních, by podobný zákon určitě uvítali i čeští výrobci nábytku. Jsou to zejména velké nadnárodní řetězce s velkoplošnými prodejnami, které jsou hlavními importéry nábytku do České republiky. Zákon v podobném znění, jako je navržen u českých potravin, by v případě specializovaných řetězců s nábytkem upevnil postavení tradičního průmyslu v České republice,“ říká s jistou dávkou nadsázky Ing. Tomáš Lukeš, tajemník AČN.

Ačkoliv AČN považuje takovou legislativu za zvláštní, tak skutečnost, že se návrh dostává již do druhého čtení v Poslanecké sněmovně ukazuje, že je potřeba jej brát vážně. Argumenty, proč by zákon ukládající kvóty na český nábytek měl platit jsou stejné jako v případě českých potravin. Navíc je zde ovšem velmi významný argument pro stanovení stejných podmínek. AČN se ptá: „Proč by měla mít jedna podnikatelská skupina zvýhodnění oproti druhé? Jsou čeští výrobci potravin důležitější než výrobci nábytku? Je práce zaměstnanců v potravinářských provozech náročnější než v nábytkářských provozech? Je výroba potravin pro ekonomiku země důležitější než výroba nábytku?“ Odpověď je zcela jednoznačná: „Není! Výroba nábytku je stejně důležitá jako výroba automobilů, strojírenských produktů, elektroniky atd. Není tedy žádný důvod zlepšovat podmínky jedné podnikatelské skupině.“