Slovenčina
Dánský design je pojem. Mezi odborníky, ale i v rámci laické veřejnosti je velmi oblíbený a žádaný. Hlavní představitelé tvorby tohoto období dávno rozšířili seznam tzv. klasiků a jejich produkty, které se stále vyrábějí, zdobí nejeden významný ale i privátní interiér. Co je příčinou tohoto úspěchu? Proč je to právě Dánsko, a ne Finsko nebo jiná skandinávská země? Výstava Made in Denmark, Design seit dem Jahre 1900 ve vídeňském muzeu Hofmobiliendepot se pokusila vnést do této problematiky trochu světla.
To není fráze, ale realita. Právě geografická poloha zde nejspíš hraje klíčovou roli. Nedostatek světla ovlivňuje celkovou fyzickou kondici i psychický stav. Přináší potřebu vylepšit tuto situaci pomocí umělých světelných zdrojů, a tak není náhodou, že se právě Dánsko stalo centrem řešení problematiky designu nábytku, ale i svítidel. Ve spolupráci s producenty tak přišla na trh řad výrobků, které se staly v této oblasti ikonami a jsou dodnes žádané.
Dalším důvodem jsou klimatické podmínky. Vedle nedostatku světla tu větší část roku panuje zima. Ovlivňuje chování lidí a omezuje pobyt v exteriéru. Domov je skutečnou oázou uprostřed nevlídné zimy a spotřebitelé pečlivě vybírají zařízení, kterým si svůj domov zpříjemní. Mají přirozený instinkt pro účelné vybavení interiéru a nehledají výstřednosti, ale funkční a estetické produkty z oblasti nábytku a dalších bytových doplňků.
Stolařství zde má dlouholetou tradici. Malá hustota obyvatelstva v celé Skandinávii poněkud zpomalila nástup industrializace. Stále zde dominují malé firmy, kde je samozřejmostí těsná spolupráce designéra s výrobcem. Stoupající životní úroveň a rovnoprávnost žen ovlivňuje vývoj řemesel i průmyslu. Ten se zde začal uplatňovat ve větší míře až na konci 2. světové války, kdy vznikla řada firem s mezinárodním přesahem. Větší průmyslové podniky mohou samozřejmě zavádět náročnější technologie a ruka v ruce s tím kráčí i výzkumná činnost a odborné školství.
Skandinávské země rozvíjejí tradice v různých disciplínách. Zatímco v Dánsku a Finsku je produkce nábytku velmi silně zakotvena, vsadilo Švédsko na objekty ze skla. Přitom nelze zapomenout, že právě v tomto regionu vznikl největší světový obchodní řetězec s nábytkem a bytovými doplňky – firma IKEA. Ta však v poslední době národní tradiční tvorbu oslabuje ve prospěch produkce globálního charakteru (příklad: americký designér Virgil Abloh a jeho současná kolekce pro IKEA). Také by bylo trestuhodné nezmínit geniálního finského architekta Alvara Aalta.
Tradiční truhlářství nijak neomezuje tvůrčí práci designérů a použití nových materiálů jako překližka, vrstvená lamela, ocelová trubka nebo plast. Tradiční řemeslné dílny mohou měnit po generace zažitý sortiment s cílem nabízet široké veřejnosti prostý a vysoce kvalitní nábytek kombinovatelný s ostatním zařízením.
Naprosto dokonalé řemeslné zpracování je samozřejmostí stejně jako až pedantsky vyžadovaná funkce. Dánští tvůrci jsou hnáni touhou po vytvoření funkčního, ale i estetického produktu: nábytku, ale i objektů denní potřeby. Dánský design se stává světovým pojmem, je součástí životního stylu, ale i výrazem národní identity.
Výstava Made in Danmark, design seit dem Jahre 1900 mapuje vývoj dánského designu od začátku století až po současnost. Hlavní důraz klade na 50. a 60. léta, kdy pojem Dánský design způsobil mezinárodní průlom pod názvem „Danish Modern“ jako synonymum pro velmi kvalitní a inovativní řešení. Autoři jako Kaare Klint, Arne Jacobsen, Finn Juhl, Verner Panton nebo Børge Morgensen patří k těm nejrespektovanějším a mnohá jejich díla jsou stále součástí katalogů produktů firem zvučných jmen.
Výstava v Hofmobilienfdepot byla realizována ve spolupráci s muzeem užitého umění Grassi v Lipsku, s německým Vitra design museum a privátními majiteli části exponátů.
Secese jako počátek dějin dánského nábytkového designu
19. století je i ve Skandinávii ponořeno do reinterpretace historických slohů označených společně jako historismus. Ty na přelomu století začíná vytlačovat secese pod místním názvem „Skønvirke“. Secesní tvůrci hledají něco neotřelého, něco, co tu ještě nebylo. Expresívní tvarosloví vycházející z vlivu 2. generace Arts &Crafts v kombinaci s východoasijskými kulturami generuje nové produkty, aniž by slevily cokoliv z funkčnosti a užitné hodnoty. Ty nadále zůstávají prioritami.
K předním představitelům skandinávské secese patří architekt Thorvald Bindesbøll (1846–1908), který se kromě nábytku věnuje také navrhování keramiky, kovových objektů a grafickému designu. Vyvine speciální organické a expresivní tvarosloví, které vytlačí dekory inspirované rostlinnou a živočišnou říší. To se uplatní zejména v keramice navržené pro královskou manufakturu nebo pro firmu P. Ibsens Enke.
Bindesbøll výrazně ovlivní činnost další generace návrhářů, patří k nim zejména Evald Nielsen, Sven Hammershoi nebo Mogens Ballin, který v roce 1899 založí dílnu pro zpracování zinku.
V tomto období se na scéně objeví hnutí, které požaduje jednotu umění a řemesla v čele s malířem, litografem a designérem Johannem Rohdem. Stejně jako Thorvald Bindesbøll nechá se i on inspirovat východní kulturou, ale ve svých realizacích je více zdrženlivý. Aby se mohlo více uplatnit dřevo i stříbro, zřekne se později zcela dekoru.
Směrování k minimalismu je citelné i v oblasti keramiky. Jednoduché tvary jsou dokončeny glazurami se silným barevným akcentem a kovovým efektem. Průlomem v této oblasti je technika malby pod glazurou, která obsadí přelom 19. a 20. století. Produkty firem jako královská manufaktura Royal Koppenhagen nebo Bing & Crondahl slaví úspěch na světové výstavě v Paříži v roce 1900. Royall Koppenhagen se na přelomu století proslaví i skulpturami zvířat, které díky naturalistickému provedení a světlým barvám působí velmi moderně.
Zdroj: tiskové materiály výstavy Made in Denmark, Design seit dem Jahre 1900 ve vídeňském muzeu Hofmobiliendepot
Foto: Dieter Nagel, archiv muzea
