Interzum 2019: Více vystavovatelů i návštěvníků

V termínu 21.–24. 5. 2019 se v Kolíně nad Rýnem konal přední světový veletrh dodavatelů pro výrobu nábytku a interiérový design Interzum, a to s vynikající bilancí. Po čtyři dny tam své novinky, inovace a standardní sortiment prezentovalo 1805 vystavovatelů ze 60 zemí (2017: 1732 vystavovatelů z 59 zemí) na dosud největší výstavní ploše kolem 190 000 m². Silný zahraniční podíl ale nevládl jen na straně vystavovatelů (80 %), ale také na straně návštěvníků. Těch přišlo celkem 74 000 a více než 55 000 z nich přijelo ze zahraničí (ze 151 zemí). Zahraniční podíl tak vzrostl na cca 75 % (2017: 73 %). „Zřetelně jsme překročili náš cíl pokořit hranici 70 000 návštěvníků,“ konstatoval Gerald Böse, generální ředitel společnosti Koelnmesse.

Interzum v číslech

Podle katalogu vystavovatelů se letošního ročníku veletrhu Interzum zúčastnilo 351 německých vystavovatelů (2017: 368). Ze zahraničí přijelo 1454 firem. Největší zastoupení z nich měla Itálie – 332 vystavovatelů (předloni 362), dále Turecko 163 (135), Čína 162 (187), USA 79 (50), Hong Kong 78 (74), Španělsko 67 (66), Tchaj-wan 60 (61) a Polsko 48 (52). Z České republiky se zaregistrovalo 7 firem (předloni 6) a ze Slovenska 2 (1).

Výrazně vzrostla návštěvnost veletrhu, a to z předloňských 69 000 na letošních 74 000, což je o více než 7 %. Od roku 2015 se přitom počet odborných návštěvníků zvýšil o zhruba 28 %. Kromě návštěvníků z Německa jich z evropských zemí přijelo nejvíce z Itálie, Francie, Španělska, Polska, Nizozemska a Velké Británie. Významně více návštěvníků přijelo z Asie (+ 22 %), zejména z Číny (+ 48 %), dále ze Střední a Jižní Ameriky (+ 24 %), východní Evropy (+ 21 %) a Severní Ameriky (+ 7 %).

Hlavní trendy

Technika a emoce: rozmanitost povrchů
Význam „materiálové dimenze“ designu roste, a proto se pozornost soustřeďuje na povrchy – což byl jednoznačný trend letošního ročníku Interzum. Spotřebitelé očekávají, že jejich životní prostředí nejenže bude vypadat dobře, ale také se v něm budou cítit dobře. Výrobci nábytku na tento požadavek mohou zareagovat atraktivními povrchy. Designové trendy v této oblasti se řídí jak technologickým vývojem, tak emocionálními vjemy. Jinými slovy řečeno, současná úroveň aplikačních technologií umožňuje vytvářet povrchy, které např. v kategorii imitací již téměř zcela stírají rozdíl mezi imitací a originálem – a to jak po stránce vizuální, tak po stránce haptické. Rozmanitost nových dekorů a povrchů je téměř neomezená, od extrémně matné až po téměř dokonalý vysoký lesk, a to jak v oblasti laminátů a podobných dokončovacích materiálů, tak v oblasti nátěrových hmot. Digitální tisk umožňuje jedinečné vzory s 3D efektem, povrchy se soft-touch nebo anti-fingerprint efektem zajišťují vynikající vzhled a trvalý dojem. Významnou roli v této oblasti hrají rovněž super matné povrchy založené na nových nanotechnologiích, které se kromě obou zmíněných efektů vyznačují také vysokou odolností proti poškrábání (resp. snadnou opravitelností takových defektů) a znečistění potravinami či nápoji – včetně kečupu, červeného vína apod. Stručně řečeno: v kategorii materiálů vládla snaha nabídnout nejen obrovskou rozmanitost po stránce vzhledu, ale také vysokou funkčnost povrchů.

Reprodukce přírody: pocit v souladu s pohledem
Reprodukované materiály jsou obzvláště oblíbené u laminovaných povrchů. Dlouhotrvající trend napodobování vzhledu různých druhů dřevin nevykazuje zatím žádné známky zpomalení a objevuje se v mnoha různých formách. Výrobci, jako např. Egger, Pfleiderer či Renolit, reagují na aktuální poptávku po nápadných, rustikálních dřevech s novým povrchem synchronizovaných pórů se vzhledem starého nebo drásaného dřeva. Technologie synchronizovaných pórů znamená, že ražba (reliéf) je synchronizovaná s obrazem, takže póry, resp. vystouplá vlákna, jsou díky tomu v povrchu vytlačené přesně v místech, jako na povrchu skutečného dřeva. Umělý povrch tak získává identickou podobu přírodního dřeva, a to nejen na pohled, ale i na dotek.

V oblasti digitálních reprodukcí roste také vliv věrných „napodobenin“ mramoru, žuly, břidlice a dalších minerálů, a to hlavně s přirozeným matným povrchem, který může být jak hladký, tak reliéfní – zvyšující pocit „přirozenosti“.

Materiály a komponenty šetrné k životnímu prostředí
Udržitelnost je globálním megatrendem, který zůstává aktuální i budoucí výzvou pro oblast výroby nábytku a interiérového designu. Spotřebitelé chtějí, aby interiérový design jejich domovů byl co nejvíce bez škodlivých látek a mnozí se také snaží minimalizovat své ekologické stopy. Ekologicky šetrné materiály a komponenty nábytku byly proto pro mnohé vystavovatele letošního ročníku Interzum klíčovým bodem zájmu. Např. společnost Swiss Krono představila první dřevotřískovou desku na světě, která splňuje nejpřísnější požadavky na kvalitu vnitřního ovzduší.

Jako obnovitelný, uhlíkově neutrální recyklovatelný materiál hraje dřevo významnou roli v lehkých nábytkových konstrukcích. Rakouský výrobce překližek Sperrholzwerk Schweitzer v Kolíně nad Rýnem představil aerowood^® – panel, který je efektivní z hlediska zdrojů, velmi lehký a dostupný v jakýchkoliv rozměrech. Jedná se o překližku, jejíž vrstvy tvoří křížově orientované listy „vlnité“ dýhy. Sám výrobce nový materiál popisuje jako „lehkou desku vyrobenou ze dřeva a vzduchu“, přičemž vzduch tvoří téměř 30 % objemu desky. Podle funkčních požadavků je panel vyráběn ve dvou variantách:
•    Light – jednotlivé vrstvy v jádru jsou orientovány rovnoběžně s povrchem. Tato struktura poskytuje vysokou pevnost v ohybu.
•    Compact – jednotlivé vrstvy v jádru jsou orientovány kolmo k povrchovým vrstvám. Deska je navržena zejména pro vysoce kompaktní požadavky, jako jsou např. stavební aplikace. Vyznačuje se vysokým tlakovým zatížením a velmi dobrým rozložením síly.

„Příroda je tady“ byl slogan portugalské společnosti Proadec, která na veletrhu představila nezvykle pojatý environmentální přístup k řešení interiéru, kde hlavní roli hrál korek. Přírodní korek byl použit jako povrchový materiál pro veškerý přítomný nábytek, včetně nábytku čalouněného. Tzv. korková kůže zde byla použita jako potahový materiál.

Italská společnost Arpa Industriale představila nové jádro pro HPL lamináty s názvem Bloom. Standardní jádra HPL laminátů tvoří několik vrstev papíru a termosetická pryskyřice založená na fenolu. Bloom je nová technologie založená na využití ligninu, druhého nejhojnějšího přírodního polymeru na světě po celulóze, který je definován jako pojivo, držící dřevní vlákna pohromadě. Tato nová technologie významně snižuje množství fenolu obsaženého v pryskyřici, a to až o 50 %.

Další klíčovou oblastí na Interzum byly plasty na bázi biomasy, které v řadě nábytkových aplikací nahrazovaly běžné plasty vyráběné z fosilních zdrojů, např. kabelové průchodky pro pracovní stoly. Mezi vystavovateli zaměřenými majoritně na udržitelnost zdrojů nechyběl ani rakouský výrobce Organoid se svými přírodními povrchy vyrobenými ze sena nebo mechu – tentokrát v kombinaci s upcyklovanými kameny Swarovski.

Adaptabilní řešení: individualizace je nový standard
Tématem, které probíhalo prezentacemi vystavovatelů napříč celým veletrhem byl megatrend individualizace. Touha po řešeních, která jsou maximálně individuálně přizpůsobená, mění očekávání spotřebitelů ohledně jejich života a domova. Tato změna přiměla mnoho vystavovatelů, aby představili nové výrobky, které umožňují přizpůsobení interiérů osobním požadavkům. S tím souvisí jak již zmíněné trendy v oblasti povrchů, tak následující trendy v kování a komponentech.

Nová otevřenost: sloučení obytných světů
Hranice mezi různými oblastmi domova se již nějakou dobu vytrácí. Zvyšující se plynulost přechodů má vliv na systémy, kování a osvětlení. Mnoho vystavovatelů se na Interzum 2019 zaměřilo na flexibilní designové prvky, které jsou základem konzistentní domácí architektury. Jedním z příkladů tohoto trendu je nový systém Schüco Openstyle, který umožňuje flexibilně propojit a/nebo rozdělit prostory podle požadavků a aktuální životní situace.

Trend spojování kuchyňských, jídelních a obývacích prostor vyžaduje inteligentní řešení, jak skrýt funkční prostory, které se právě nepoužívají, jako jsou kuchyně nebo domácí kanceláře. Systémy skládacích či posuvných dveří umožňující plné uzavření/otevření prostoru prezentovala řada firem. Jedním z nich je např. Pocket system (kapsový systém) společnosti Blum, který firma představila již na minulém Interzum jako koncept. Dveře s jednoduchými nebo zdvojenými skládacími křídly do výšky až 2500 mm, které uzavírají funkční prostor, se při otevření složí a zasunou do úzkého pouzdra (kapsy) umístěného na boku nábytku, resp. uzavíraného prostoru.

Umění vynechání: stále neviditelnější komponenty
Zvyšování flexibility a multifunkčnosti nábytku jde ruku v ruce s rostoucími standardy pro navrhování technických řešení. Pohybové systémy zlepšují celkový design nábytku. V této souvislosti hraje významnou roli i miniaturizace kování a komponentů, jako jsou ovládací a osvětlovací prvky.

Německý start-up Ambigence využil letošní Interzum k představení zcela nové produktové kategorie. Vychází z jednoduchého principu: namísto toho, aby byly vidět nábytkový dílec a kování jako dva samostatné komponenty, jsou koncipovány jako jeden celek. „Nábytek je osvobozen od omezování kováním integrací funkcí do prostoru uvnitř nábytkového dílce,“ vysvětluje Norbert Poppenborg, ředitel marketingu a rozvoje obchodu.

Svoji vizi koupelny budoucnosti představila společnost Rehau. Hlavním prvkem byla „neviditelná“ sprchová baterie, kompletně zabudovaná ve stěně. K ovládání sloužily optické senzory v podobě úzkých, téměř neviditelných linek v mramorové stěně. Senzorem v podobě svislé linky se ovládalo pouštění vody (tahem prstu jako na dotykovém displeji), senzorem v podobě nedokončeného kruhu se ovládala teplota vody. Pro lepší představivost návštěvníků stánku Rehau tvořily pomyslné senzory RGB LED pásky, které červeným a modrým světlem simulovaly jednak intenzitu proudu vody a jednak její teplotu. Neviditelná baterie kromě estetického efektu a uživatelského komfortu zdůraznila také bezpečnostní a hygienické hledisko vybavení koupelny.

Micro living: větší pohodlí v omezeném prostoru
Dalším globálním problémem, na který mnoho vystavovatelů letošního Interzumu reagovalo, je rostoucí urbanizace. S rostoucím stěhováním obyvatel do měst je k dispozici stále méně životního prostoru, zejména ve velkých městských aglomeracích, a v důsledku toho stoupá nájemné a ceny bytů. Tento trend volá po optimálním využití dostupné podlahové plochy a po komponentech k zajištění většího prostoru na metr čtvereční. Takové řešení nabídla např. městská „chytrá“ kuchyň Kesseböhmer, která byla konkrétní ukázkou toho, jak lze i malou kuchyňku na půdorysu pouhých 6 m2 naplánovat praktickým a uživatelsky příjemným způsobem s využitím „inteligentního“ kování.

V rámci speciálních prezentací, které byly součástí projektu Tiny Spaces – Bydlení v kompaktních bytech, představily např. společnosti Blum a Hettich vlastní koncepci řešení „mikrobytu“ a poukázaly tím na obrovský rozvojový potenciál, který zintenzivňuje nedostatek obytných prostor. Upozornily rovněž na to, že často není třeba vymýšlet nové systémy, ale pouze vhodným způsobem použít stávající kování a funkční systémy, které mají ve své standardní nabídce.

Umělá inteligence: ovládání nábytku hlasem
Smart home neboli chytré domácnosti a s tím související „chytrý nábytek“ již není sci-fi tématem prezentovaným v podobě futuristických vizí a vizualizací, ale stává se „realitou všedních dnů“. Vystavovatelé především na příkladech kuchyní představili řešení, kdy můžeme většinu funkčních prvků nábytku ovládat pomocí umělé inteligence hlasovými povely.

Jednotlivým trendům a novým materiálům se budeme věnovat detailněji v samostatných článcích v příštích vydáních Dřevařského magazínu.

Autor: Radomír Čapka
Kontakt: radomir.capka@gmail.com
Foto: archiv autora