materiály

Odpad je synonymem pro moderní bio materiál

Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

Sedět na mořské trávě, odpadu z brambor nebo listí? To vše je možné s novými bio materiály pro výrobu židlí. Designéři objevují přírodu jako zdroj inspirace a vytvářejí klasický sedací nábytek se „zelenými“ kritérii. Židle je pro každého návrháře velkou výzvou. Sedací nábytek vždy představoval objekt pro inovace – jen si vzpomeňte na konzolové židle z Bauhausu nebo na plastové židle z 60. let. Jejich průkopnické tvary a materiály často předběhly svou dobu a zároveň odrážejí společenské trendy. Také současné modely nesou zřetelné znaky těchto proudů ve způsobu, v jakém zdůrazňují udržitelný design.

Letošní veletrh Interzum nabídl od 16. do 19. května 2017 ve speciálně vyhrazeném prostoru v hale 4.2 pod heslem „Cirkulární myšlení“ přehlídku udržitel­ných materiálů vyrobených z různých druhů odpadu.

Při hledání zdroje udržujících materiálů dnes designéři jako zdroj inspirace obje­vují přírodní materiály. Zjevně nepotřebné odpadní produkty jsou zpracovávány na prvotní a recyklovatelné materiály pro nové využití. Mnozí návrháři experimenují s rostlinným odpadem a podobnými organickými zbytky. Zkouší velmi neob­vyklé zdroje surovin pro výrobu bioplastů – např. pro skořepiny sedadel židlí. Na rozdíl od konvenčních materiálů nabízejí tyto bio materiály zásadní výhody: suroviny jsou volně k dispozici ve velkém množství a mohou být trvale využívány. Vezměte si například mořskou trávu. Tisíce tun kvetoucích rostlin je vyplaveno na pobřeží. Designérka Carolin Pertsch tento materiál použila k vytvoření své stoličky Zostera. Rostlinný odpad, který by jinak skončil na skládce, je používán jako bioplast pro výrobu sedadla stoličky.

Jarrell Goh ze Singapuru zvolil podobný přístup se svojí Bramborovou stoličkou (Potato Stool), jejíž sedák je vyroben z lisovaného průmyslového odpadu z brambor. Vysušené zbytky potravin (kromě brambor také rýže nebo zeleniny) použil jako základní materiál, škrobové květy jako cement a zpracované mléko jako plnič.

Holandská designérka Christien Meindertsma vytvořila židli Flax („len“) ze lnu a plastu vyrobeného z kyseliny polymléčné (PLA). Oceněný sedací nábytek je plně biologicky odbouratelný a dokazuje, že požadavek na ekodesign může být velmi elegantní. Materiál se skládá ze 4 vrstev lněné tkaniny a 5 vrstev lněné plsti – ve všech případech s obsahem PLA vláken. Soubor se pak lisuje ve vyhřívané formě, čímž dojte k roztavení termoplastického PLA a k jeho prolnutí s lněnými vlákny v celém průřezu mate­riálu. Po zchladnutí vznikne tvrdý a pevný kompozit.

Jedním z nejnovějších projektů, které přijaly tyto myšlenky, je židle Beleaf od slovenského návrháře Šimona Kerna. Ten při vývoji židle používá směs spadaného listí a bio pryskyřice vyrobené ze zbytků rostlinného potravinářského oleje. Dokazuje, jako ostatní zde zmíněné produkty, že neexistuje nic takového jako odpad – místo toho je to pouze nový materiál pro navrhování a tvorbu nových výrobků.

Mezi další zajímavé „zelené“ exponáty patřily např. dva plošné materiály uplatnitelné v nábytkářském průmyslu. Inovativní sendvičovou desku vytvořili v institutu pro životní prostředí, bezpečné a energetické technologie Fraunhofer UMSICHT. Hybridní panel tvoří jádro z lehké pěny (bioplast derivovaný z celulózy), kterým nahradili standardně pou­žívaný pěnový polystyren, a vnější vrstvy s vysokou hustotou (slisované částice dřeva – princip DTD). Jednotlivé vrstvy k sobě nejsou lepené, sendvič vzniká přímým vypěněním jádra mezi oběma vnějšími vrstvami.

Druhým materiálem, který zde prezentovala německá společnost Gercona, jsou desky z Resysty. Resysta je 100 % vodě odolný materiál, který tím pádem nebobtná ani nepraská a je použitelný v exteriéru i v interiéru. Jak vzhledově, tak na dotek je podobný dřevu. Desky mohou být používány s povrchovou úpravou nebo bez ní a opracovávány na standardních dřevoobráběcích strojích, spojovány vruty či hřebíky a lepeny lepidly na PUR bázi. Boční plochy (hrany) mohou být po opracování pouze začištěny – ne­musí se olepovat. Resysta je vyrobena ze tří základních surovin v poměru: 60 % rýžových slupek, 22 % kamenné soli a 18 % minerálního oleje.

Autor: Radomír Čapka
Kontakt: radomir.capka@gmail.com
Foto: archiv autora

Uložiť

Uložiť

Uložiť

Uložiť

Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

Nastaviť odber noviniek

Please enable the javascript to submit this form

sk_SKSlovenčina