aktuality

Rozdíly v evidenci vytěženého dříví a výstupech NIL jsou způsobené odlišnou metodiku měření

Ostermann
Ostermann
Ostermann
Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

Les1V České republice se ročně vytěží průměrně 16 milionů m3 dříví, z toho více než polovina ve státních lesích. Lesníci z celé Evropy využívají pro měření vytěženého dříví jinou metodiku, než jakou použil Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v loni zveřejněné Národní inventarizaci lesů (NIL). Proto se údaje liší.

Toto vysvětlení, jako reakci na článek Hospodářských novin ze dne 10. 1. 2017 pod titulkem „Lesníci po inventarizaci Lesů pátrají, kam zmizely miliony kubíků dřeva“, zveřejnil státní podnik Lesy ČR. Podle tohoto vysvětlení metodika použitá v dokumentu NIL pracuje se statistickými daty a snaží se modelově rekonstruovat zásoby či těžby dříví za poslední desetiletí. Lesníci však postupují jiným způsobem. Fyzicky měří každý kus či hráně dříví. Rozdíl v datech NIL a statistikou vykázané těžené hmoty je tedy vysvětlitelný diametrálně odlišnou metodikou měření.

„Dobereme se vždy k rozdílným výsledkům, které se od sebe mohou lišit řádově až o desítky procent,“ uvádí generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád. Každá zvolená metodika si s sebou navíc nese určitou statistickou pravděpodobnost chyby ve výsledku. Jde také o to, jakým účelům má daná metodika sloužit. V NIL se zpětně zjišťoval objem vytěžené dřevní hmoty, která již v lese není a nelze ji tedy fyzicky změřit. Jde spíše o modelování pravděpodobného stavu před těžbou, což má ukázat trendy mezi jednotlivými cykly národní inventarizace lesů, jež se opakují po dekádách.

„Účelem inventarizací není a nemůže být v desetiletém horizontu přesně zpětně dovodit těžbu dřeva v jednotlivých letech. Takto to nefunguje v žádném státě Evropy, kde se s inventarizací pracuje,“ pokračuje Daniel Szórád. V Německu či ve Švýcarsku má inventarizace lesů delší tradici než v ČR. I přesto jsou tam znatelné rozdíly mezi objemem dříví zjištěným v rámci NIL a skutečně vykázaným. Ve Švýcarsku představuje rozdíl 15 %, v Německu 25 % a v Rumunsku 30 %, zatímco prezentovaný rozdíl v ČR činí v průměru 20 %. Žádný z těchto států neinterpretuje zjištěné rozdíly jako důsledek krádeží dříví, ale využívá ho pro posuzování trendů mezi jednotlivými cykly inventarizací.

Rozdíly ve výstupech NIL a vlastní evidencí zaznamenali také další zástupci vlastníků lesů v zemi. „Pro měření vytěženého dříví používáme ověřené metody praktikované v celé Evropě. Metody měření dříví nastojato i měření pokácených sortimentů se vlivem pokroku technického vybavení dále zpřesňují. Komu jinému by mělo více záležet na tom, jaký objem dříví se skutečně vytěží, než soukromým vlastníkům lesa. Tak velké rozdíly, jaké uvádí NIL, bychom museli okamžitě zaznamenat, například na čerstvých pařezech nebo holých, vytěžených plochách. Nic takového ale neregistrujeme,“ říká František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR. Podle ředitele Vojenských lesů a statků ČR Josefa Vojáčka je v České republice navíc zaveden na základě nařízení Evropské unie systém náležité péče. „Podle něj je možné dohledat nelegální dřevo uváděné na trh. Nic takového jsme ale nezaznamenali,“ doplnil.

Zdroj: Lesy ČR

Ilustrační foto

Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

Nastaviť odber noviniek

Please enable the javascript to submit this form

sk_SKSlovenčina
cs_CZČeština sk_SKSlovenčina