aktuality

Lesníci pátrají, kam z českých lesů zmizely miliony kubíků dřeva

Aparatea728x90-drevmag-12-2021-aparatea-banner.gif
Aparatea350x90-anim
Aparatea728x90-drevmag-12-2021-aparatea-banner.gif
Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

Lesni prace1Těžba dřeva v českých lesích byla v posledních 10 letech ročně zhruba o necelé 4 miliony kubíků dřeva vyšší, než uvádějí přímo majitelé. Mezi nimi například největší organizace Lesy České republiky (LČR). Informaci zveřejnily Hospodářské noviny.

Rozpor mezi skutečností a vykazovanými údaji zjistili lesníci, kteří už před 16 lety začali po vzoru západních zemí s nákladným projektem, kterému se říká Národní inventarizace lesů (NIL). Ústav pro hospodářskou úpravu lesů z Brandýsa nad Labem začal v roce 2001 počítat, kolik lesů vlastně máme, zjišťoval stav a mapoval jejich těžbu. A právě ohledně těžby letos přinesl zarážející čísla.

Celková průměrná roční těžba podle NIL dosahuje necelých 20 milionů kubíků dřeva, podle vlastníků a údajů Českého statistického úřadu však jen téměř 16 milionů. Lesníci nyní zjišťují, jak mohl rozpor ve výši zhruba pětiny roční těžby, v dnešních cenách asi za 6 miliard korun ročně, vzniknout. Odborníci v oboru včetně některých lesníků považují za hlavní příčinu ztráty krádeže, neohlášené těžby i systém, kdy zejména LČR nechávají ve svých lesích těžit externí firmy, které jsou podle nich pod minimální kontrolou. Vliv šedé ekonomiky připouští i šéf ústavu, který průzkum prováděl. Ten ale připisuje hlavní vliv odlišné metodice měření.

„Rozdíl mezi roční těžbou u Lesů ČR zjištěnou inventarizací a roční těžbou vykázanou v evidenci činí 1,41 milionu kubíků dřeva, u ostatních vlastníků je to 2,41 milionu,“ uvedl ředitel brandýského ústavu Jaromír Vašíček, který je zároveň předsedou dozorčí rady Lesů ČR. Dozorčí rada proto managementu LČR nařídila připravit během letošního roku zprávu, která by rozpor objasnila.

Sám Vašíček předpokládá tři hlavní důvody odlišných výsledků. „Prvním je odlišná metoda zjišťování údajů v terénu a jejich vyhodnocování,“ uvedl Vašíček, který si však stojí za tím, že metodika jeho ústavu je přesná. Vědci prý navíc měřili skutečně vytěžený objem dřeva v lese, zatímco údaje od vlastníků jsou prý blíže spíš dříví uvedenému na trh. „A nezastírejme, patří sem pravděpodobně i krádeže a podíl takzvané šedé ekonomiky,“ dodal s narážkou na obchod se dřevem, které se vytěží a prodá, ale nevykáže.

Velké rozdíly mezi výsledky však podle Vašíčka vznikly i v dalších zemích, kde inventarizaci prováděli podobně. Rozdíly mezi těžbou zjištěnou analýzou a skutečností podle něho činily 14 % ve Švýcarsku, 25 % v Německu a 30 % v Rumunsku. I tady však může dřevo z lesa mizet nelegálně. Právě Rumunsko s největším rozdílem je zemí, která je těžbami načerno vyhlášená.

V roce 2012 kritizovala zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu hospodaření Lesů ČR, a to včetně systému těžby externími firmami. Na jeho nepřehlednost a špatnou kontrolu těžby vytrvale poukazují ekologické organizace i někteří bývalí nebo současní pracovníci firmy. Ti se nyní přiklání k tomu, že významná část dřeva z lesů, a samozřejmě nejen státního podniku, zmizela kvůli krádežím a černým těžbám. „Těch případů je mnoho. U LČR i soukromých vlastníků. Je spousta firem, které se nelegálními těžbami živí, existuje řada pil, které mnoho zakázek neevidují. Vlastníků, kteří přijdou do lesa a mají místo stromů mýtinu, je také dost,“ řekl Hospodářským novinám lesník z Čech, který kvůli své práci u Lesů ČR nechtěl zveřejnit své jméno, redakce HN však jeho identitu zná.

Podle ekologů z Hnutí Duha je chybou, že LČR dávají v konkrétním revíru právo těžit dřevo a zároveň ho také prodávat jediné firmě. „Velká část zjištěného manka je daná tím, že objem dřeva po pokácení neměří správci lesů − pracovníci Lesů ČR, ale sama firma, která ho vytěží a pak i prodá. LČR pak zpětně vykazují, kolik dřeva vytěžily. Revírníci dělají jen namátkové kontroly a ani ty v praxi často nestíhají provádět. Velikost revírů to prostě neumožňuje,“ uvedl expert hnutí Jaromír Bláha.

„Soukromí vlastníci mají ten rozdíl ještě větší. Vliv těžeb prováděných externími firmami tedy nemůže být velký,“ hájí ředitel LČR Daniel Szórád model, který si na ministrovi zemědělství Ivanu Fuksovi z ODS vylobbovaly velké těžařské firmy v roce 2011 a následující ministři jej nechávají běžet dodnes.

Ilustrační foto

Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

Nastaviť odber noviniek

Please enable the javascript to submit this form

sk_SKSlovenčina