Zásoby suroviny se musí zvýšit

Za výsledky jednotlivých podniků stojí vždy rozdílná filozofie, strategie a rozhodnutí managementu. To platí zejména tehdy, když je možné důsledky těchto rozhodnutí posoudit až po dlouhé době a rodinné firmy, které jsou pro rakouský dřevařský průmysl typické, ne vždy jednají „podle učebnice“.

Christoph Kulterer, šéf Rakouského pilařského a dřevařského průmyslu, se vyjadřuje k některým specifickým problémům a rámcovým podmínkám obchodu s dřívím v Evropě:


Středoevropské pilařské závody se potýkají s celosvětově nejvyššími cenami kulatiny

Těžba v Rakousku nestačí pokrývat spotřebu suroviny, kulatina se musí minimálně z jedné třetiny dovážet. Podle expertů je v Rakousku reálně možný objem těžby mezi 20 – 22 miliony m³ (b.k.) ročně při zachování zásad trvalé udržitelnosti. V roce 2013 bylo například vytěženo pouze 17,4 milionů m³. Je třeba vycházet z toho, že objem těžby zůstává v podstatě nezměněn, s výjimkou kalamitních let, kdy těžba přesáhla roční průměr. Je možné objem těžby a potažmo zásob suroviny zvýšit? Zdá se, že vysoké ceny kulatiny nenabízejí potřebnou motivaci pro zvýšení těžby, naopak, s ohlédnutím na poslední roky působí spíše kontraproduktivně. Zvýšený zisk díky vyšším cenám vedl ke snížení objemu těžby, současně se zvýšila dřevní zásoba v Rakousku na 1130 milionů m³. Na další zvyšování zásob se však pohlíží dost kriticky. Nabídku suroviny totiž významně redukuje narůstající energetické využití dříví doma i v zahraničí. Nízká nabídka kulatiny a konkurence ve střední Evropě pak nutně vedou k celosvětově nejvyšším cenám. Nemáme žádnou šanci udržet krok s Kanadou, USA i Ruskem, které nabízejí téměř až o 50 % nižší ceny suroviny.

Vysoké ceny kulatiny snižují výnosy z exportu

Rakousko jako jeden z celosvětově největších vývozců řeziva zaznamenává v poslední době zvýšenou potřebu dovozu, a to zjevně zhoršuje jeho obchodní bilanci. Konkurenceschopnost pilařského průmyslu a dalších stupňů zpracovatelského řetězce citelně vázne. Ani konjunkturní program „Holzbau als Beitrag zum Klimaschutz“ (Dřevěné stavby jako přínos k ochraně životního prostředí) zatím příliš nepřispěl ke zlepšení. Rakouský dřevařský průmysl trpí nedostatkem ekologických technických postupů výroby a také nedostatečnou podporou trvale udržitelných stavebních materiálů ve srovnání s praxí v některých dalších zemích.

Změna trendu v roce 2013 dokazuje schopnost přizpůsobit se podmínkám


Pozitivní obrat trendu v roce 2013 je důkazem toho, že reakce na dramatickou změnu rámcových podmínek byla přínosná a rakouský dřevařský průmysl je schopen se rychle přizpůsobit změně situace. Podařilo se zmírnit pomyslné „nůžky“ mezi cenami řeziva a kulatiny a také snížit závislost na jednom hlavním odbytovém trhu (Itálie) rozšířením o další destinace. Řada firem zintenzívnila využití suroviny, navýšila vlastní kapitál a provedla další kroky, které přispějí ke konkurenceschopnosti.

Konstantní počet zaměstnanců

Dřevařský průmysl zahrnuje většinou rodinné podniky, které mají tradičně vysokou zodpovědnost vůči svým zaměstnancům. Udržování personálního stavu odpovídá filozofii zodpovědné firmy. Tradičně jen velmi málo kolísá počet zaměstnanců a i při nárůstu produktivity zůstává personální stav v uplynulém desetiletí téměř nezměněn.

Požadavky Odborného svazu dřevařského průmyslu

Pracovní skupina Odborného svazu dřevařského průmyslu stanovila následující požadavky, které by mohly významně přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti branže:

• Disponibilnost suroviny: žádné další netěžební zóny v lokalitách hospodářského lesa
• Posílení konkurenceschopnosti lesnictví a podpora těžby
• Přizpůsobení těžby přírůstu (hranice trvalé udržitelnosti)
• Participace dřevařského průmyslu na strategických plánech Rakouských spolkových lesů (ÖBf)
• Žádná další podpora nových velkoprojektů s vysokou spotřebou energetické suroviny
• Program konjunktury „Dřevěné stavby“: generální podpora staveb vícepodlažních dřevěných budov zejména v oblasti veřejných staveb
• Zjednodušení a harmonizace stavebně technických nařízení a podpora dřeva jako suroviny v konkurenci ostatních materiálů
• Podpora trvale udržitelných stavebních materiálů ve veřejném sektoru
• Zlepšení podmínek logistiky a transportu

Zdroj: www.timber-online.net