Slovenčina
S dvouletým zpožděním se v září v Česku rozjede lokální varianta kurzarbeitu. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) rozdělí mezi firmy, které splní poměrně tvrdá kritéria, do konce příštího roku 800 milionů korun, převážně z evropských fondů.
Především malým a středním podnikům by tato finanční podpora mohla pomoci při krátkodobém výpadku zakázek. A zároveň by měla udržet nižší míru nezaměstnanosti. Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) by projekt mohl zachránit přes 6000 pracovních míst.
Program s pracovním názvem „český kurzarbeit“ spustí MPSV v září. Má hodit záchranný kruh českým firmám v krizi, které se tři měsíce v řadě (v meziročním srovnání) potýkají s poklesem výroby o 20 – 60 %.
Program bude fungovat na principu rekvalifikace, kdy nadbyteční zaměstnanci nezůstanou doma, ale projdou rekvalifikací, aby mohli nastoupit do práce na jinou pozici. Pracovat budou jeden až tři dny v týdnu, zbytek času se budou vzdělávat.
Na tyto peníze však dosáhnou pouze firmy, které se ocitly v problémech krátkodobě. Stát totiž bude vyplácet peníze jenom půl roku.
„Musí to být firma, která má přechodné potíže, nikoli trvalé. Musí mít naději, že zakázky zase získá a výrobu obnoví. Posuzování bude podobné, jako když banka řeší, komu dát úvěr,“ říká náměstek ministra práce a sociálních věcí Karel Machotka.
Právě tyto podmínky a odchylka od německého modelu kurzarbeitu ale vyvolává u průmyslu obavy, zda osm set milionů korun z evropských fondů přinese reálný užitek pro český průmysl a ekonomiku.
„Program se od původního plánu odchýlil natolik, že se nejedná o klasický kurzarbeit,“ říká člen představenstva ocelárny ArcelorMittal Jan Rafaj a dodává: „Mrzí mě, že je program ministerstvem práce prezentován jako jakási podpora firem. Když ale tento model připravovali v Německu, chtěli ušetřit hlavně veřejné finance.“
Zatímco se český kurzarbeit chystá zaměstnance rekvalifikovat, německý jim zkracuje pracovní úvazek. Základem je dohoda mezi zaměstnavateli, státem a odbory. Německé firmy se na projektu podílely finančně ze 40 %, zbylých 60 % kryl stát. Díky tomu se Němcům podařilo udržet relativně nízkou míru nezaměstnanosti během nejtěžšího období krize, zvlášť v technických profesích.
Přes veškeré výhrady se většina průmyslníků shoduje, že i tato verze podpory může být užitečná.
Výrazně negativně se k projektu staví majitel skupiny Jablotron Dalibor Dědek. Podle něj stát není schopen vytvořit stejné podmínky, které panují v Německu. Už jen proto, že na to nemá dostatečný kapitál.
„Evropské fondy tvoříme my. Jestli se nechceme dostat na úroveň Řecka, musíme se zamyslet, jestli chceme tímto způsobem český průmysl financovat. Zdravé firmy si v současné ekonomické situaci poradí. Firmy na pokraji krachu nemá cenu dotovat,“ tvrdí Dědek.
