Slovenčina
Až 40 % zaměstnanců neváhá porušit pravidla etického chování, pokud jim z toho plyne osobní prospěch. Nejčastějšími prohřešky jsou krádeže nápadů kolegů a zneužívání firemních věcí. Vyplynulo to z analýzy společnosti Zaměstnanci.com, která zkoumala psychologický profil více než 100.000 respondentů, jejichž odpovědi byly zpracovány mezi lety 2007 až 2011.Neetickému chování zaměstnanců často nahrává chování manažerů, kteří k neférovému jednání přistupují laxně a tlačí na pracovní výkon za každou cenu. „Modelovou situací je, že manažer prezentuje nápady svých podřízených jako svoje vlastní. Dalším běžným přestupkem proti etice je používání firemních věcí pro soukromé účely počínaje telefonem, počítačem či kopírkou a kancelářskými potřebami až po služební automobil,“ doplnil Filip Brodan, ředitel společnosti Zaměstnanci.com. Podle Brodana stojí za neetickým jednáním především velký stres a represe ze strany firem.
Právě výhružky a tresty totiž české společnosti často využívají. „Pokud manažeři využívají k motivaci svých podřízených psychologický model trestu, automaticky tím v lidech spouštějí neetické chování. Lidově řečeno: čím více vedení utahuje šrouby, tím více jsou zaměstnanci frustrovaní a začínají se více projevovat rizikovější formy chování, které by za jiných okolností zůstaly skryty,“ vysvětlil Brodan.
Amorálnímu chování rovněž „napomohla“ ekonomická krize, která firmy donutila propouštět. Kvůli tomu pak šéfové vyžadují po zbylých zaměstnancích větší množství práce za stejnou či dokonce nižší mzdu. Zaměstnanci pak reagují snížením osobní angažovanosti a větší touhou po osobním prospěchu. Takovýto přístup pracovníků však může firmu značně poškodit. „Skutečnost, že ve firmě převládla atmosféra strachu a intrikářství, si vedení často uvědomí až ve chvíli, kdy odcházejí stálí zákazníci nebo nejlepší pracovníci, kteří jsou na intrikaření velmi citliví,“ doplňuje Brodan.
Analýza také ukázala, že Češi mají na neetické chování dvojí metr. Pokud porušují pravidla sami, dokáží si to před sebou obhájit. Jestliže se ale prohřešku dopustí někdo jiný, okamžitě ho odsoudí. Podle psychologů je navíc těžké stanovit hranici, co se dá ještě považovat za morální. „Obecná pravidla etiky ve své podstatě neexistují, jediným spolehlivým regulačním mechanismem je vlastní svědomí. Každý totiž podvádí jen tolik, aby mu ze sebe samotného nebylo špatně,“ uzavřel Brodan.
Právě výhružky a tresty totiž české společnosti často využívají. „Pokud manažeři využívají k motivaci svých podřízených psychologický model trestu, automaticky tím v lidech spouštějí neetické chování. Lidově řečeno: čím více vedení utahuje šrouby, tím více jsou zaměstnanci frustrovaní a začínají se více projevovat rizikovější formy chování, které by za jiných okolností zůstaly skryty,“ vysvětlil Brodan.
Amorálnímu chování rovněž „napomohla“ ekonomická krize, která firmy donutila propouštět. Kvůli tomu pak šéfové vyžadují po zbylých zaměstnancích větší množství práce za stejnou či dokonce nižší mzdu. Zaměstnanci pak reagují snížením osobní angažovanosti a větší touhou po osobním prospěchu. Takovýto přístup pracovníků však může firmu značně poškodit. „Skutečnost, že ve firmě převládla atmosféra strachu a intrikářství, si vedení často uvědomí až ve chvíli, kdy odcházejí stálí zákazníci nebo nejlepší pracovníci, kteří jsou na intrikaření velmi citliví,“ doplňuje Brodan.
Analýza také ukázala, že Češi mají na neetické chování dvojí metr. Pokud porušují pravidla sami, dokáží si to před sebou obhájit. Jestliže se ale prohřešku dopustí někdo jiný, okamžitě ho odsoudí. Podle psychologů je navíc těžké stanovit hranici, co se dá ještě považovat za morální. „Obecná pravidla etiky ve své podstatě neexistují, jediným spolehlivým regulačním mechanismem je vlastní svědomí. Každý totiž podvádí jen tolik, aby mu ze sebe samotného nebylo špatně,“ uzavřel Brodan.
Zdroj: Podnikatel.cz
