archív aktualít rok 2012

Za problémy s kulatinou si prý mohou sami pilaři

ŠPINAR SOFTWARE
ŠPINAR SOFTWARE
ŠPINAR SOFTWARE
Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

StoraEnsoŽivot v pilařských provozech na přelomu roku lze přirovnat k tragickému příběhu vytvořenému podle předloňského scénáře s.p. Lesy České republiky (LČR). Kvůli nedostatku pilařské hmoty na trhu byla většina tuzemských pořezových kapacit nucena zahájit provoz až od druhého lednového týdne, a to nezřídka jen v omezeném režimu (na jednu směnu nebo jen několik dní v týdnu).

Mnoho pil ale stojí ještě dnes a jejich majitelé zvažují, zda má smysl vůbec začít, neboť vyrábět při současných cenách kulatiny pro ně znamená vědomě vytvářet ztrátu ve výši 300 – 500 Kč na každém zpracovaném kubíku.

Opakované problémy se zásobováním kulatinou a její vysoká cena, která nejvíce sužuje především malé a střední zpracovatele, se tentokrát výrazně dotkly také jedné z největších tuzemských pil ve Ždírci nad Doubravou, patřící do holdingu Stora Enso Wood Products, jenž absolvovala největší odstávku ve své historii. Pila (s ročním pořezem přes 900 tis. m3 kulatiny) podle jednatele Františka Vomočila ukončila pořez již 20. prosince loňského roku a opětovně jej spustila až v úterý 10. ledna poté, co její zaměstnanci čerpali dovolenou nebo byli nuceni zůstat doma za 70 % mzdy. „Výrobu jsme utlumovali postupně již od října, kdy jsme snížili pořez asi o 20 %. Důvodem byl nedostatek kvalitní jehličnaté hmoty na domácím trhu. Kulatina, která byla k mání, nevyhovovala našim parametrům a její cena neodpovídala požadavkům centrální Evropy,“ konstatoval jednatel s tím, že problémy na trhu se dřevem vyvolávají i průtahy spojené s podpisy nových smluv mezi LČR a těžaři, které byly k 10.1. 2012 uzavřeny pouze pro 43 územních jednotek (z celkových 117).

Sklad_drevaProdlevy v uzavírání smluv nebyly podle LČR způsobeny státním podnikem, ale dobou platnosti předběžného opatření, vydaného ÚOHS a námitkami a podněty podanými neúspěšnými účastníky soutěže. O problémy s tím spojené se pak podle mluvčího LČR Zbyňka Boublíka přičinili i sami provozovatelé pil: „Argumenty k nutnosti omezit výrobu kvůli nedostatku dříví od LČR, prezentované již první lednový týden, jsou zástupné a vypovídají spíše o obchodní neschopnosti managementu firem. Dřevozpracovatelé mívají běžně zásoby dřeva na několik týdnů, a to zejména pro zimní období. Navíc jsou LČR pouze 50% dodavatelem dříví na trh a dřevozpracovatelé mohou nakupovat dříví od jiných dodavatelů,“ uvádí Z. Boublík v tiskové zprávě z 10.1.2012, v níž ale jaksi zapomněl pilařům poradit, kde a za co si měli zásoby nakoupit, když jediným kritériem tendrů LČR je nabídnutá cena za vytěžené dříví, která rozhoduje o tom, kdo, jakou hmotu a za kolik bude na trhu prodávat. Prodejní ceny vítězů jsou pak natolik vysoké, že vytěžená kulatina často kolem domácích pil jen projíždí a ve velkých objemech směřuje do Rakouska a Německa. Je ale otázkou, jak dlouho bude tuzemská hmota pro zahraniční zpracovatele lukrativní, neboť se pomalu ale jistě stává dražší, než v zemích na jih a západ od nás.

V dané souvislosti proto příliš neobstojí ani Z. Boublíkem zmíněný fakt, že s polovinou objemu ročně těženého dříví disponují jiné dodavatelské subjekty (vojenské, církevní či obecní lesy a soukromé osoby). Na ně se ale nyní, kvůli problémům způsobených podmínkami tendrů LČR, obracejí všichni zpracovatelé a o potížích s dřevní hmotou tak mluví i malé pilařské provozy, které kulatinu pocházející ze státních lesů nikdy nenakupovali. „Ti, kdo dříve brali od státu, se dnes obrací tam, kde jsem dřív nakupoval já. Tím pádem mně u mých dodavatelů dřevo ubylo,“ konstatuje stejně jako řada dalších Vlastimil Hamák, majitel pily (s dvaceti zaměstnanci) v Libici nad Doubravou, která si letos musela původně plánovanou čtyřdenní odstávku mezi svátky prodloužit o dalších 6 dnů.

Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

Nastaviť odber noviniek

Please enable the javascript to submit this form

sk_SKSlovenčina
cs_CZČeština sk_SKSlovenčina