odborná témata

Stavby s vůní dřeva 2021 – 2. část

OT_SsVD
Vizualizace severních bytových domů v aktivní povodňové zóně vyvýšených nad rovinu záplavy
OHRA_2022_1465X181
OHRA_2022-final_700x180
OHRA_2022_1465X181
Sdílejte článek snadno se svými přáteli.

V minulém elektronickém vydání Dřevařského magazínu (eDM 11/2020) jsme představili dvě z pohledu odborné poroty a hlasující veřejnosti nejlepší soutěžní práce letošního 9. ročníku studentské soutěže „Stavby s vůní dřeva 2021“ v kategorii „Dřevěné stavby – malé“, zpracované absolventem a studentkou Fakulty architektury a Fakulty stavební na ČVUT Praha a VUT Brno. Opomenout však nelze ani druhou soutěžní kategorii „Dřevěné stavby – velké“ a v ní odbornou porotou oceněný projekt Bydlení u Staré čistírny studenta architektonické tvorby na Akademii výtvarných umění v Praze Jakuba Kendera ze Slovenské republiky či hlasující veřejností oceněný projekt Rodinný dům Lipence, zpracovaný tentokrát Čechem Janem Suchým, studentem Fakulty stavební na ČVUT Praha.

Bydlení u Staré čistírny

Nejlepším soutěžním dílem 9. ročníku „Staveb s vůní dřeva“ v kategorii „Dřevěné stavby – velké“ se z pohledu odborné poroty stal projekt studenta oboru Architektonická tvorba na Akademii výtvarných umění v Praze Jakuba Kendera s názvem Bydlení u Staré čistírny. Jde o projekt dostupného bydlení situovaný v Praze – Bubenči naproti historickému objektu staré čistírny odpadních vod, který je s ohledem na bezprostřední blízkost řeky Vltavy primárně zaměřen na problematiku její povodňové zóny. Z tohoto důvodu jsou severní bytové domy stojící v aktivní povodňové zóně vyvýšené nad rovinu záplavy tak, aby v případě povodně mohla voda spolu s ní nesenými předměty volně protékat. Domy v jižní části parcely jsou navržené na těžkém železobetonovém základu (soklu), který se otevírá do dvora nebytovými prostory dílen, stacionáře a komunitního centra.

Vizualizace domů v jižní části parcely založených na těžkém železobetonovém soklu (základu)

Jednotlivé bytové domy jsou situované po obvodu parcely do svažitého terénu tak, aby společně obepínaly veřejně přístupný dvůr. Menší domy, vstupující svojí hmotou do parku, rozdělují pomyslný prostor na dva menší – útulnější dvory, které jsou vzájemně propojené převýšeným prostorem v přízemí. Prostory mezi podpěrnými základovými sloupy domů v aktivní povodňové zóně vytvářejí kryté exteriérové dětské hřiště, workoutové hřiště, herní zónu či veřejné posezení pod severovýchodním domem, které je rozšířením cyklotrasy vedoucí podél ramene Vltavy.

Urbanismus a výraz domů se snaží vycházet z daného místa – lokality na pomezí města a periférie. Domy dohromady vytvářejí blok, který se však mezerami mezi nimi otevírá do okolní krajiny a poskytuje průhledy celým areálem. Zelený odstín fasád obytných domů barevně reaguje na objekty nádrží nové čističky, situované na opačném břehu Vltavy, a je také lehkým kontrastem vůči cihlové materii staré čističky odpadních vod. Středové zalomení figur bytových domů pocitově zjemňuje měřítko celého komplexu.

Řezy stavbou jednotlivých domů bytového komplexu

Z typologického hlediska je ústředním motivem návrhu kontinuální pavlač, obepínající vnitřní dvůr, z níž jsou přístupné všechny bytové jednotky komplexu. Pavlač ale neslouží jen jako přístupový koridor do bytových jednotek, ale její rozšířené „zálivy“ slouží zároveň i jako další polo-soukromý exteriérový prostor k bytům jako protipól k soukromým více intimním lodžiím, situovaných na vnější fasádě. V jednotlivých domech komplexu se nachází typizované jednotky bytů 1+kk, 2+kk a 3+kk, přičemž největší z nich jsou umístěné vždy na koncích budov tak, aby poskytovaly maximální komfort, a stejně jako ostatní menší byty jsou oboustranně orientované.

Z konstrukčního hlediska jsou bytové domy navržené z prefabrikovaných modulů (bloků), které jsou po dopravě na staveniště ukládané vedle sebe a vzájemně smontované. Základ obvodových stěn o celkové tloušťce 395 mm tvoří 124 mm silné CLT panely Novatop solid, které jsou zevnitř opláštěné 15 mm silnou sádrovláknitou deskou a na ní aplikovanou omítkou. Zvenčí jsou panely obložené dvojicí dřevovláknitých izolačních desek v tloušťkách 140 a 60 mm, potažených difuzní fólií. Na ni navazuje 30 mm široká větraná mezera vytvořená laťovým roštem a uzavřená svislými 25 mm silnými fasádními palubkami.

Lepené panely Novatop v různých tloušťkách tvoří rovněž konstrukční základ nosných i nenosných příček, stropů a zelených střech s extenzivní zelení. Výjimkou v tomto směru jsou pavlače, kde hlavní nosnou funkci plní KVH sloupy a vyspárované podlahové nosníky v profilech 160×80 mm, zespodu zaklopené 12 mm silnou nehořlavou cementotřískovou deskou s vnějším lazurovaným povrchem v dezénu dřeva. Shora jsou nosníky zaklopené konstrukční cementotřískovou deskou tl. 12 mm opláštěnou hydroizolační PVC fólií. Na rektifikačních podložkách je pak instalován laťový rošt 20×40 mm, uzavřený 25 mm silnými terasovými prkny.

Dešťová voda nejen ze střech je sváděná do akumulačních nádrží v zemi, odkud je v případě potřeby čerpána pro závlahu rostlin ve dvoře. Okna jsou stíněna vnějšími textilními roletami, zatímco lodžie je možno zastínit integrovanou textilní exteriérovou záclonou.

Rodinný dům Lipence

Hlasující veřejnosti se v kategorii „Dřevěné stavby – velké“ nejvíce líbil projekt Rodinný dům Lipence studenta Fakulty stavební na ČVUT Praha Jana Suchého. Návrh jeho domu, situovaného do městské části Praha – Lipence na svažitý severně orientovaný pozemek o ploše 1403 m2, se snaží využít krásných výhledů na Prahu a zároveň dosáhnout co možná největších solárních zisků na osluněných světových stranách. Jde o částečně podsklepený dům o třech podlažích (suterén, přízemí, patro) s celkovou zastavěnou plochou cca 209 m2 a užitkovou plochou 344 m2, navržený pro čtyřčlennou rodinu. Jeho dispozice vychází z požadavku členů domácnosti na možnost práce v soukromí, ale také možnosti se setkávat.

Vizualizace navrženého rodinného domu a jeho umístění na pozemku v Praze – Lipencích

„Suterén, plnící funkci jakéhosi podstavce, je z větší části vsazen do země a ukrývá veškeré technické zázemí jako je garáž pro 2 auta, vlastní technická místnost s dílnou či místnost pro volnočasové aktivity majitelů. Přemístěním odkopané zeminy vznikla rovná platforma, na které leží obytná část, jejíž objem je velmi jednoduchý. Kvádr se sedlovou střechou se tu potkává s kvádrem s plochou střechou, přičemž vzniklé ‚L‘ umožňuje rozdělení dispozice dle výše zmíněného požadavku – soukromí členů/setkávání rodiny,“ říká Jan Suchý ohledně tvaru a dispozice navrženého domu, kde v jednom z křídel (nižším s plochou střechou) jsou 2 dětské pokoje, koupelna s WC a prádelna.

Ve druhém (vyšším) křídle je pak vedle vstupní haly, WC, spojovací chodby a spižírny velkorysý prostor obsahující obývací pokoj, kuchyň a jídelnu. Velkorysost prostoru podtrhuje i „galerie“ a převýšení prostoru nad obývacím pokojem. V poschodí domu se nachází čítárna a pracovna, která je od přízemí (1.NP) oddělena pouze výškovým rozdílem, za níž je umístěna ložnice rodičů. Tvar domu v podobě již zmíněného písmene „L“ obepíná nezastřešenou terasu a izoluje ji od nechtěných pohledů z příjezdové komunikace i od sousedů. Její součástí je biotopické koupací jezírko a samostatný objekt obsahující saunu a sklad zahradního nábytku.

Pohled na dům z příjezdové komunikace

„Fasáda objektu využívá jednoduchého tvaru jako plátna, na kterém vzniká Mondrianovská kompoziční hra výplní okenních otvorů a obkladového dřeva, které mění svou orientaci,“ dodává autor s tím, že na vytvoření objektu, s výjimkou suterénu, zvolil dva hlavní materiály – dřevo a kontrastně tmavě zbarvené kovové prvky. V exteriéru jde o plechovou krytinu, rámy oken a veškeré klempířské prvky. Do interiéru vstupuje kov v podobě subtilního schodiště, jeho zábradlí a síťové výplně, okenních rámů a přiznaných ocelových táhel, které přebírají vodorovné síly ze střechy v prostoru nad obývacím pokojem, kde chybí tuhá stropní rovina.

Pohled zezadu pozemku na skrytou terasu lemující biotopické jezírko

Z konstrukčního hlediska je spodní stavba objektu (suterén) navržena z prolévaných betonových tvárnic, které plní funkci ztraceného bednění. Horní stavba je navržena jako lehký dřevěný skelet. U obvodových stěn hlavní nosnou funkci plní svislé průběžné lepené BSH sloupky 80×180 mm v osových vzdálenostech 625 mm. Zespodu jsou ukotveny k vodorovné základové fošně pomocí ocelových „L“ spojek a shora ztužené věncovou fošnou profilu 60×180 mm. Celá stěna je z vnitřní strany zaklopena OSB deskami, které kromě celkového ztužení konstrukce plní funkci parobrzdy. Dále následuje laťový rošt (60×60 mm) instalační předstěny, vyplněné minerální tepelnou izolací a uzavřené biodeskou s vnitřní pohledovou vrstvou. Prostor mezi hlavními nosnými sloupky je rovněž vyplněný minerální tepelnou izolací a zvenčí zaklopený ještě přídavnou vrstvou minerální vaty. Izolace je zakryta difuzní fólií, za níž následuje větraná mezera a na dvojitém roštu upevněný fasádní obklad ze sibiřského modřínu. Vnitřní nenosné stěny (příčky) tvoří dřevěné sloupky, jimiž vytvořený vnitřní prostor je vyplněný minerální vatou pro splnění akustických požadavků, zaklopené sádrokartonovými deskami.

Podélný řez domem

Stropy dřevostavby tvoří BSH trámy 160×300 mm v osových vzdálenostech 625 mm, uložené na věncových profilech a kotvené do sloupků vruty. Na trámech je fošnový záklop a skladba zvukově izolované vinylové plovoucí podlahy.

Sedlová střecha vyššího modulu stavby s krytinou z ocelového plechu je tvořena hambalkovou soustavou s krokvemi 100×160 mm, rozmístěnými v osové vzdálenosti 1250 mm a uloženými na pozednici. Prostorová tuhost celé střechy je zajištěna záklopem z OSB desek, přičemž prostor mezi krokvemi a nad nimi je vyplněn minerální tepelnou izolací pro dosažení U = 0,12 W/m2K. Plochá střecha nižšího modulu je tvořena BSH trámy 160×300 mm, na jejichž prkenném záklopu se nachází vzduchotěsná vrstva, tepelná izolace z EPS se spádovými klíny a na ní skladba zelené střechy s extenzivní zelení (U = 0,15 W/m2K).

Navržený objekt je vytápěný pomocí podlahového topení v přízemí a otopnými tělesy v patře. Primárním zdrojem tepla je tepelné čerpadlo země-voda s hlubinnými vrty rozmístěnými pod povrchem zahrady. Srážková voda je odváděna do retenční nádrže v severozápadní části pozemku, splašková voda je svedena do veřejné kanalizace. Na jižní straně sedlové střechy budou umístěné fotovoltaické panely, zásobující proudem tepelné čerpadlo. V době jeho neaktivity bude elektřina posílána do veřejné sítě.

Foto: archiv oceněných autorů

Související články:

Sdílejte článek snadno se svými přáteli.
cs_CZČeština