Poté, co se našli, vsadili na staré dřevo v kombinaci s moderními prvky a stavební řemesla

Když jsem počátkem letošní coronavirové uzávěry okresů cestoval autem na nezbytně nutnou návštěvu mého rodiště v Třebíči, zvolil jsem kratší cestu přes okrajovou městskou část Poušov. Při přejíždění mostu přes náhon přetínající zátočinu řeky Jihlavy si u někdejšího vodního mlýna z 16. století nešlo nevšimnou dodávky s přívěsem, naloženým starými trámy, a z nich zhotoveného poutače s firemním nápisem Vybav si dům s.r.o.

Moje profesní zvědavost, o koho že se jedná, mě přinutila u právě rekonstruovaného objektu zastavit, načež mě po vstupu dovnitř přivítala sympatická dvojice jednatelů, kteří zde nejen provozují truhlářskou dílnu, zaměřenou na různé interiérové a exteriérové výrobky ze starého nebo zestařovaného dřeva, ale také zde bydlí, využívajíc při tom elektrickou energii z přilehlé malé vodní elektrárny, kterou v rámci své stavební pobočky pomáhají majiteli opravovat.

Dřevomodelařina zprvu holt nebyla to pravé…

V objektu mlýna sídlící společnost Vybav si dům s.r.o., zaměřená dnes především na rekonstrukci starých objektů (hlavně chalup) a jejich vybavování nejrůznějšími produkty ze starého (smrkového a dubového), nebo uměle zestařovaného dřeva, byla založena počátkem roku 2019 dvojící jednatelů – Michalem Sýkorou ze Žďáru nad Sázavou a jeho přítelkyní, třebíčskou rodačkou Amélií Hlobilovou. Navázala na dřívější živnostenskou činnost dnes osmatřicetiletého Michala, který již jako kluk rád dělal ze dřeva různé poličky apod., a který se proto ve svých 15 letech rozhodl pro učební obor dřevomodelář, vyučovaný přímo v jeho rodišti na odborném učilišti někdejšího národního podniku Žďárské strojírny a slévárny (dnes ŽĎAS a.s.). Nicméně po úspěšném absolvování učiliště a následně po tehdy ještě povinné roční základní vojenské službě si, jak sám říká, nedokázal představit, že by se v budoucnu svojí zvolenou profesí živil.

„Dřevomodelařina, s ohledem na to, jak vše s ní spojené musí být přesné a precizní, je ze strany zaměstnavatelských firem strašně málo ohodnocená. Šancí, jak si vydělat více, je založit si vlastní firmu, ale na to jsem si tehdy ještě netroufal,“ objasňuje Michal Sýkora období svých řemeslných začátků, kdy se zprvu, jak přiznává, dřevu vůbec nevěnoval. Při hledání takříkajíc sama sebe vystřídal řadu zaměstnání, přičemž nejprve asi rok a půl pracoval jako sklář. Poté se začal pohybovat po různých stavbách, kde si postupně osvojil i některá stavební řemesla (zedničinu, tesařinu, stavební truhlařinu, štukatérství) a pronikl i do tajů profesí zámečnické a kovářské.

…posléze ale dřevu zcela propadnul

Po cca pěti letech se Michal Sýkora prostřednictvím podnikatelské činnosti svého kamaráda z vojny Jiřího Kratochvíla, věnujícího se zámečničině, dostal do svého současného bydliště v Třebíči, kde se společně s ním začal zabývat různými interiérovými výrobky v industriálním stylu (stoly, lavice a další), zhotovovanými v kombinaci svařovaného železa a starého dřeva, respektive v té době ještě „jen“ ze dřeva zestařovaného (opálením a následným vykartáčováním), jemuž tehdy, a to opět podle jeho vlastních slov, doslova propadnul. Když si pak v Třebíči našel i svoji přítelkyni Amélii Hlobilovou, která je sice svojí profesí (kuchař – číšník) mimo obor, ale Michalovo nadšení pro staré dřevo od počátku sdílela a stále sdílí, pronajali si v nedaleké obci Hostákov dům se stodolou. Zde se Michal již coby živnostník začal kromě nábytku a bytových doplňků pouštět i do výroby dveří a schodišť, a zde také vytvořil své první dřevěné pergoly, altány, zahradní domky a parkovací či terasové přístřešky, realizované i podle vlastních návrhů.

Poté, co mu prostory stodoly začaly být malé, se jim s přítelkyní v příměstské části Poušov naskytla příležitost odkoupit objekt v úvodu zmíněného bývalého vodního mlýna, sousedícího s malou vodní elektrárnou, který postupnou rekonstrukcí a přístavbou podkroví přeměňují jak v obytné, tak i výrobní prostory.

Sídlem s.r.o. Vybav si dům a současně i domovem majitelů je rekonstruovaný objekt bývalého mlýna sousedícího s funkční malou vodní elektrárnou, kterou využívají jako hlavní a jediný energetický zdroj. Foto: Ing. František Novák

Ve zde zbudované dílně, vybavené kromě ručního a elektrického nářadí i několika základními truhlářskými stroji, začal Michal zpracovávat také skutečně staré dřevo (smrkové ze starých bouraných sýpek, stodol apod.), a do té doby převážně ruční výrobu solitérů rozšířil o komplexní řešení obytných interiérů (od návrhu až po realizaci a montáž). A to v rámci částečných nebo celkových rekonstrukcí a přestaveb podkroví chalup a domů …