Slovenčina
HoHo Wien není jen jednou z nejvyšších dřevostaveb na světě. Jedná se především o modelový projekt udržitelné výstavby ze dřeva. Vzhledem k vynikajícím parametrům z hlediska tepelné izolace, ochrany zdrojů, energetické účinnosti a zvukové izolaci získala stavba zlatý certifikát LEED a zlatý certifikát ÖGNB (Rakouská rada pro udržitelnou výstavbu). Významnou roli zde hrají také okna s izolačním trojsklem o celkové ploše 6000 m2, které dosahuje vynikající hodnoty Ug 0,5 W/m2K.
Cradle to Cradle (C2C) ve své nejčistší formě znamená, že suroviny jsou opakovaně používány v neustálém biologickém nebo technologickém cyklu, aniž by zanechávaly látky a odpady škodlivé pro životní prostředí (cirkulární ekonomika). Stavebnictví je jedním z odvětví, kde se o tomto principu v současnosti diskutuje nejintenzivněji. A existují pro to dobré důvody. Odhaduje se, že při výrobě cementu se vytváří 8 % celosvětových emisí CO2. Pokud by cementářský průmysl byl zemí, byl by na 3. místě z hlediska globálních emisí CO2 za Čínou a USA. Polovina z celého objemu je emitována během chemického procesu, takže tento podíl nelze snížit na nulu prostřednictvím výroby využívající obnovitelnou energii. Stavební boom spotřebovává největší podíl přírodních zdrojů na celém světě a v důsledku toho také minerální stavební a demoliční odpad představuje největší podíl odpadu. Přírodní stavební materiály, jako je písek a štěrk, se stávají vzácnými a jejich nekontrolovaná těžba má na mnoha místech značný dopad na životní prostředí.
To nejlepší z obou světů: Dřevo-betonová hybridní metoda výstavby
Mnoha architekty je obnovitelná surovina dřevo považována za jeden z klíčových nastavitelných parametrů ke snížení emisí CO2 ve stavebnictví. Na jedné straně je dřevo přírodní rezervoár kysličníku uhličitého, na druhé straně je při zpracování dřeva zapotřebí mnohem méně energie než při výrobě cementu a železobetonu. Dřevo, trvale udržitelným způsobem pěstované a recyklovatelným způsobem zpracovávané, je cenným zdrojem, což je v souladu s principem C2C.
Výšková budova HoHo Wien, navržená architektonickou kanceláří Rüdiger Lainer und Partner, se stává dominantou jednoho z největších městských rozvojových projektů v Evropě – Aspern Seestadt. Třídílný hlavní komplex se skládá z 24podlažové věže vysoké 84 metrů. K ní jsou připojeny dvě další budovy s 15 a 9 patry, což zajišťuje, že se budovy vzájemně podporují. Kromě toho je zde další 6patrová sousední budova – HoHo Next. V budově HoHo Wien s užitnou plochou přibližně 19 500 m2 je prostor pro hotel, restaurace, kanceláře, apartmány a fitness centrum.
HoHo Wien byla postavena jako hybridní dřevo-betonová konstrukce. Interiér budovy je z důvodu požární bezpečnosti tvořen pevným železobetonovým jádrem obsahujícím schodiště, výtahy a přívodní šachty. Okolo betonového jádra jsou uspořádány masivní dřevěné v sériích prefabrikované konstrukce (sloupy, trámy, stěny). Vzhledem k požadavkům na protipožární ochranu byla dřevěná fasáda dodatečně obložena cementovláknitými deskami. Stěnové a stropní prvky ze smrkového dřeva zůstaly z interiéru neobložené a udržely si svůj intenzivní, smyslný dřevěný charakter.
Podíl dřeva v HoHo Wien dosahuje celkově téměř 74 % oproti ostatním materiálům a podle Caroline Palfy, projektantky a generální ředitelky společnosti Cetus Baudevelopment GmbH, ušetří 2800 tun ekvivalentů CO2 ve srovnání s konvenčně postavenou budovou stejného typu a velikosti. K tomu lze přičíst krátké přepravní trasy díky tomu, že dřevo pochází výhradně z udržitelně obhospodařovaných původních lesů (jeden z požadavků na zlatý certifikát LEED). Caroline Palfy uvádí: „Množství spotřebovaného dřeva pro HoHo Wien, 4350 m3, znovu dorůstá v rakouských lesích za pouhou 1 hodinu a 17 minut. Ze 30 milionů m3 dřeva, které v Rakousku každoročně doroste, se využívá 26 milionů m3. Zbývající 4 miliony m3 zůstávají v lesích a neustále zvyšují zásoby dřeva v zemi. Každou sekundu vyroste jeden kubický metr dřeva.“
Stěnové prvky jsou příkladem působivé týmové práce
Původně byla pro stavbu plánována dvoukřídlová okna vysoká od podlahy ke stropu. Stavební požadavky na odolnost proti dešti a větru však vyžadovaly přehodnocení a výrobce oken Katzbeck ve spolupráci s Holzforschung Austria (Rakouský institut pro výzkum dřeva) vyvinul řešení v podobě vícekřídlového dřevo-hliníkového okna s asymetricky umístěným sloupkem a poutcem, dvěma horními otvíravými křídly, jedním spodním pevným křídlem s děleným sklem a zábranou proti pádu. Okna jsou osazena izolačním trojsklem, na jehož vnější straně je kvůli zvukové izolaci vrstvené bezpečnostní sklo, na vnitřní straně je jednovrstvé bezpečnostní sklo. Pro docílení „teplé hrany“ použil výrobce izolačního trojskla distanční rámeček ze silikonové pěny, s jehož přispěním dosahuje izolační trojsklo hodnoty Ug 0,5 W/m2K, což je vynikající z hlediska tepelné energie, a lineární tepelný prostup na okraji skla vykazuje vysoké skóre s hodnotou Ψ („psí“) 0,033 W/mK. Hodnota Uw pro celé okno je 0,78 W/m2K, celková propustnost sluneční energie je 49 %.
Ve firmě Hasslacher Norica Timber byla okna v rámci prefabrikace osazena do stěnových panelů vyrobených z vrstveného dřeva, následně dodávaných generálnímu dodavateli Handler, který prováděl finální montáž kompletní fasádní konstrukce. Stěnové prvky byly na stavbu dodávány systémem just-in-time, zvedány pomocí jeřábu a namontovány. Hodnota U 0,182 W/m2K neprůhledných stěnových prvků, které jsou obloženy cementovláknitými deskami, také odráží dobré tepelně-izolační vlastnosti budovy.
Ekonomická a prostorově úsporná sériová výroba
Mezinárodní odvětví dřevěného výškového stavebnictví bylo podpořeno příchodem inteligentních prefabrikovaných modulárních systémů. Modulární konstrukční princip HoHo Wien zaujme svou jednoduchostí. Vysoký stupeň opakování několika komponentů z masivního dřeva nabízí nejen bezpečnost nákladů, ale také výhodu krátkých stavebních časů díky skutečnosti, že mohou být sériově vyráběny bez ohledu na počasí. Stavební inženýři ve společnosti RWT Plus, pod vedením Richarda Woschitze, vyvinuli systémový uzel speciálně pro HoHo Wien, který vytvořil prefabrikované prvky dřevo-betonového kompozitního stropu, dřevěného sloupu, trámu a stěnových panelů – prakticky bez kovových spojů a díky tomu jsou v dřevěném domě téměř vyloučeny svářečské práce.
Vypracované technické předběžné zkoušky s ohledem na požární ochranu, zvukovou izolaci a zatížení větrem jsou průkopnické pro následné projekty. Podle společnosti Holzforschung Austria konstrukce okna a stěnový panel bez obtíží vydrží tlak větru 4425 Pa.
Zdroj: TZ Edgetech Europe GmbH
Autor: Radomír Čapka
Kontakt: radomir.capka@gmail.com
Foto: archiv autora
