Slovenčina
Ve čtvrtek 9. listopadu 2017 proběhl na půdě VOŠ a SPŠ ve Volyni v pořadí již 6. ročník mezinárodního odborného semináře INTERIÉRY 2017 s hlavním tématem „Myslete jinak“. Zvoleného tématu se prostřednictvím přednášejících designérů, výrobců interiérů, prodejců komponentů a materiálů a dalších odborníků více či méně dotkla většina z 24 zajímavých přednášek, které si letos nenechalo ujít rekordních 435 účastníků, jejichž počet oproti loňsku narostl o 28 %. Takovýto zájem, a to především ze strany na semináři převažujících mladých lidí, je podle pořadatelů signálem, že je třeba otevřít i choulostivá témata a vybočit ze stereotypu.
Letošní ročník semináře INTERIÉRY byl stejně jako loňský sice pouze jednodenní, ale programově bohatší a v mnohém zajímavější, přičemž mu nechyběl ani společenský večer, umožňující účastníkům neformálně probrat ožehavá témata a navázat nové kontakty. Pestrá skladba odborného programu v podobě 24 přednášek (loni 22) přilákala do Volyně 435 účastníků (loni 347), z nichž 297 (loni 207) bylo mimo školu z nejrůznějších firem, designérských studií, projekčních ateliérů apod.
„Letošní postjubilejní ročník semináře je organizován s podprahovým názvem ‚Myslete jinak‘. I proto jsem si ve svém úvodníku v časopise Interiéry, který vydává naše spolupořadatelka a absolventka školy Ing. Iva Bastlová, DiS., a jehož podzimní vydání je vždy spojeno s naším seminářem, dovolil propůjčit citát Steva Jobse ‚Mysli odlišně a pak ještě jednou‘. Ten nám jednoznačně říká, že pokud budeme dělat věci jako ostatní, bude daleko těžší vyniknout. Proto nyní začínám nabývat přesvědčení, že uvedený název je příčinou rekordní účasti, která v součtu s našimi studenty výrazně překračuje hranici čtyř set účastníků. Letošní provokativní téma je totiž pro nás nesmírně důležité, neboť myslet jinak patří k základním pilířům kreativity, bez které se žádný designér nebo projektant neobejde. Je obecně známou pravdou, že pouze úspěšní lidé najdou odvahu myslet a jednat jinak, což koresponduje s cílem každé moderní školy – vychovávat odvážné, schopné a kreativní jedince, kteří jsou úspěšní ve svém oboru.“ uvedl při zahájení semináře ředitel VOŠ a SPŠ Volyně RNDr. Jiří Homolka. Poté jako vždy neopomněl osobně přivítat pozvané hosty a poděkovat nejen přítomným zástupcům odborných časopisů a nakladatelství za jejich nezpochybnitelný podíl na letošní rekordní účasti, ale také všem svým kolegům a studentům, kteří podle něj mají odvahu „myslet jinak“ a na něm je pouze to, vytvořit jim podmínky k tomu, aby vše mohli „dělat jinak“.
Ačkoliv je pohyb zdravý, nechme si ho do přírody
Po zahajovacím projevu RNDr. Homolky následovaly čtyři ucelené bloky přednášek. První blok tradičně odstartovala spoluorganizátorka semináře Ing. Bastlová ohlédnutím se za květnovým veletrhem Interzum v Kolíně nad Rýnem, respektive za jednou z jeho expozic Circular thinking. Jednalo se o speciální přehlídku inovací designérů a výrobců From Upcycling to Biofabrication (předzvěst ideální koncepce průmyslové kultury 21. století) s asi stovkou exponátů, vytvořených procesem upcyklace neboli opětovným využitím a zpracováním materiálu nebo produktu nikoli zpět do stejné podoby (recyklace), ale o řád vyšší – tedy vytvořením nového výrobku. Při simulované prohlídce touto expozicí zmínila např. židli Beleaf slovenského designéra Šimona Kerna, zhotovenou ze směsi listů a bio pryskyřice (viz DM 7-8/2017 str. 56), svítidla a misku na ovoce Decafé (Raúl Laurí) z kávové sedliny, komodu Oil barel furniture (Carsten Trill) z plechového sudu na olej, židli Eddi seat (Bernd Brinkmann) s podnoží z rámu starého kola, svítidla Pet lamp (Gaetan Bobichon) z PET lahví a další, načež v závěru apelovala na přítomné designéry, aby se již nyní při řešení projektů zamýšleli nad tím, jak dlouho bude interiér sloužit, co se pak s jeho vybavením stane a jaký je jeho původ.
Poté se pozornost posluchačů, zejména pak návrhářů a výrobců kuchyňských interiérů, upnula na přednášku „Fitness v kuchyni?!“ Richarda Sajdla ze společnosti Blum. Představovala úvahu o tom, jak se při nevhodném uspořádání kuchyňského interiéru a koncepčně i technicky zastaralém provedení nábytku můžeme dostat do role vzpěrače (např. při zvedání štosu talířů z myčky do horní skříňky), gymnasty a zároveň potápěče (při nutném dřepnutí a „potopení“ se do skříňky při vyndávání hrnce z nejspodnější police), akrobata či vytrvalostního běžce, a co všechno se nám nebo našim dětem při tom může stát. Poté plynule přešel k firmou nabízenému řešení pomocí speciálních výsuvů s vysokou nosností, které nás v kuchyni těchto „sportovních“ disciplín zbaví, navzdory tomu, že nedostatek pohybu má negativní vliv na naše zdraví. „My si však myslíme, že než mít fitness v kuchyni, je lepší mít práci v kuchyni co nejrychleji a nejsnáze hotovou a za pohybem pak raději vyrazit do přírody nebo někam do toho ‚fitka‘,“ uzavřel R. Sajdl svoji přednášku.
Méně mnohdy znamená více
Trefou takříkajíc přímo do černého byla přednáška „Myslete jinak, za každou cenu?“ Prof. ak. arch. Jana Fišera, vedoucího Ateliéru průmyslový design na ČVUT Praha. „Myslet jinak je pro designéra, tvůrce z oblasti architektury a nábytkové tvorby něco jako výzva a pro studenty ve školách designu, kde někteří působíme jako pedagogové, je tento termín téměř povinností – rozkazem,“ uvedl prof. Fišer úvodem s tím, že na současném trhu zaplaveném nejrůznějším nábytkovým mobiliářem je vytvoření nového, zajímavého designu na mnohokrát opakované téma opravdu těžký úkol. Znamená to podívat se na existující produkci novýma očima a v ideálním případě najít nové řešení. Posunout kvalitu a zvolit dokonalý soulad mezi formou, materiálem a technologií znamená provést pečlivou analýzu celé problematiky zadaného úkolu, znát všechna pro a proti, hledat jiný úhel pohledu a způsob zpracování do podoby nového produktu. Cestou ke zdokonalování již známých oblastí nábytkové tvorby jsou podle něj nové výrobní procesy a technologie vstřikování do forem, digitální 3D tisky, lepidla a exaktní povrchové úpravy. „Myslet jinak, respektive podle mne spíše ‚myslet nově‘, je opravdu v ideálním případě cesta změny a novosti, která konkrétní produkt zdokonalí. Ne vždy se ale vyvinuté úsilí dočká kvalitních výsledků, designér je často vystaven mnoha tlakům od objednavatele, výrobce nebo distributora a nezbytná snaha o inovaci vede občas k myšlení za každou cenu,“ zkonstatoval Prof. Fišer a jako příklad pozitivního myšlení v oblasti designu a architektury uvedl ukázku z tvorby ikony světového designu Zahy Hadid, českých designérů Michala Brixe a Jaroslava Juřici (nové pojetí klasické nábytkové produkce firmy TON) a v neposlední řadě i několika svých studentů Davida Pacáka, Miroslava Nachlingera a Veroniky Pechmanové (netradiční a zajímavé provedení židlí a křesla). Jako příklad „myšlení za každou cenu“ zmínil nově vzniklý „hřbitov“ nepoužitelných betonových květináčů na pražském Smíchově, původně určených jako nosiče doplňkové zeleně pochozích komunikací a ze své vlastní tvorby sebekriticky uvedl neuchopitelná madla v objektu pražského Transgasu.
S rovněž nemalým zájmem posluchačů se v závěru 1. bloku setkaly přednášky „Aplikace skla, jak ho neznáte“ Mgr. Kláry Soukupové z a.s. AGC Flat Glass Czech a zejména pak ředitele královéhradecké SUPŠ hudebních nástrojů a nábytku Ing. Jana Opitze na téma „Vizualizace to nezachrání“. Šlo o zajímavou polemiku o tom, jakou roli vizualizace v designérské profesi hrají, jak k nim lze přistupovat a pracovat s nimi, o jejich vlastní zbytné či nezbytné existenci v projektech a také o jejich budoucnosti.
I němý sluha se někdy musí uklonit
Druhý dopolední blok otevřela přednáškou „I konkurence může spolupracovat“ předsedkyně Klastru českých nábytkářů Ing. Lucie Haraslínová, Ph.D. představením kolektivních v rámci klastru řešených nebo připravovaných projektů – např. vědecko-výzkumného projektu Výzkum, vývoj a inovace v nábytkářském průmyslu – ekologizace výroby. Od Lenky Novotné, spolumajitelky společnosti Plastia z Nového Veselí, se zájemci mohli dozvědět, jaký vliv na business může mít ocenění Red Dot Award, které firma získala již dvakrát, a jak je třeba s touto informací pracovat. V dalším příspěvku se Ing. arch. Hynek Maňák, Ph.D. podělil s účastníky semináře o vlastní zkušenosti s autorskými právy v oblasti průmyslové ochrany nábytku, kdy mimo jiné kromě typu ochrany zmínil např. důležitost jejího správného načasování. Další zajímavosti, tentokrát z oblasti povrchové úpravy dveří, přinesl Václav Větrovec z benešovské společnosti VETOS. Týkaly se firmou na našem trhu prodávaných bíle lakovaných dveří Dextüra, opatřených mechanicky i opticky vysoce odolným Superlakem EPC (elektronová polymerová barva vytvrzovaná kalením), vyvinutým původně pro letecký průmysl, kde však z důvodu aplikace nebyl nikdy použit. V předposledním příspěvku „Made in Italy“ se prezentoval italský architekt Alessandro Piesino, který svoji přednášku uzavřel pozvánkou do muzea Abet Laminati. Dopolední program semináře uzavřel pražský produktový designer MgA. Karel Matějka představením jednoho ze svých poslední projektů „Scale collection“, tvořeným němým sluhou, který se jako dobře vychovaný musí uklonit, a ve stejném duchu laděným stojanovým věšákem, který se naklání. A to od jejich vývoje přes výrobu v otcově dřevosoustružnické dílně až po finální podobu, kdy na rozdíl od tradiční konstrukce těchto výrobků nemají stabilní ale vypouklou základnu. Tento tvar v kombinaci se zabudovaným skrytým ocelovým závažím jsou zdrojem jejich houpání, které podle autora při každodenním používání přináší uživatelům radost.
Ergonomie, světlo versus barvy, atypičnost
Na stejnou notu, po úvodním příspěvku „Degradace podstaty?“ mladé designérky Bc. Ivety Tesařové, byl naladěn i první odpolední přednáškový blok. A to hned v pořadí druhá přednáška „Ergonomie – wellness – sauna“ Ing. Karla Dyntara, MBA, nastiňující vývoj jeho firmou vyráběných saunových kabin VIZIO a MAYO, vytvořených mladými designérkami Ing. Šárkou Finsterlovou a MgA. Janou Černou v souladu s ergonomickými požadavky. Nabízejí nejen klasickou finskou saunovací lázeň, ale posouvají saunování do nové dimenze. Kromě ergonomického interiéru obsahují barevné osvětlení (colourterapii), audiosystém (muzikoterapii), umožnují aromaterapii a v neposlední řadě je design celé saunové kabiny sladěn se stávajícím interiérem. Jejich nejmenší velikost má rozměr 160x100x200 cm a nejčastěji se umísťují do větších koupelen, ložnic nebo na terasy.
Jak mocné jsou barvy a na co si při jejich volbě do interiéru dát pozor, upozornila autorka Velké knihy barev Ing. Mgr. Jana Dannhoferová, Ph.D. z Brna svojí přednáškou „Nepropadejte barevným iluzím“. V souvislosti s barvami mimo jiné zmínila důležitost světla, zrádné odstíny modré, barvami způsobenou únavu očí, barvy neodpovídající realitě, současný a následný kontrast, a také barvocit neboli omezenou či sníženou schopnost vnímat a rozlišovat barvy (nejčastěji snížená citlivost na zelenou, často však dochází ke splynutí červeného a zeleného pigmentu), kdy výraznější poruchy barvocitu má přibližně každý dvanáctý člověk. „Vnímání barev je vždy velmi subjektivní a s věkem se často mění. Malé děti jsou oslabeny ve vnímání červených odstínů, (vlivem nazelenalého zbarvení čočky), staří lidé mají ještě více sníženou citlivost na modrou (čočka i sklivec se zbarvují do žluta). Lidé s ochablým zrakem mohou vnímat barvy, ale potřebují daleko silnější intenzitu barevného podnětu. Vždy, když pracujete s barvami, je proto třeba mít na mysli fyziologii lidského zraku a počítat s tím, že ne vše je takové, jak se nám na první pohled jeví,“ uvedla Ing. Dannhoferová směrem k designérské části publika.
Ergonomie a lidské zdraví bylo i námětem přednášky „Vybavení kanceláře a jeho vliv na výkonnost“ Mgr. Michala Krátkého ze společnosti HON – KOVO, který představil vychytávky firmou vyvíjených a vyráběných výškově stavitelných kancelářských stolů. Např. rychlou změnu výšky pouhým stiskem tlačítka či speciální tvar desky, která umožňuje uživateli, aby si ve správném ortopedickém úhlu „odložil“ svá předloktí a s nimi i váhu celých paží. Ta podle konstituce člověka činí 8–12 kg, které jinak zatěžují zejména trapézy a další svaly krku, ramen a zad.
Podobné zaměření měla také následující přednáška Norberta Brakoniera z Lucemburska s názvem „Anders kochen – atypické kuchyně“. Účastníkům semináře odkryl vývoj kuchyní Nomad, který realizoval ve spolupráci s kamarádem, profesionálním kuchařem. Cílem bylo vytvořit flexibilní kuchyni s co největším důrazem na ergonomii, aniž by museli obětovat vlastní vysoké požadavky na kvalitu. Vznikly tak tři linie Nomad – Kitchen, které lze snadno integrovat do všech oblastí mobilního života, z nichž každá je určena různým cílovým skupinám. Série Nomad – Classic především profesionálním kuchařům, série Nomad – Loft designově orientovaným lidem a série Nomad – DeLuxe těm, kdo milují luxus a výjimečné vlastnosti.
Tento přednáškový blok uzavřeli Ing. Miroslav Matějka ze společnost REHAU ukázkou, co je flexibilní sklo a jak ho využít a po něm vystoupivší Michal Vlček s prezentací nové „9 grids“ – EGGER kolekce dekorativních materiálů.
Motivace bez motivace
Poslední část semináře začala tématem veganského a etického designu, které poutavě přednesla Ing. Jana Pěkná. O tom, jak obložit stěny a sjednotit je s dveřmi, následně informoval Jakub Colon z přerovské společnosti J.A.P. představením jejího obkladového systému Efekta. Zajímavé vychytávky do koupelny (např. novou toaletu s integrovanou sprchou, speciální odpadovou sprchovou vaničku či snadno čistitelný sprchový kanálek) následně představil David Pánek ze společnosti Geberit. Velký ohlas pak vzbudila přednáška Ing. Milana Vrbíka z brněnské společnosti design ATAK, který hovořil o design managementu, finanční stránce provozování činnosti interiérového designéra, zda lze či nelze designérskou tvorbu systematizovat apod. Po ochutnávce z nové kolekce materiálů KRONOSPAN, zprostředkované Simonou Hynkovou, uzavřela letošní program přednáška „Motivace bez motivace“, kterou se na rozdíl od předchozích ročníků jen málokdo rozhodl vypustit. Tato pozornost patřila PhDr. Marianu Jelínkovi, Ph.D., hokejovému trenérovi a kouči vrcholových sportovců, který např. více jak 10 let spolupracoval s Jaromírem Jágrem. Hlavním cílem jeho vystoupení bylo účastníky motivovat v tom smyslu, že pokud chtějí ve svém oboru hrát první ligu, nesmí se přitom chovat tak, jako by hráli okresní přebor. Obecně řečeno to znamená, že k dosažení úspěchu nestačí jen touha po vítězství (ve sportu) nebo penězích (v businessu), ale také láska k tomu, co děláme. Potvrzením, že v kontextu s letošním tématem „Myslete jinak“ se i tentokrát Marian Jelínek trefil do „branky“, bylo to, že po cca 40minutovém příspěvku nejen pomyslně zvedl posluchače ze židlí.
Autor: Ing. František Novák
Kontakt: novak.sd@tiscali.cz
Foto: autor a archiv pořadatelů
