Slovenčina
Německý pilařský a dřevařský průmysl se obává ztrát v důsledku zastavení exportu bukového dříví do Indie. Důvodem tohoto opatření jsou indické dovozové podmínky, které nově rozlišují mezi americkým a evropským bukovým dřívím. Takovou situaci praxe dlouho nezaznamenala.
Od 11. listopadu 2014 se změnily podmínky vývozu dříví z Německa do Indie. Podle informací Kühnova výzkumného institutu pro lesy v Hamburku již není možné uplatnit fytosanitární osvědčení pro bukové dříví, které je potřebné pro jeho vývoz. „Tím je fakticky export dříví zakázán,“ vysvětluje situaci Steffen Rathke, prezident Německého spolkového svazu pilařského a dřevařského průmyslu „Bukové dříví do Indie vyváží německé pilařské podniky již více než deset let, zatím bez jakýchkoliv problémů. Tato situace bude mít tvrdý dopad na zpracovatele listnatého dříví,” dodává Rathke.
Vyšetřování jednoho skandálu s podvody při dovozu suroviny v Indii odhalilo nesrovnalosti u dovozu bukového dříví z Německa. Aby se ušetřilo na daních, byly dvě velké dodávky řeziva mimo území Německa deklarovány jako dodávky kulatiny. I když bylo zjevné, že německé úřady jednaly korektně a řezivo mělo platné osvědčení o ošetření dříví, indické dovozové předpisy se změnily a nově začaly rozlišovat mezi americkým bukovým dřívím (Fagus grandifolia) a evropským bukem (Fagus sylvatica). Tímto byly nastoleny podmínky, které zásadně mění dlouholetou praxi a bezproblémový export bukového dříví z Německa.
Příslušný dozorčí úřad v Německu reagoval okamžitým vystavením potvrzení o ochraně bukového dříví pro export. „Bukové řezivo bylo pro export vždy ošetřeno požadovaným způsobem, jako například vystavením dříví vysokým teplotám nad 56 stupňů po dobu více než 30 minut. Po celou dobu, kdy vyvážíme bukové dříví, byly exportní zásilky a osvědčení pro bukové dříví označeny dostačujícím termínem ‚Fagus‘, vysvětluje Rathke. To, že indické úřady začaly rozlišovat mezi americkým a evropským bukovým dřívím, je pro nás diskriminačním opatřením,” dodává Rathke.
Aby bylo možné korigovat tuto zásadní změnu podmínek, bude nutné najít co nejrychleji nějaké možné řešení. Z hlediska principů ochrany a ošetření dříví toto opatření nemá podle Rathkeho žádné opodstatnění. Spíše se jedná o formální pochybení, které však může mít rozsáhlé důsledky. Schválení výjimky pro dovoz dříví do Indie má trvat čtyři až šest měsíců, což by pro německou branži znamenalo podle Rathkeho naprosté fiasko. Měsíčně směřuje více než 80 kontejnerů bukového dříví do Indie. Škody pro německý pilařský průmysl by podle odhadů mohly jít řádově do milionů eur.
Stop exportu do Indie by však měl i jiné dalekosáhlé důsledky. „Ztratíme tímto zásahem usilovně získané dlouhodobé partnerské vazby na jiné evropské země na trhu s dřívím, jakými jsou Rumunsko, Chorvatsko a Francie, jejichž úřady i nadále vystavují stejná fytosanitární osvědčení,” dodává Rathke.
V současné době již vedou zástupci německé pilařské branže a indických dovozců rozhovory s německou ambasádou a indickým ministerstvem zemědělství. To však zdaleka nebude dostačující pro vyřešení problému. „Bez garance na politické úrovni mezi německou a indickou vládou nebude možné v krátké době dosáhnout uspokojivého řešení. Navíc nemáme mnoho času, pro mnoho firem by to mohlo mít fatální důsledky,” komentuje problematickou situaci Rathke.
Indie je již mnoho let pro Německo jedním z nejvýznamnějších odběratelů bukového dříví. Ročně směřuje do této destinace více než 20 000 m3 bukového řeziva a 30 000 m3 kulatiny. „Kulatina je pro export ošetřována jinak než řezivo. Kmeny jsou naloženy na loď a jsou v kontejnerech pouze ošetřeny plynem proti škůdcům. Účinek této metody je často zpochybňován, proto je potencionální riziko zavlečení škodlivých organismů promítnuto do kupní ceny,” kritizuje postup Rathke. „Bude potřeba se zasadit o zavedení celoevropských jednotných standardů týkajících se fytosanitárního ošetření dříví. Tím bude garantován kontrolní systém, který zajistí, aby nedocházelo k podobným problémům, jakým nyní německá pilařská branže musí čelit.“
Zdroj: www.fordaq.de
