drevoservis

Pořez kulatiny v ČR roste a letos by se měl přiblížit již 10 miliónům kubíků

Drevoservis_KapacitaPP
K více než polovině ročního objemu přispěje různým dílem dalších 6 velkokapacitních pil v čele se Stora Enso Wood Products se závody ve Ždírci nad Doubravou a v Plané u Mariánských Lázní
Aparatea728x90-drevmag-12-2021-aparatea-banner.gif
Aparatea350x90-anim
Aparatea728x90-drevmag-12-2021-aparatea-banner.gif
Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

V posledních letech se pilařský sektor v České republice v souvislosti s kůrovcovou kalamitou často stává terčem kritiky ze strany nejen široké, ale nezřídka i odborné veřejnosti, proč nezvyšuje svoji pořezovou kapacitu, aby se kvanta dřevní hmoty, jaká jsou k vidění na kamionech či vlakových soupravách v našich příhraničních oblastech, nemusela vyvážet, ale aby toto dříví mohlo být zpracováno u nás, čímž by se mimo jiné vytvořila nová pracovní místa apod. Přitom pravdou je opak. Pořez kulatiny, a to jehličnaté i listnaté, se u nás rok od roku zvyšuje a za uplynulých 12 let narostl o předpokládaných bezmála 2,6 mil m3. Další pravdou je pak také to, že pořezat např. vloni kvůli kůrovci vyrobených více jak 20 mil. m3 pilařské kulatiny, by si žádalo téměř zdvojnásobení současné pořezové kapacity, což by vhledem k této mimořádné a doufejme že brzy ukončené situaci byla takříkajíc cesta do pekel.

Novější informace jinde nenajdete

V úvodu zmíněné diskuze o tom, že kapacita tuzemského pilařského průmyslu je malá a limitovaná tím, že se u nás údajně, až na výjimky velkokapacitních pil se zahraniční majetkovou účastí, nové pily nestaví a ty stávající se nesnaží ji zvyšovat, nedaly takříkajíc spát předsedovi Společenstva dřevozpracujících podniků v ČR z.s. (SDP) Ing. Petru Pražanovi, Ph.D. Ten se proto počátkem letošního roku rozhodl tyto mylné informace směrem k veřejnosti vyvrátit. Především tím, že ačkoliv pilařský průmysl nemá u nás v podstatě žádnou podporu a je vystaven nejkonkurenčnějšímu prostředí, které v průběhu let vedlo k zániku mnoha pil, by měl letos dosáhnou pravděpodobně historicky nejvyššího objemu pořezu cca 9,66 mil. m3 pilařské kulatiny. Tato informace je opřena o jeho podrobný a s ohledem na okolní státy unikátní průzkum rozdělení tuzemských pilařských provozů, zpracovávajících jehličnatou a listnatou kulatinu, dle výše jejich pořezu v letech 2009, 2013 a předpokládaného pořezu v roce 2021.

Nejen letošní hodnoty pořezu by měly být reálné

Výsledky tohoto průzkumu, dokončeného koncem dubna letošního roku, jsou obsaženy v přiložené tabulce a dvojici grafů, znázorňujících vývoj pořezu pilařských provozů v jednotlivých kapacitních skupinách a jejich podíl na celkovém ročně zpracovaném objemu.

Rozdělení pilařských provozů v ČR zpracovávajících jehličnatou a listnatou kulatinu dle výše pořezu v letech 2009, 2013 a předpokládaný pořez v roce 2021

Pro údaje z roku 2009 použil hodnoty získané vlastním šetřením na téma „Analýza faktorů možností vývoje malých a středních pilařských provozů v ČR“, prováděném v roce 2010 při tvorbě jeho dizertační práce na ČZU v Praze. Hodnoty z roku 2013 pochází z dotazníkového šetření, uskutečněného a zveřejněného 11. 11. 2015 Odborem lesních zakázek státního podniku Lesy ČR s.p. (LČR) za účelem zjištění potenciálu dřevozpracujících podniků.

Nejnovější hodnoty z letošního roku pak Ing. Pražan získal (podobně jako v případě roku 2009) časově náročným telefonickým šetřením. To proběhlo v období únor–duben 2021, kdy kontaktoval majitele či provozovatele všech sedmi v ČR fungujících velkokapacitních pil (s celkovým letos předpokládaným pořezem 5 130 tis. m3), všech 32 velkých a středně velkých pil (s celkovým předpokládaným pořezem 1 827 tis. m3) a řady pil středních až po některé velmi malé. S pomocí majitelů pil z posledně jmenovaných skupin, kteří zpravidla „monitorují“ i dění na pilařských provozech ve svém okolí, se mu podařilo sestavit, jak sám říká, poměrně reálný odhad jejich počtu a objemu předpokládaného pořezu.

V obou jeho průzkumech totiž, na rozdíl od šetření LČR z roku 2013, jsou v kategorii velmi malých pil s ročním pořezem do 2 500 kubíků, většinou provozovaných v primitivních podmínkách celoročně s výjimkou velkých mrazů, započteny i pily mobilní v odhadovaném počtu 300–500. Dále pak pily s tzv. jinde neevidovaným pořezem se stabilní technologií nejen pásovkovou, ale v některých mně známých obcích na Vysočině či v Pardubickém kraji i s technologií rámovkovou, které jejich majitelé provozují spolu s jinou činností nárazově o sobotách či v některých dnech v týdnu bez zaměstnanců. Ty pak nahrazují např. drobní vlastníci lesů z místa či okolí a jejich rodinní příslušníci, kteří si zde svépomocí a pod vedením majitelů vyrábějí potřebné řezivo určené nejen pro jejich vlastní potřebu, ale nezřídka i pro drobný a v mnohdy nezdaněný prodej.

Graf 1 Vývoj pořezu pilařských provozů rozdělených do 7 skupin dle výše objemu ročního zpracování kulatiny v letech 2009, 2013 a předpoklad pro rok 2021 (v tisících m3)

Graf 2 Podíl pilařských provozů v příslušných kapacitních skupinách v letech 2009, 2013 a předpoklad pro rok 2021 (v procentech)

To vše navzdory krachům a nedostatku lidí

Z grafů 1 a 2 a zejména pak z přiložené tabulky je zřejmé, že o letošní předpokládaný objem pořezu v rámci celé ČR se z 53,1 % zaslouží pilařské provozy s kapacitou nad 200 tis. m3/rok, z čehož celých 48 % zpracují pily vlastněné zahraničním kapitálem, a rovných 12 % připadne na vrub velkých pil s pořezem od 50 tis. do 200 tis. m3/rok. Naopak o více než polovinu (ze 14,1 % v roce 2009 na letošních 7,0 %) se sníží podíl středně velkých pil s pořezem do 50 tis. m3, z nichž 15 se z různých příčin dostalo do úpadku a postupně zaniklo. Mezi nimi např. pily v Moravské Nové Vsi, Ostravici, Bohdanči, Jablunkově či vloni se v likvidaci ocitnuvší Resonanční pila a.s. v Chlumci nad Cidlinou.

Naproti tomu řada pilařských firem využila v posledních 2–4 letech převis nabídky kulatiny nad poptávkou, její nízké ceny a příznivý stav v odbytu řeziva a prošla svojí přestavbou a s ní spojenou modernizací výrobní technologie. Z těch velkých jde mimo jiné o vloni již po několikáté zmodernizovanou pilnici a.s. Javořice v Ptenském Dvorku u Prostějova, o dvojici pásovkových pilnic Kloboucké lesní s.r.o. v Brumově – Bylnici s celkovým ročním pořezem cca 150 tis. m3, o kompletně přebudovanou pilnici s kombinovanou technologií (pásová, rámová a rozmítací pila) akciové společnosti MATRIX v Třebešově, která dnes spolu s druhou firemní pilnicí v Třebechovicích pod Orebem zpracovává ročně bezmála 70 tis. m3 kulatiny a nebo o ZDE představenou společnost KATR s.r.o. ve Staré Vsi u Rýmařova (100–105 tis.m3/rok). Z těch menších pak mezi jinými např. o společnost Obalfrukt s.r.o. s dvourámovkovou pilnicí v Grešlovém Mýtě s ročním pořezem 30 tis. m3 kulatiny v jedné směně.

Drevoservis_KapacitaPP
Na letos předpokládaném cca 10 miliónovém pořezu v ČR se bude téměř desetinou podílet vloni zprovozněná pila společnosti Labe Wood ve Štětí

Mimo to bylo v ČR v poslední době vybudováno i několik zcela nových pořezových kapacit. Kromě mediálně známé velkokapacitní pily společnosti Labe Wood s.r.o. ve Štětí, s projektovaným ročním pořezem kolem jednoho miliónu kubíků, také např. letos zprovozněný pilařský závod společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o., postavený na území bývalého manipulačního skladu ve Vápenné nedaleko Javorníku. Je vybaven pásovkovou technologií a po ukončení zkušebního provozu a přechodu na dvousměnný provoz bude ročně zpracovávat 60 tis. m3 přesílené kulatiny.

Navýšení směnnosti je pak další možný krok ke zvýšení dosavadní pořezové kapacity pro ty majitele pilařských provozů, kteří nemohou anebo se obávají vzhledem k rapidně rostoucím cenám kulatiny investovat do modernizace svých pilnic. Zde je však momentálně zásadní problém s pracovními silami, neboť mnoho lidí, kteří pracovat chtějí, dosud raději za prací dojíždí tam, kde jim více zaplatí a kde se méně nadřou. Dalším problémem pro tuto skupinu pil by ještě bylo to, co s lidmi dál, až kůrovcová kalamita odezní, neboť v případě nutného propouštění pracovníků by je navíc čekalo vyplatit masivní odstupné. Vzhledem k současné extrémně turbulentní situaci, jak v nárůstu cen kulatiny, tak i řeziva, je totiž dnes skutečně velmi těžké odhadnout, kdy a jak tato výjimečná situace skončí.

Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.
Značky

Nastaviť odber noviniek

Please enable the javascript to submit this form

sk_SKSlovenčina