Slovenčina
Jak efektivně využít úložný prostor pod schody, šikmým stropem, ve výklencích nebo koutech? Jak domácí potřeby skrýt a přitom je mít stále po ruce? Jak vyřešit ergonomii nábytku v kuchyni či koupelně pro obyvatele bytu s různou tělesnou výškou? To jsou výzvy, které lze z velké části vyřešit za pomoci standardního katalogového sortimentu kování a komponentů i z nabídky tuzemských dodavatelů nábytkového kování.
Komfort v kuchyni
Úložný prostor v horních částech horních kuchyňských skříněk bývá hůře dostupný zejména pro osoby menšího vzrůstu. Vyšší komfort i bezpečnost než domácí schůdky nabízí různé sklápěcí mechanismy založené na principu pantografu, které nám umožní spustit police i s uloženým nádobím do nižší, snadno dostupné polohy. Jinou alternativu nabízí použití elektrického zvedacího sloupku, jehož primární funkcí v tomto případě je spouštění. Skříňka je složena z vnějšího pevného korpusu bez dna, který je opatřen dveřmi, a z vnitřního volného korpusu. Oba korpusy jsou vzájemně spojeny prostřednictvím teleskopického sloupku. V případě potřeby se vnitřní úložný korpus spustí do spodní polohy a zpřístupní se tak i jeho horní úložná část. Ovládací tlačítka Nahoru/Dolů jsou umístěna v dosažitelné výšce, např. na hraně dna vnitřního korpusu.
Podobný problém, jaký mají osoby menšího vzrůstu s horními skříňkami, mohou mít osoby vyššího vzrůstu s úložným prostorem ve spodních skříňkách. Pomoci si opět můžeme zvedacím teleskopickým sloupkem, který zabudujeme do korpusu spodní skříňky a k němu připevníme police. Tlačítka pro ovládání zvedacího mechanismu umístíme na snadno přístupné místo, např. na horní plochu skříňky. Vzhledem k tomu, že vnitřní úložný prostor se zpřístupňuje tak, že se vysune směrem nahoru, může být čelní plocha skříňky pevná. Pro případ výpadku proudu nebo poruchy zvedacího mechanismu je ale vhodnější použít dveře.
O výsuvných „push to open“ mechanismech jsme se zde již zmínili. Díky nim můžeme např. v kuchyni vysouvat zásuvky ve spodních skříňkách pomocí kolen, což uvítáme zejména v situacích, kdy máme plné ruce nádobí, potravin či odpadků. Systémy „push to open“ mají ale jednu chybu: vysunou nám zásuvku i při nechtěném zatlačení na čelní plochu, což je riziko zejména pro děti. Snížení tohoto rizika můžeme docílit například použitím bezkontaktního spínače s optickým senzorem umístěným na spodní straně dna spodní skříňky v blízkosti přední hrany. Vysunutí zásuvky pak ovládáme bezdotykově nohou podobně, jako otevírání kufru u aut vyšší třídy.
Skrytá domácí kancelář
Jednou z možností řešení nedostatku prostoru v malém bytě je použití multifunkčního nábytku. Firma Hettich představila tuto možnost v souvislosti se skrytou kanceláří. Skryté kanceláře, zpravidla v podobě různých skříní, umožňují pracoviště rychle a jednoduše uzavřít, a tím skrýt tento vizuálně rušivý prvek v prostředí obývacího pokoje, ložnice apod. Tím jeho funkce končí. Zmíněná skrytá kancelář, představená jako studie na letošním veletrhu Holz-Handwerk v Norimberku, je uzavřená dvoukřídlými dveřmi zavěšenými na robustních závěsech. Dveře jsou koncipovány jako cca 20 cm hluboké vitríny vybavené policemi a samostatně uzavřené skleněnými dveřmi. Jedná se tedy skutečně o multifunkční nábytek, který v zavřeném stavu funguje jako knihovna či jako vitrína na sklo, porcelán apod. Pevná záda těchto vitrín jsou opatřena plstí a slouží jako nástěnky pro skrytou kancelář. Pracovní plocha se dá elektromotoricky nastavovat do ergonomické výšky, výsuvná deska má aretaci pro zajištění fixní polohy.
Podobný koncept, jen s poněkud odlišnou funkcí, představila na tomtéž veletrhu firma Häfele. Její multifunkční nábytek slouží primárně jako dvojdílná šatní skříň. Oba dva díly lze stranově odklopit, čímž se otevře zadní prostor s velkoplošnou televizí a nikou pro knihy, časopisy, DVD apod. Také v zadní části obou skříní je vytvořen úložný prostor, který lze využít k ukládání knih, porcelánu, skla či jiných užitkových nebo dekoračních předmětů.
V obou případech je hladký chod „dveří“ podpořen skrytými nábytkovými kolečky.
Autor: Radomír Čapka
Kontakt: radomir.capka@gmail.com
Foto: autor
