aktuality

Hlavní právní novinky v roce 2017 pro zaměstnavatele i zaměstnance

Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

ParagrafV letošním roce nás čeká řada právních novinek. Ty hlavní přinášíme v následujícím přehledu.

Pracovní právo

Na léto 2017 se chystá velká novela zákoníku práce, která by měla více vycházet vstříc zaměstnavatelům, zároveň ale chránit zaměstnance. Zavádí například nový institut vrcholového řídícího zaměstnance. Do této kategorie budou spadat lidé, kteří jsou přímo podřízení řídícímu orgánu společnosti, a dále ti, kteří podléhají přímo tomuto zaměstnanci. Další podmínkou je dosažení smluvní mzdy alespoň ve výši 75 tisíc korun. Maximální týdenní pracovní doba takových zaměstnanců bude 48 hodin, budou si ji sami rozvrhovat a také nebudou mít nárok na příplatky. I běžní zaměstnanci si pak podle novely budou moci převádět dovolenou do dalšího období. Zjednodušuje se také doručování písemností. Poštu bude moci zaměstnavatel zvolit už jako druhou variantu, pokud se mu nepovede předat zaměstnanci například výpověď na pracovišti. Novinkou je úprava práce z domova, kdy zákon zavede pro zaměstnavatele mimo jiné povinnost proplácet zaměstnancům náklady, které jim v souvislosti s prací z domova vzniknou.

V Poslanecké sněmovně je aktuálně ještě novela zákona o zaměstnanosti, která zpřísňuje kontrolu agenturního zaměstnávání. Zaměřuje se na nešvar, kdy si zaměstnanec sjedná u jednoho zaměstnavatele pracovní poměr napřímo a zároveň přes agenturu, čímž se obchází například přesčasy. To novela zakazuje a zaměstnavateli i agentuře za to hrozí pokuta ve výši až jednoho milionu korun.

Občanský zákoník

Senátem prošla před koncem roku technická novela občanského zákoníku z roku 2014, která přináší kromě technicistních změn také některé věcné. Praxe si vynutila, aby v případech, kdy se vyžaduje pro právní jednání forma veřejné listiny, stačila pouze plná moc s úředně ověřeným podpisem namísto notářského zápisu. Do zákoníku se také vrátí předkupní právo pro spoluvlastníky nemovitostí. Ze současných tří na pět let se prodlouží lhůta, během které soudy přezkoumávají svéprávnost. Zákon nově zavádí i veřejnou evidenci svěřenských fondů rejstříkovými soudy, aby nebyly fondy zneužívány k praní špinavých peněz nebo ukrývání majetku. Lidé nad 15 let si podle novely budou moci sjednat práci ještě předtím, než ukončí povinnou školní docházku. Změny se chystají také pro obchodní korporace. Dílčí novela zákona, kterou už podepsal prezident, zavedla možnost, aby kromě valné hromady volili členy dozorčí rady ve firmě zaměstnanci. V připomínkovém řízení je pak rozsáhlá novela z pera ministerstva spravedlnosti, která mimo jiné ruší funkci statutárního ředitele v monistickém systému řízení akciové společnosti. Návrh má také zjednodušit zakládání společností − ruší povinnost zřizovat u banky speciální účet pro splacení základního kapitálu, pokud jeho výše nepřesahuje 20 tisíc korun.

Vstřícnější oddlužení

Zjednodušení práce insolvenčních soudů a přesunutí části jejich agendy na insolvenční správce prosazuje novela insolvenčního zákona, která prošla Poslaneckou sněmovnou. Zákon má nově více chránit adresáty šikanózních insolvenčních návrhů a ruší automatickou publicitu všech návrhů. Soudy budou nově moci podezřelý návrh před samotným zveřejněním v rejstříku předběžně posoudit a zneužívající návrh přímo odmítnout. Druhá novela insolvencí, která míří do Legislativní rady vlády, má zase umožnit dostupnější oddlužení i pro ty, kteří by na něj za současných podmínek nedosáhli. Nově chce oddlužení rozdělit do tří kategorií podle toho, kolik je dlužník schopný zaplatit. Podle prvního modelu stačí, pokud dlužník do 3 let uhradí více než 50 % pohledávek. Druhá varianta je stejná jako ta současná, tedy oddlužení skončí, zaplatí-li dlužník během 5 let 30 % pohledávek. Třetí způsob prodlužuje proces na 7 let a umožní smazat dluhy, i pokud dlužník nezaplatí ani 30 % pohledávek. Do nového procesu oddlužení bude moci vstoupit každý bez ohledu na výši dluhů pod podmínkou, že tím nebude sledovat nepoctivý záměr. Třeba že dluhy vznikly uzavřením půjčky, o které dlužník předem věděl, že ji nebude splácet.

Rozšířená trestní odpovědnost firem

Z původních 84 přibližně na 200 rozšířila počet trestných činů, které mohou spáchat firmy, novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Ten nově stanoví, že společnosti budou moci být stíhány za všechny trestné činy kromě těch, jež budou výslovně vyloučeny. Doposud tomu bylo naopak. Společnosti budou moci být nově stíhány i pro pomluvu, což kritizovala Unie vydavatelů a Sdružení pro internetový rozvoj. Společně s širší možností kriminalizace chování společností novela přináší také možnost vyvinění, tedy stopku pro trestní stíhání, pokud firma prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možné spravedlivě požadovat, aby spáchání trestného činu zabránila. Podle právníků k vyvinění nebude stačit pouhý etický kodex nebo například jedno školení, šanci zbavit se odpovědnosti budou mít spíše firmy, které budou své zaměstnance pravidelně školit, zavedou vnitřní systém pro oznamování protiprávního jednání a budou mít další kontrolní mechanismy. 

Ochrana osobních údajů − GDPR

Rok 2017 bude pro tisíce firem znamenat analýzu bezpečnostních opatření, interních předpisů i faktického fungování společnosti. Důvodem je nové evropské nařízení o ochraně osobních údajů známé pod zkratkou GDPR (General Data Protection Regulation), které komplexně upravuje ochranu osobních údajů a nahradí současný zákon. Zcela nová úprava bude pro podnikatele znamenat především větší důraz na zabezpečení osobních údajů, například šifrováním, a více povinností. Nařízení se týká nejen internetových služeb a sociálních sítí, ale všech, kteří využívají takzvané cookies. Tedy údaje, jež internetové prohlížeče ukládají o činnosti uživatele. Právě tyto cookies budou nově považovány za osobní údaje, proto by weby měly hned při vstupu žádat o klientův souhlas. Nařízení také zvýší nároky na poskytování souhlasu klientů a nutnost revize současných smluvních vztahů. Komunikaci s jednotlivci budou muset firmy vést jednoduše, to znamená jednoduchými jazykovými prostředky a stručně. Pokud se společnosti nestihnou na změny platné od května 2018 připravit, hrozí jim pokuta až 20 milionů eur.

Zdroj: Hospodářské noviny

Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.
sk_SKSlovenčina