Slovenčina
Výzkumné centrum J. Ressela představil na veletrhu WOOD-TEC ve WOODTEC Areně v pavilonu F prof. Petr Horáček z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity.
Centrum se zabývá výzkumem a vývojem výrobků a materiálů z obnovitelných lignocelulózových surovin (dřevo, materiály na bázi dřeva a další). Cílem je vývoj inovativních produktů uspokojujících požadavky společnosti a orientace na sociální perspektivy sektoru, vývoj efektivního zpracovatelského procesu včetně redukce spotřeb energií a optimální využití biomasy při trvale udržitelném obhospodařování lesů.
„K naší strategii patří zejména přístup k nejnovějším technologickým zařízením, vytvoření experimentální základny interdisciplinární vědy a výzkumu, vytvořit podmínky pro vzdělávání v technických studijních programech univerzity (dřevařství, nábytkářství, stavby na bázi dřeva) a zajistit přenos teoretických a praktických poznatků do poloprovozů a provozů přímo ve výrobě,“ řekl prof. Horáček. Připomněl, že v současnosti se mimoprodukční význam lesů klade před produkci dříví, což ale nemůže změnit skutečnost, že tržby za dříví jsou dominantním zdrojem financování lesního hospodářství. Podle něho je dobré, že se mění druhová skladba lesů, a to ve prospěch listnatých stromů. Ty dosáhly za posledních 60 let zvýšení o 12,3 %. Zatímco v roce 1950 činil podíl listnatých stromů 12,5 %, v roce 2009 to už bylo téměř 25 %.
„Převaha smrkových monokultur je pouze zakořeněný mediální mýtus,“ uvedl v této souvislosti prof. Horáček. Podle něho se v roce 2060 v Evropě očekává roční těžba 730 mil. m3, což je o něco více než celková zásoba dříví v ČR 680 mil. m3, která vede ke snižování zásob dříví. Hrozí tím odsun kapacit na zpracování obnovitelných surovin z Evropy a nevyužívání místních lidských zdrojů. V souvislosti s globálními změnami klimatu se očekává změna druhové skladby lesů, přičemž se neuvažuje s introdukcí například jedle douglasky. Dojde tak ke změnám při šlechtění stromů a v technice pěstění lesů. Na přednášce zaznělo, že po Rusku je ČR druhou zemí při vývozu v pilařské jehličnaté kulatině, kdy podíl exportu dosahuje 25,8 %. Naproti tomu ve Finsku tato hodnota činí 1,2 %, v Rakousku 1,9 %, Polsku 2,6 %, v Kanadě 2,7 % a Švédsku 3 %. V pilařském sektoru také nastal úbytek zaměstnanců – celkem 3 420 lidí přišlo o práci na malých a velkých pilách.
Zdroj: BVV
